Washington před pár dny vydal dokument s názvem Strategie národní bezpečnosti. V něm označuje jako hrozbu Evropu, což je rétorika, která se už začala s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu.

Drulák řekl, co si myslí o tomto dokumentu a o tom, že Evropa je hrozbou pro USA: „Myslím, že to je docela zásadní dokument, protože každý prezident na začátku svého období podává takový výklad, co jsou hlavní cíle americké politiky, definuje tím svůj vztah ke světu. Takže prezident Donald Trump tím vlastně říká, co čeká od světa, jakou si představuje Ameriku,“ uvedl v podcastu Startitup.

Evropa není pro USA hrozbou silou, ale slabostí

„K té Evropě bych řekl, že to je trochu složitější, protože on nevidí Evropu úplně jako hrozbu, tím, že by ohrožovala americké zájmy svou silou. Toto místo je tam vyhrazeno spíše Číně, ale o Evropě ten dokument píše jako o kontinentu, který je ohrožen svou slabostí,“ upozorňuje, že hodnocení Evropy v americkém strategickém dokumentu je mimořádně kritické: Evropa je v ekonomickém úpadku, a co je ještě horší, je v civilizačním úpadku.

V této souvislosti doplňuje, co Spojené státy považují za konkrétní projevy civilizačního úpadku Evropy. „Jako doklad toho civilizačního úpadku je uváděna masová migrace, která vlastně mění Evropu k nepoznání, ale také stále represivnější potlačování svobody projevu, zásahy do demokratických voleb. To jsou věci, které Američany znepokojují, protože vidí Evropu jako určité spojence a říkají, co se to s tou Evropou dneska děje,“ dodal politolog.

Na otázku, zda Spojené státy i dnes vnímají Evropu jako spojence, Petr Drulák upozorňuje, že samotný pojem spojenectví už realitě plně neodpovídá. „Použil jsem slovo spojenec, ale není úplně přesné. Evropané jsou spíš takoví klienti nebo vazalové. To je věc, kterou ten dokument potvrzuje. Američané říkají, že ten vztah s Evropou je dost důležitý, hlavně ekonomicky. Na Evropanech se jim líbí, že jim v něčem moc nekladou odpor. Nepředstavují nějaké velké rivaly. Evropa dělá, co Amerika potřebuje, na rozdíl od jiných částí světa, jen s výjimkou Ukrajiny, tam je to jiné,“ poukázal někdejší diplomat.

Brusel jako problém: Washingtonu jsou bližší státy než Evropská unie

Podle politologa a bývalého diplomata Petra Druláka současné americké administrativě nadnárodní instituce obecně nevyhovují. Vychází to už ze samotné Strategie národní bezpečnosti, která jako základ mezinárodního řádu staví na národech a státech, nikoli na nadnárodních strukturách. „Základním stavebním kamenem mezinárodního řádu jsou národy a státy. Nikoliv mezinárodní organizace a nějaké nadnárodní organizace,“ uvedl.

I proto je podle Druláka Brusel pro Washington obtížně čitelný a nedůvěryhodný. Americká administrativa vnímá negativně zejména zmíněné politické trendy, které z Bruselu přicházejí – od ambiciózní zelené agendy, jež podle nich podkopává evropskou konkurenceschopnost, přes migrační politiku až po snahy regulovat svobodu projevu na sociálních sítích.

Výsledkem je, že Spojené státy nepovažují Brusel za přirozeného partnera a dávají přednost přímým jednáním s klíčovými evropskými státy. Drulák v této souvislosti dodává, že z pohledu současné administrativy by byl vztah s Evropou jednodušší bez centrální bruselské struktury: „Myslím si, že pro tuto administrativu by byla dohoda s Evropou jednodušší, kdyby Bruselu nebylo.“

Strategie jako varování a „budíček“ pro Evropu

Americká Strategie národní bezpečnosti může podle Druláka fungovat i jako důležité varování pro samotnou Evropu. „Myslím si, že to, co se píše v té strategii, by mohl být takový budíček pro Evropu, protože řada těch věcí skutečně dává smysl. To, co oni říkají, že ta Evropa se civilizačně hroutí, ekonomicky hroutí, a že dokonce ani Američanům, kteří vlastně dřív Evropu považovali za konkurenty, už to není vhod. Nechtějí, aby se to úplně zhroutilo, takže bychom si z toho něco mohli vzít k srdci,“ uvedl.

„Oni to samozřejmě formulují ze svých amerických pozic, jde o americký zájem, nikoliv o evropský zájem, ale přece jenom v těchto oblastech bych řekl, že nám dávají rady, které jsou docela dobré, a měli bychom si uvědomit, že skutečně civilizační propad tu je, i ten ekonomický, dějí se věci, které jsme si s Evropou nikdy nespojovali. Pokud chceme Evropu zase zachovat, tak musíme udělat radikální obrat. V tom bych s tím dokumentem souhlasil,“ upozornil, že americký dokument sice vychází primárně z vlastních zájmů USA, přesto v něm Evropa může najít podnětné impulzy.

NATO a možný odklon USA od Evropy

Součástí vztahu mezi Spojenými státy a Evropskou unií je oblast obrany, konkrétně fungování NATO. Objevují se přitom první náznaky, že Washington by preferoval, aby velení nad evropskou částí Aliance převzali sami Evropané, a to v rámci širšího odklonu USA od Evropy v oblasti obrany.

Na otázku, zda je reálné, že by Spojené státy americké NATO opustily, případně se od Aliance výrazněji distancovaly, Drulák uvedl, že to není vůbec vyloučené: „Myslím, že tato možnost je čím dál tím reálnější. Nepřekvapilo by mě, kdybychom nějaký rozpad nebo určité větší vzdálení se Američanů od Evropy zažili v nejbližších letech. Američané dávají najevo, že Evropu nepovažují za tak strategický region jako dřív,“ podotkl.

Podle Druláka Spojené státy jasně formulují podmínky, za nichž jsou ochotny v Evropě nadále vojensky působit. „Když tu nějakým způsobem už mají být, tak za to chtějí pořádně zaplatit. To jsou ty dvě platby. Platby v tom, že Evropa prostě nebude vybírat cla na americké zboží nebo mnohem menší cla na americké zboží, než vybírají Američané na evropské, a pravidelné nákupy americké vojenské techniky,“ doplnil.

Vztah mezi USA a Evropou je však i zásadní strategické závislosti. „Samozřejmě tamto je ekonomická část, pak je tu část strategická. Evropa stále žije pod tím americkým jaderným deštníkem a zatím za něj nemá nějakou bezprostřední náhradu. A přiznejme si, že v posledních desetiletích v tomto směru nic zásadního neudělala,“ poznamenal politolog.

EU se může rozpadnout už v tomto desetiletí

Evropa se bude muset bezpečnostně emancipovat, Petr Drulák ale důrazně varoval před směrem, kterým se tato debata v posledních letech ubírá. „Je nevyhnutelné, aby Evropa vzala svůj osud do svých rukou. Není možné setrvávat v tomto stavu, zejména i z toho důvodu, že Američané vlastně žádají čím dál tím větší vazalský poplatek od nás. Takže je skutečně namístě, abychom se začali emancipovat. Co mě ale znepokojuje, je, že v těch posledních dvou třech letech, když se mluví o nějaké silnější roli Evropy a bezpečnostních otázkách, bohužel to má charakter toho, že Evropa se chce aktivněji zapojit do války na Ukrajině, což já myslím, že by bylo tedy zničující.

Jestli toto by měl být začátek evropské bezpečnostní emancipace, tak by to také mohl být poměrně rychlý konec Evropy. Z tohohle hlediska strategicky výhledově ano, Evropa musí vzít svůj osud do svých rukou, ale musejí ho vzít také do rukou soudní lidé. Nikoli lidé, jako jsou Emmanuel Macron, Friedrich Merz nebo paní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová,“ upozornil Petr Drulák. Také to, že se odřezáváme od ruských zdrojů, označil za „naprosto fatální ekonomickou chybu“.

Často se po válkách objevují zásadní politické změny nebo zlomové procesy. Nabízí se proto otázka, zda by právě válka na Ukrajině nemohla vést k hlubší spolupráci Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti. Politolog a bývalý diplomat Petr Drulák ale očekává jiný vývoj. „Myslím si, že ta situace na Ukrajině může být určitým katalyzátorem, něčím, co urychlí nějaké evropské procesy, ale ne v tom smyslu, že by se Evropa zapojila do té války. Ale že i lidé jako Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Ursula von der Leyenová budou muset uznat, že Ukrajina tu válku prohrála, že ji prohrála nesmírně tvrdě a že ji prohrála i Evropa, která ji v podstatě do toho poslední léta tlačila a poslední rok tlačí mnohem víc než Spojené státy americké. To podle mě bude příležitost pro to, aby se v Evropě něco změnilo, ale nemusí to nutně znamenat posílení nějakých celoevropských projektů, naopak to může znamenat rozpad Evropské unie,“ pokračoval Drulák.

Drulák nevyloučil možnost, že by se Evropská unie mohla rozpadnout ještě během tohoto desetiletí. „Myslím si, že deset let je tak dlouhá doba vzhledem k tomu, jak přechodné věci se dějí, že neodvážil bych se tohle vůbec vyloučit,“ prohlásil bývalý diplomat.

A zároveň upozornil na hlubší strukturální proměny evropských států a jejich možný rozpad. „Jestli se nám ta Evropa nerozpadne do několika regionů, když se podíváte na státy, jako jsou Francie a Anglie, tak ony jsou čím dál tím méně evropštější. Podstatná část obyvatel jsou obyvatelé neevropského původu, a to, že se odřezáváme od ruských zdrojů, je naprosto fatální ekonomická chyba. Rozumný vztah neznamená, že budeme přijímat tu migraci. Myslím, že už bychom neměli přijímat jediného člověka z Afriky,“ zdůraznil Petr Drulák.

Psali jsme:

Od Fica přišla k Babišovi konkrétní rada ohledně neziskovek

Když válka bude pokračovat, tuší Šándor velké potíže pro Evropu

Slovensko: Fialova opozice obviněna z vlastizrady kvůli Benešovým dekretům

Američané předložili Kyjevu plán, jak to bude. Blíží se koncovka, tuší Drulák