Programové prohlášení hovoří jasně: „Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.“
Konkrétní opatření už jsou na stole. Sněmovna aktuálně projednává návrh nového státního rozpočtu, který výrazně omezuje státní financování neziskových organizací. Podle propočtů by stát mohl díky škrtům v této oblasti ušetřit bezmála miliardu korun. A to jen za rok 2026.
Ačkoli rozpočet zatím nebyl schválen, je téměř jisté, že úspory se dotknou i tzv. zahraniční rozvojové spolupráce. O co jde? Rozvojová spolupráce je jednou z agend Ministerstva zahraničí, která skrze Českou rozvojovou agenturu převádí miliardy korun neziskovkám na projekty realizované v šesti prioritních zemích – Bosně a Hercegovině, Etiopii, Kambodži, Gruzii, Moldavsku a Zambii. Mimořádná pomoc je navíc už od roku 2014 poskytována Ukrajině za účelem „demokratické transformace“.
Fotogalerie: - Tramvaj v ukrajinských barvách
Tento plán byl schválen ještě vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD) s platností do roku 2030. Příslušný strategický dokument uvádí, že „pro Českou republiku je rozvojová spolupráce a humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí výrazem solidarity, klíčovým nástrojem zahraniční politiky a investicí do vlastní bezpečnosti“.
Současná vláda i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) to ale vidí jinak. Česká rozvojová agentura už dvakrát upravila probíhající výběrové řízení vypsané pro neziskovky kvůli škrtům v rozpočtu. Oproti zvyklostem dosud nebyl zveřejněn ani plán činnosti na nadcházející rok. ParlamentníListy.cz se proto obrátily na ředitele agentury Michala Minčeva s dotazem, kolik peněz letos neziskovkám plánují poskytnout. Na otázku odmítl odpovědět.
I nadále však mezi vypsanými projekty figuruje kupříkladu „inkluzivní socio-ekonomická iniciativa Brčko distriktu“ v Bosně a Hercegovině, v zemi, kde česká agentura dlouhodobě spolupracovala s Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), kterou Trumpova administrativa rozprášila. Cílem iniciativy je vytváření pracovních příležitostí pro „marginalizované skupiny“.
Za vlády Petra Fialy (ODS) agentura financovala i projekty zaměřené na rozvoj inkluzivního vzdělávání v Gruzii, dodávku služebních psů pro kynologickou službu Celní správy a pohraniční policie Moldavska či zlepšení akceschopnosti moldavských hasičů.
Všechny projekty musejí podle stále platných pravidel napomáhat realizaci tří hlavních priorit – rozvoji demokracie včetně zapojování neziskovek do veřejného života, posilování lidských práv a zlepšování klimatu. Podpora lidských práv zahrnuje i propagaci práv „genderově rozmanitých osob“ a benefity pro „ženy, dívky a znevýhodněné skupiny“. Zároveň předpokládá změnu veřejných politik a příslušné legislativy v cílových zemích.
Poslední výroční zpráva za rok 2024 uvádí, že bylo v daném roce realizováno celkem 108 projektů, které české daňové poplatníky vyšly zhruba na 370 milionů korun. O rok dříve vláda neziskovkám touto cestou poskytla skoro 480 milionů, v roce 2022 pak přes 310 milionů. V roce 2021 celková částka dosáhla rovněž 480 milionů.
Člověk v tísni, král čerpání
Dvě skutečnosti přitom vyvolávají zvláštní pozornost. Čím dál větší díl těchto prostředků čerpal Člověk v tísni. Mezi lety 2021–2024 to bylo přibližně 400 milionů korun. Organizace si také ukrajovala čím dál větší podíl. Zatímco v roce 2021 dostala 15 % rozpočtu České rozvojové agentury, v roce 2024 už to bylo téměř 40 %. Ředitele agentury jsme se zeptali na to, kolik peněz úřad rozdal v loňském roce a kolik odčerpal Člověk v tísni. Ani na tyto otázky však Michal Minčev neodpověděl.
Druhým zajímavým faktem je, že prostředky Ministerstva zahraničí, respektive České rozvojové agentury šly i na projekty realizované na českých školách. Předloni tak Člověk v tísni za 3,9 milionu zorganizoval projekt „Jeden svět na školách“ a „Světová škola“, zatímco neziskovka Care ČR představila za půldruhého milionu projekt s názvem „Klimatická změna diskriminuje“.
Působení neziskovek na školách dlouhodobě vyvolává kontroverze. Proto si na činnost neziskovek a jejich agendy mezi žáky chce současná vláda posvítit. Kritiku neziskovek za politickou agitaci a šíření ideologií bývalý šéf Ministerstva zahraničí Jan Lipavský (za ODS) odmítá s tím, že programy Člověka v tísni slouží k prevenci radikalizace. „Pomáhají mladým lidem orientovat se v dezinformacích, rozumět světu a posilovat demokratickou odolnost společnosti. To je dnes, v době hybridních hrozeb, otázka národní bezpečnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
A pustil se do současného vedení resortu v čele s Petrem Macinkou, který patří mezi hlavní oponenty politických neziskovek. „Macinka ve své ideologické MAGA slepotě otevírá náruč migrantům. Česká zahraniční rozvojová spolupráce není žádná ,woke agenda‘, ale praktický nástroj zahraniční, bezpečnostní i ekonomické politiky. Její smysl je velmi konkrétní: stabilizovat regiony, které jsou pro nás strategicky důležité, předcházet konfliktům a migraci a zároveň otevírat prostor pro české firmy a technologie. Tyto výdaje nejsou luxusem, ale investicí do bezpečnějšího okolí Evropy a do dobrého jména České republiky ve světě,“ myslí si Lipavský.
Podobné názory ale mezi vládními politiky nejsou příliš populární. Jindřich Rajchl (PRO) omezení vlivu neziskovek ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz hájí. A razantní škrty ve státní podpoře vítá. „Jediný přínos z těchto transakcí mají parazité z politických neziskovek nasátí na veřejné finance. A Člověk v tísni v této kategorii kraluje. Je nezbytné toto tunelování státního rozpočtu zastavit a prostředky alokovat na mnohem potřebnější účely. Dostat je k lidem,“ zdůrazňuje Rajchl.
Vládní kampaň proti neziskovkám odpovídá i strategii současné americké administrativy. Donald Trump od počátku svého druhého mandátu systematicky omezuje jejich vliv na politické procesy a upouští od masivní zahraniční pomoci. Před měsícem viceprezident J. D. Vance oznámil, že vláda zastaví financování projektů šířících woke agendu, jako je podpora diverzity či sexuálních menšin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Potřebujeme neziskovky?
