Jednou z hlavních zastánkyň těchto kvót je německá kancléřka Angela Merkelová. Právě do Německa se snaží dostat nejvíce uprchlíků z třetího světa. Dle některých údajů jde v posledních letech pravidelně asi o 500 000 lidí. V celkové populaci našeho souseda tak tvoří přistěhovalci až pětinu obyvatelstva. Není proto divu, že si chce Německo ulehčit a převést alespoň část žadatelů o azyl do ostatních evropských zemí. Merkelová nedávno vyzvala zejména Velkou Británii, aby přijímala více přistěhovalců. Podobný názor zastávají i státy jižní Evropy, jako je Španělsko, Řecko a Itálie, kam se po moři dostávají ročně stovky tisíc ilegálních přistěhovalců.
Britský ministerský předseda David Cameron kvóty na přerozdělování imigrantů ostře kritizuje a nezdá se, že by posílen nečekaně jasným vítězstvím konzervativců hodlal ustupovat. Také proto, že proti kvótám ostře vystupuje i jeho konkurent na pravém politickém spektru Nigel Farage se svou euroskeptickou politickou stranou UKIP. Ten se naposledy k tomuto tématu vyjadřoval pro server Dailymotion. Farage znovu zopakoval, že kořeny problémů s nekontrolovatelným přílivem přistěhovalců vidí v bombardování Libye před čtyřmi lety a následném posílení islámských radikálů v této zemi. Evropa by podle jeho názoru měla pomáhat těmto lidem v jejich zemích. Měli bychom dle jeho názoru následovat přístup Austrálie, která ilegální imigranty posílá zpět do jejich domovů.
Národní fronta Marine Le Penové včera k návrhu Evropské komise vydala tiskovou zprávu, ve které nazývá přistěhovalecké kvóty „naprostým šílenstvím“. Nahrávají prý pouze pašerákům lidí, kteří tak budou moci dále pokračovat ve svém výnosném byznysu. Národní fronta vedle Evropské komise odsuzuje také francouzskou vládu. „Do Francie přicházejí každý měsíc tisíce přistěhovalců a nyní by jich mělo přicházet ještě mnohem víc. Napětí mezi policií a populací se v důsledku toho zvyšuje. Především v přístavu Calais je situace už nyní neúnosná. Požadujeme okamžité odmítnutí kvót. Francouzská vláda by se měla řídit rozumným přístupem Velké Británie. Jediné řešení představuje odstrašující politika a přísnější kontroly našich hranic,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Proti kvótám se zatím staví vedle Polska a Maďarska také Česká republika a Slovensko. Slovenský premiér Fico se nechal při společném jednání se svým českým protějškem slyšet, že žádné kvóty pro Slovensku nepřipadají v úvahu. Stejný názor zastává i česká vláda a prezident Miloš Zeman. Podle jejich názoru je nutné pomáhat uprchlíkům z Blízkého východu a Afriky přímo v jejich zemích, nikoli jim hromadně poskytovat azyl. Prezident Zeman konkrétně při své návštěvě Středočeského kraje přirovnal poskytování azylu uprchlíkům s rozdílnými kulturními kořeny k „přesazování starého stromu“. „V nových podmínkách může rovnou uhynout, případně přestává růst,“ konstatoval Zeman s tím, že rozhodnutí o přijímání uprchlíků by měl vždy učinit národní parlament, nikoli celoevropský orgán.
Česká média v souvislosti s kvótami hovoří o tom, že by Česká republika měla přijmout 525 uprchlíků. Uskupení Islám v České republice nechceme (IVČRN), v jehož čele stojí etnolog z Jihočeské univerzity Martin Konvička, však tvrdí, že jde o záměrnou dezinformaci a ve skutečnosti by mělo jít každým rokem o 20 000 přistěhovalců. „Těch 525 přistěhovalců představuje pouze kvótu nad rámec těch, co do EU přijdou nebo připlují přes Středozemní moře. Kvóta 3 % pro ČR se tak vztahuje k celkovému počtu uprchlíků, kterých bylo v loňském roce 650 000. Z toho vyplývá, že by měla Česká republika přijímat nikoli pouze několik stovek přistěhovalců, ale několik desítek tisíc přistěhovalců každým rokem,“ tvrdí IVČRN.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
