Zatímco přibývá zemí, jež disponují pokročilými raketovými systémy, Česká republika podle Vojáčka zaostává a zůstává zcela nekrytá, pokud jde o ochranu proti balistickým raketám. „Nakupujeme systém SPYDER, toho je však málo a umí působit jen proti letadlům,“ upozorňuje.
„Ze systémů, které by pro Českou republiku připadaly v úvahu, musíme zmínit izraelské typy Barak-8 a Davidův prak a nakonec etalon mezi systémy protivzdušné obrany tohoto typu, americký MIM-104 Patriot,“ uvádí s tím, že cílů k bránění je v České republice dost.
Navádění by mělo systému umožňovat efektivně napadat například i ruské balistické rakety středního doletu Iskander a Točka, které jsou široce používány v konfliktu na Ukrajině.
„O systém Davidův prak, který je součástí izraelské protivzdušné obrany, mělo zájem Švýcarsko, v letošním roce pak oznámilo svůj záměr vybrat tento typ PVO Finsko. Cena systému se těžko odhaduje, protože ještě nedošlo k exportu, nicméně podle komunikace výrobce s americkým Kongresem se dá cena za osm odpalovacích zařízení s palebným průměrem odhadnout na částku mezi půl a jednou miliardou dolarů,“ dodává vojenský analytik.
„Riziko, že bude Česká republika nucena potýkat se s hrozbou balistických raket, v posledních letech rychle roste a kromě omezených možností letectva nás před touto hrozbou neubrání nic jiného než protivzdušná obrana s protiraketovým přesahem, který v současnosti provozované či objednané systémy nemají,“ upozorňuje.
I pokud bychom se zapojili do chystaného německého systému s izraelskými superraketami ARROW 3, je nutné mít i národní prvek protiraketové obrany, abychom k němu měli přístup 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. „I proto nám nezbývá než doufat, že politická reprezentace rychle doplní strategické dokumenty o pořízení systémů takového typu,“ zakončuje Vojáček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
