Neoprávněná činnost pro cizí moc. Paragraf, který byl před Vánoci 2024 narychlo vložen do trestního zákoníku v rámci poslanecké iniciativy osmi poslanců a proti vůli mnoha právnických autorit, byl v týdnu poprvé použit proti akreditovanému zahraničnímu novináři, který měl pracovat pro Čínu.
V příběhu figuruje Bezpečnostní informační služba, novináři ze Seznam Zprávy a Deníku N a také prezident Petr Pavel, jenž obratem zdůraznil význam tohoto paragrafu, který nová vláda plánovala zrušit.
Kauza podle mnohých působí značně účelovým dojmem. Štěpán Kotrba pro ParlamentníListy.cz spekuloval o zpravodajské hře BIS.
Paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc byl od počátku problematický.
Poslankyně a profesorka trestního práva Helena Válková upozorňovala, že jde zcela proti principům trestního práva, které coby nejkrajnější restrikce vyžaduje přesnou formulaci trestných činů a jistotu, za jakých podmínek je spáchán. Již od časů antiky je to vyjádřeno právnickou zásadou nullum crimen sine lege. Předkladatelé se naopak chlubili tím, že tato skutková podstata bude „sběrná“ a definovaná tím, že se do ní vejdou všechny činnosti, které nejsou postihovány jinými paragrafy.
Paragraf má postihovat jakoukoliv spolupráci s cizí mocí, zejména takové činnosti, které nejsou „kryty“ jinými paragrafy. V důvodové zprávě se hovoří typově o „vyzvídání neutajovaných informací“, „budování agenturní sítě pro cizí moc“ nebo o „mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě“. U těchto činností prý současné trestní právo „neposkytuje komplexní ochranu státním zájmům“. V textu se hovoří také například o „ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení majících charakter poplašných zpráv“.
Svérázné pojetí trestního práva vůbec neprošlo přes legislativní radu vlády, která má dohlížet na právní čistotu legislativy, protože bylo načteno jako pozměňovací návrh skupiny poslanců až při projednávání ve sněmovně.
V této skupině osmi poslanců byli i dva ministři. Ministr vnitra Vít Rakušan a ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Úřad prvního z nich přitom zákon připravil, zatímco ministerstvo toho druhého připravilo paragraf stejného znění do paralelně předkládané novely trestního zákoníku.
Ministerstvo spravedlnosti ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz přiznalo, že text poslaneckého návrhu vznikl u nich a pojmenovalo tento způsob předložení jako „paralelní načtení“.
Praxi zneužívání poslanecké zákonodárné iniciativy přitom opakovaně kritizoval Ústavní soud, naposledy shodou okolností pár dní předtím, když kvůli těmto manipulacím zrušil některé paragrafy zákonné novely nazývané lex Babiš.
Návrh byl navíc projednáván velmi narychlo. Načten byl do novely zákona nazývaného lex Ukrajina, což vyvolalo pochybnosti, jak to s ním věcně souvisí. Tuto novelu navíc vláda tlačila sněmovnou maximální rychlostí, musela totiž nabýt účinnosti do konce února 2025, neboť v toto datum končila platnost dosavadní ochrany ukrajinských válečných uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan v tomto smyslu opakovaně na poslance tlačil, ať projednávání nezdržují.
A podobně probíhala debata i v Senátu, kde se proti němu zformovala poměrně silná opozice. „Jedná se o návrh zákona, který ve svých důsledcích znamená pro mě nepřijatelné omezení svobody slova. Pro svoji vágnost a gumovost by šel použít prakticky na cokoli, nejenže by nepohodlné šlo zavírat za jejich názory v pouhé internetové diskusi, ale zákon by mohl být v budoucnu zneužit i proti jeho dnešním autorům a obhajovatelům,“ říkal i Michael Canov, senátor z klubu Starostů a nezávislých.
Problematický obsah i procedura vedly k podání ústavní stížnosti, kontroverzní paragraf je tedy nyní posuzován ústavními soudci.
Do této atmosféry přišla před několika dny BIS s informací o zadržení člověka, podezřelého z „činnosti pro čínskou zpravodajskou službu“. Mělo jít o osobu, která disponovala novinářskou akreditací zahraničního zpravodaje u ministerstva zahraničních věcí. V Česku měl jako novinář působit dlouhodobě a mít kontakty napříč politickým spektrem. Informace se od BIS dostala do Deníku N a Seznam Zpráv, odkud později čerpala další média.
„Čínský občan shromažďoval informace o českých politicích a jejich kontaktech, zejména ve vztahu k zemím, které Peking považuje za citlivé,“ psal Deník N.
Prezident Petr Pavel následně během své návštěvy Olomouckého kraje řekl: „Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat.“ Nebezpečí ze zahraničí podle Pavla není žádnou propagandou, kterou by si někdo vymýšlel. Veřejnost se to nedozvídá, ale děje se to prý prakticky denně.
Advokát Tomáš Nielsen ale vyjádřil názor, že popsaný skutek by byl bez problémů stíhatelný i podle tradičních paragrafů o vyzvědačství nebo o ohrožování utajované informace. Vznesení obvinění právě podle „Rakušanova paragrafu“ se mohlo jevit jako spíše účelové.
Fakt, že prezident republiky tento paragraf veřejně propaguje, lze vnímat i jako nátlak na ústavní soudce, kteří o senátorské stížnosti proti této legislativě doposud nerozhodli.
A samozřejmě tlak též na novou vládní koalici, která v programovém prohlášení avizovala, že chce problematický paragraf, který si získal přezdívku „pendrekový“, úplně zrušit.
Premiér Andrej Babiš novinářům řekl, že rušení paragrafu teď není na stole. „Ohledně toho zákona, co se ptáte, nemám informaci, my to teď neřešíme, není to na stole a uvidíme,“ citovaly jej Novinky.cz a daly tomu titulek „Stačil jeden agent a Babiš otáčí. Protišpionážní paragraf se hned tak rušit nebude“.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc naopak uvedl, že se zrušením paragrafu se nadále počítá. Argumentoval i stanoviskem Nejvyššího soudu, který se v roce 2024 postavil jednoznačně proti paragrafu.
A rovněž další politici vládní koalice jsou přesvědčeni, že ke zrušení by mělo dojít.
„Budeme trvat na zrušení, protože je to nebezpečný paragraf,“ ujistil ParlamentníListy.cz Libor Vondráček, místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. „Názory na právní záležitosti od pana prezidenta, který není právník a podle toho si také zcela svévolně vykládá Ústavu, pro mne absolutně nejsou relevantní,“ dodává. Do trestního práva v právním státě podle něj patří přesně definice a formulace, ne gumové a vágní paragrafy.
Mgr. Libor Vondráček
Na zrušení paragrafu trvá i Jindřich Rajchl. „Je to velmi vágně formulovaný paragraf, jenž je snadno zneužitelný k trestnímu stíhání názorově nepohodlných lidí. Klasická špionáž či jiná reálně nebezpečná činnost je postižitelná jinými skutkovými podstatami. Tento gumový paragraf je tudíž naprosto zbytečný,“ míní poslanec a advokát.
„Samozřejmě, že na tom musíme trvat a že naší povinností je naše předvolební sliby zrealizovat,“ přidává se Zuzana Majerová. Jak uvedla pro ParlamentníListy.cz: „Poslední pochybná akce s údajným čínským agentem, která se tu jak mávnutím čarovného proutku zjevila přesně v okamžiku, kdy je to, na co se ptáte, aktuální, mě v mém přesvědčení, že ke zrušení onoho paragrafu musí dojít, jen utvrzuje.“
„Vláda má v této věci jasno. Tento trestný čin je napsaný příliš vágně a nejasně, což může vést k tomu, že by mohl být zneužíván proti lidem jen za jejich názory. Proto vláda trvá na tom, aby byl zrušen, a aby zákony byly srozumitelné, spravedlivé a platily pro všechny stejně. Stát má chránit bezpečnost země, ale nesmí u toho šlapat po svobodě slova a právech občanů,“ říká pro ParlamentníListy.cz poslankyně Irena Němcová.
„Pro zrušení tohoto paragrafu, tak jak byl schválen koalicí Petra Fialy, bych ruku zvedla,“ říká poslankyně ANO Ivana Mádlová. A připomíná, že takto vážné téma, bylo sněmovně předloženo jako přílepek poslance za hnutí STAN při prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny, takže nebyla možnost ho řádně prodiskutovat s odborníky i veřejností. Rychlost, způsob projednání a schválení je velmi nedůvěryhodný.
A připomíná, že na problematickou formulaci upozorňuje i odborná veřejnost a více než dvacet senátorů, z jejichž popudu se horkou jehlou šitou legislativou se v současnosti zabývá Ústavní soud.
„Paragraf je definován velmi vágně a tím se dá zneužít. Co je vlastně činnost pro cizí moc? Nikdo přesně neví. Formulace musí být v co nejpřesnější, aby se nedala zneužít proti nepohodlným lidem, názorům apod. Oprávněně dostal nálepku pendrekový zákon,“ říká pro ParlamentníListy.cz Ivana Mádlová.
A Jaroslav Foldyna dodává, že na odstranění tohoto trestného činu by měla mít zájem především dnešní opozice. „Jinak reálně hrozí, že podle toho paragrafu budou muset být souzeni, a velmi pravděpodobně i odsouzeni, v podstatě všichni členové minulé vlády, současný prezident a lidé kolem nich,“ říká pro ParlamentníListy.cz. A jako perličku dodává, že jejich konání způsobilo škodu velkého rozsahu, což obnáší kvalifikovanou skutkovou podstatu činnosti pro cizí moc, dle poslaneckého kutilství z roku 2024 trestanou v rozmezí 5-12 let nepodmíněně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Věříte BIS?
