Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu zveřejnili petici, kterou doposud podepsalo téměř 1 800 lidí. Píší v ní, že pracují pro veřejnost, nikoli pro politiky, a obávají se, že plánované změny financování či fungování veřejnoprávních médií by mohly ohrozit jejich nezávislost.
Politické strany přicházejí s různými návrhy na změny v oblasti veřejnoprávních médií, a to od úpravy způsobu financování přes případné sloučení ČT a ČRo až po jejich úplné zrušení. Podle signatářů petice ovšem jedině současný model financování přes koncesionářské příspěvky zajišťuje stabilitu a nezávislost veřejnoprávních médií.
Na zveřejněnou petici reagovala také novinářka Nora Fridrichová, kterou nemile překvapilo, že mezi signatáři figuruje i ředitel zpravodajství České televize Petr Mrzena. Fridrichová jej nepovažuje za vhodného signatáře.
„Petr Mrzena je přesně tím člověkem, který politikům v čele České televize slouží už dnes a nezávislost veřejnoprávního média dlouhodobě oslabuje,“ píše Fridrichová a kritizuje, jak se Mrzena chová k politikům.
„Jeho nestandardní ‚běhání‘ za politiky po Parlamentu, kde se jim systematicky nabízí, navíc před pár dny veřejně popsal i dnes už bývalý ředitel ČT Jan Souček,“ pokračovala Fridrichová, podle které zkrátka jméno ředitel zpravodajství ČT Petra Mrzeny na petici „nemá co dělat“.
Nemile mě překvapilo, že se mezi signatáře petice za nezávislá veřejnoprávní média, která „neslouží politikům“, nakonec dostal i ředitel zpravodajství ČT Petr Mrzena. Zaprvé tam původně vůbec neměl být – a někteří ze signatářů s tím takto počítali. A zadruhé, což je podstatnější:… pic.twitter.com/bGCoWucPQM
— Nora Fridrichova (@NoraFridrichova) February 10, 2026
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
„Petice přichází na veřejnost týdny poté, co se k obdobnému postoji nechalo dotlačit i vedení ČT, které se přitom s rozhodnutím vládní koalice okamžitě smířilo. Ke změně stanoviska ho přiměla teprve výzva nezávislých televizních odborů,“ píše Wollner a dodává, že tzv. přidaná hodnota České televize, což jest podle jeho názoru neústupnost vůči politickým tlakům, se už z vysílání dlouhodobě vytrácí.
Wollner sám nadále podporuje financování veřejnoprávních médií prostřednictvím koncesionářských poplatků, protože nechce, aby byla média podřízena vládě. „Rozhodně nechci, aby dvě obrovské mediální instituce padly za kořist jakékoli vládní koalici, a téhle obzvlášť,“ uvádí Wollner. Nesouhlasí však s tím, že by měla společnost nutně a bezvýhradně přijímat současný způsob vykonávání veřejné služby.
Podle Wollnera dnes Česká televize plní veřejnou službu jen částečně a přizpůsobuje se očekáváním politiků a části Rady ČT, zejména Pavla Matochy a Luboše Xavera Veselého. Wollner také kritizuje Českou televizi za to, že i v době, kdy žádá veřejnost o podporu, dává prostor názorům, které podle něj neodpovídají požadavku na objektivní a vyvážené informace.
Jako příklad uvádí časté vystupování komentátora Daniela Kaisera z Echo24 ve vysílání České televize. Podle Wollnera má Kaiser v ČT velký prostor, zatímco jiní novináři, například ze serveru FORUM24, se do vysílání dostávají jen výjimečně.
„Není tedy lehké vyjadřovat ČT bezvýhradnou podporu, zvláště v situaci, kdy redaktoři z FORUM24 dostanou pozvánku do vysílání sotva jednou za uherský rok. Rozumíme ale, že radní Matocha s Xaverem Veselým a jejich političtí loutkovodiči by z naší přítomnosti radost neměli,“ píše Wollner.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.






