Ve svém proslaveném vystoupení na debatě ve Slavonicích plukovník Foltýn, koordinátor strategické komunikace vlády, mluvil o části občanů, které nazval sviněmi. Přičemž debata se začala točit právě o použití tohoto termínu vůči spoluobčanům. A obrana Foltýna zase kolem toho, že ti, které definoval jako „svině“, skutečně svině jsou.

Obdivovat, omlouvat, blahořečit

Proto není od věci zanalyzovat z Foltýnova vystoupení ve Slavonicích více jeho výroků, a také, co mohou znamenat. Předně, Foltýn uvedl, že nejradikálnější část, tedy zřejmě ti, kdo jsou dle jeho slov „svině“, je jen 4,5 %. Projevil zájem, aby se tato skupina nezvětšovala, viz výrok: „Je potřeba ten příkop vykopat tak hluboký, aby do něj nespadli ti, kdo jsou na druhé straně.“ Dále řekl: „Bohužel jsme strašně zanedbali práci s vlastními spoluobčany. Bohužel ti lidé už se stali těmi zombíky na poli informační války a u těch nejradikálnějších už je potřeba ten příkop prohloubit a nechat ho tam opravdu hodně dlouho.“

Jenže proti tomu hovoří právě následující výrok: „Možná je potřeba si ještě říct, proč tu potřebu mají a proč tu potřebu může mít někdo, kdo ještě nepřepadl přes ten příkop. Proč vůbec někdo může obdivovat, omlouvat nebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je třeba současný Putinův režim.“ Následoval výčet toho, jací jsou ti údajní obdivovatelé, obhájci a blahořečníci Putina.

Ale nikoliv to, co vlastně „obdivovat, omlouvat nebo dokonce blahořečit“ Putinův režim znamená. Na toto konto Foltýn příklad neuvedl. Koneckonců, nepadlo ani jméno. Z Foltýnových úst zatím nepadl výrok: „Pán ten a ten je svině, za výroky pronesené toho a toho dne.“ Zde není od věci zmínit často připomínaný fakt, totiž že výroky těch, kdo jsou obviňováni z šíření proruských narativů, se liší od těch, kdo z takových věcí obviňováni nejsou, pouze načasováním. Známý příklad je prezident, který hodnotí vojenskou situaci spíše realisticky. Po takových hodnoceních obvykle přichází smršť výroků typu: „Tak co, kdy se vymezíte proti prezidentovi?“ Tento argument je přitom ze strany Foltýna i jeho podporovatelů vymlčován.

Co tedy znamená obdivovat, omlouvat či blahořečit? Je to pochybování o zprávách západních médií? O výrocích z velení ukrajinské armády? Citace nepříjemných statistik? Spekulování? Klíč, podle kterého se rozhoduje, kdo skončí za příkopem, je nejasný. Byl nejasný už za Foltýnova předchůdce Michala Klímy. A je namístě se ptát, zda je nejasný záměrně, totiž aby u lidí podporoval autocenzuru. Zatím totiž existuje pouze jeden klíč, který vede k obvinění ze šíření tzv. proruských narativů. A to je, zda zpráva vyznívá pro Rusko pozitivně. Pokud někdo chce zprávu, která vyznívá pro Rusko pozitivně, sdělit bez obvinění z šíření proruských narativů, musí k ní dodat „kontext“, tedy ji bagatelizovat a vyložit ji tak, aby pozitivní vyznění zaniklo, případně ji doplnit jinými zprávami, které pro Rusko vyznívají negativně.