O víkendu došlo dle sdělení policie k sabotáži v budově bývalé internátní školy v Giffers, která je aktuálně upravována na azylové středisko. Budova s kapacitou 250 míst, která by se měla uprchlíkům otevřít v příštím roce, byla zaplavena vodou poté, co nechal neznámý pachatel otevřené kohoutky s vodou. Vyšetřování je nyní v plném proudu a federální vláda již podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Stejně tak zatím nebyla určena výše vzniklé škody.
Do Guglerova azylového centra, které je jedním ze tří center budovaných aktuálně v západní části země, by se měli v příštím roce stěhovat neúspěšní žadatelé o azyl, kteří čekají na deportaci. Jak uvádí internetový server Local, proti výstavbě azylového centra se postavilo 1400 obyvatel obce. Zatímco v Giffers pravděpodobně obyvatelé se svým nesouhlasem neuspějí, v obci Seelisberg radní na nátlak lidí od otevření azylového centra upustili.
Předevčírem radní obce ležící u jezera Lucerne rozhodli, že prázdný hotel Löwen se na ubytovnu pro uprchlíky měnit nebude. Tímto krokem přitom radní pověřila vláda kantonu Uri letos v létě, ale obyvatelé malebné obce nedaleko louky Rütli, jež je považována za symbol švýcarské státnosti, se od počátku postavili k plánům úřadů odmítavě. Dlouhé týdny probíhala jednání u kulatého stolu, ale obyvatelé obce vybudování ubytovacích prostor pro 60 migrantů nedovolili.
Nájemní smlouva s hotelem byla zrušena a zástupce úřadů formálně jednání s obyvateli obce ukončil a nechal se slyšet, že bude v příštích měsících jednat s dalšími obcemi a doufá, že se nakonec podaří v některé z nich ubytování pro migranty zřídit. V červenci letošního roku však vyjádřili obavy z uprchlíků nikoli jen obyvatelé obce, ale i jeho radní. Ti rozeslali majitelům nemovitostí v obci Rekingen dopis, ve kterém je varovali před pronajímáním prostor uprchlíkům.
„Tito lidé jsou závislí na finanční pomoci. Pokud za ně bude naše obec muset být zodpovědná, hrozí nám finanční krach. Z tohoto důvodu žádáme vlastníky nemovitostí, aby neuzavírali nájemní smlouvy se žadateli o azyl skupiny B,“ psalo se mimo jiné v dopise, který radní rozeslali, když se dozvěděli, že se v jejich vesnici hodlá usadit pět azylantů z Eritreje právě s povolením k pobytu ve skupině B.
Jak vysvětluje server Local, povolení k pobytu v této variantě zajišťuje jeho držitelům v budoucnu například sociální dávky, o které se však musí postarat právě obec. Podle místního listu Aargauer Zeitung v obci s 1000 obyvateli od roku 2009 bydlelo 143 žadatelů o azyl. Z tohoto počtu získalo nyní sedm lidí povolení k pobytu v zemi a pět zmiňovaných se rozhodlo zůstat v Rekingenu. Úspěšní žadatelé o azyl jsou federální vládou do jednotlivých kantonů rozdělováni podle počtu jejich obyvatel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník
