Nedávno se mluvčí moskevského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová rozčilovala nad spojitostí mezi epidemií spalniček a informační válkou. Článek na webu Rádia Svoboda (RFE-RL) o možné roli ruských internetových trollů v kampani diskreditující očkování označila za pokleslou americkou propagandu. „Proč musí Američané šířit tento bláznivý škvár?“ běsnila.
Web RFE-RL přitom prý zmínil pouze studii amerického časopisu American Journal of Public Health, která říká, že ruským státem placení diskutéři na Twitteru agitují proti očkování.
Rusové se tak rozhodli, že musí ochránit společnost před tímto typem zpráv, jelikož je mnozí vnímají jako nepřátelskou propagandu. Pomoct jim v tom mají novely zákonů, které právě procházejí ruským parlamentem. Ty zpřísňují postihy za šíření toho, co stát definuje jako falešnou informaci.
Od prvního do třetího čtení putovala novela jen dva měsíce. Další norma pak přitvrzuje v případech hanobení státních symbolů a institucí. Zde bude hrozit pokuta do 300 tisíc rublů (100 tisíc korun) či 15 dnů vězení. Přijetí norem o dezinformacích ale každopádně odpovídá trendu poslední doby v ruské společnosti, kde se šíří nedůvěra ke všemu – a to jak k západnímu, tak i k tomu, co vychází od vlastních představitelů, uvádí noviny.
Oba zákony vyvolaly ve Státní dumě bouřlivou diskusi. Proti se postavili komunisté a Liberálně-demokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského. „Bojovat není potřeba s fake news, ale s nedůvěrou k představitelům státní moci,“ prohlásil komunistický poslanec Alexej Kurinnyj. Přesto novela o šíření falešných zpráv prošla drtivou většinou 322 ku 78 hlasům. Pro totiž byla strana Jednotné Rusko i levicové Spravedlivé Rusko.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
