„Proti nebyl ani Topolánek.“ Rušení poplatků za ČT? Šíří se zajímavosti

12.09.2023 13:31 | Monitoring

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení. Poslankyně za hnutí ANO Berenika Peštová však připomněla rok 2009, kdy zástupci ODS chtěli poplatky za televizi zrušit, a to peticí i hlasováním.

„Proti nebyl ani Topolánek.“ Rušení poplatků za ČT? Šíří se zajímavosti
Foto: Screen Youtube
Popisek: Mirek Topolánek v pořadu Petra Show

Nově by měli televizní a rozhlasový poplatek dokonce platit i ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 000. U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou od platby osvobozeny. Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy Kč po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu příjem vzroste o 600 milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.

Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je finální návrh novely o České televizi, Českém rozhlase a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Anketa

Má Česko pořídit letouny F-35?

3%
96%
hlasovalo: 52390 lidí

Televizní poplatek je 15 let na stejné výši 135 korun a od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla na 72 Kč, rozhlasový poplatek 45 Kč se nezměnil 18 let a jeho hodnota je v současnosti poloviční.

„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel České televize Petr Dvořák. Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům. ČT je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s ČRo se zároveň těší nejvyšší důvěře.

„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory Parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby, jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ dodal generální ředitel ČRo René Zavoral.

Proti navyšování rozpočtu České televize jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle Baxy neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit. Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s 2,3 miliardy korun.

ODS, která v současné době navýšení koncesionářských poplatků prosazuje, je však nechtěla vždy. V roce 2009, jak tehdy psaly Hospodářské noviny, dokonce existovala petice za jejich zrušení. A stál za ní kandidát ODS do Evropského parlamentu Edvard Kožušník. „Jsem vlastně takovým ombudsmanem majitelů hotelů, vůči kterým Česká televize uplatňuje praktiky výpalného,“ tvrdil tehdy Kožušník. Nápad s peticí tehdy navazoval na iniciativu webových stránek kopoplatkum.cz, kde lidé mohli vyjadřovat svůj nesouhlas s platbou veřejnoprávním médiím.

„Je to spíše moje aktivita, ke které jsem přemluvil senátora Richarda Svobodu (ODS),“ řekl tehdy serveru iHNed.cz Kožušník a dodal, že jeho aktivita se v ODS těší všeobecné podpoře. „Návrh zákona strana jako taková neřešila. Ale pokud vím, kolegům ze Senátu i Sněmovny se líbí. Proti nebyl ani předseda strany Mirek Topolánek,“ podotkl.

Právě na tento text upozornila poslankyně za hnutí ANO Berenika Peštová. „Píše se rok 2009, kde byl pan Bartošek? Dle jeho rétoriky MUSELA být ODS bezpečnostním rizikem!“ poznamenala k tomu na svůj facebookový profil.

Narážela tak evidentně na dění v Poslanecké sněmovně minulý týden. V pátek ráno se zde totiž rozhořel spor kvůli výrokům místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) o tom, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš představuje bezpečnostní riziko. 

Bartošek se totiž domnívá, jak píše mimo jiné server iRozhlas.cz, že Babišem navrhované zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas by vedlo k ovládnutí těchto veřejnoprávních médií.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Vanda Efnerová

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nedávejte mi ta slova do úst“. Nerudová na debatě v obrátkách. Pak líčila přínosy války

21:04 „Nedávejte mi ta slova do úst“. Nerudová na debatě v obrátkách. Pak líčila přínosy války

Falšování dějin, lži a jednoduché mozky. V Aby bylo jasno se podívali, jak probíhala jedna z EU Deba…