Britská vláda se ocitla na pokraji hluboké politické krize. Premiér Keir Starmer v posledních dnech čelí sílícím výzvám k rezignaci poté, co jeho Labouristická strana utrpěla těžké ztráty v komunálních volbách a uvnitř strany se začala otevřeně šířit nespokojenost s jeho vedením. Podle britských médií veřejně vyzvalo Starmera k odstoupení nebo alespoň k oznámení harmonogramu svého odchodu 81 labouristických poslanců. Situaci dále zhoršila série rezignací členů vlády a ostrá kritika zevnitř kabinetu.

Přesto Starmer odmítá ustoupit. Na pondělním jednání kabinetu svým ministrům vzkázal, že bude „pokračovat ve vládnutí“ a připomněl, že proti jeho vedení dosud nebyla spuštěna žádná formální stranická procedura. „Labouristická strana má proces pro zpochybnění vůdce a ten nebyl spuštěn,“ uvedl premiér podle Downing Street. „Země od nás očekává, že budeme pokračovat ve vládnutí. To je to, co dělám a co musíme dělat jako kabinet,“ řekl podle informací CNN.  

Starmer zároveň přiznal odpovědnost za špatné volební výsledky, ale zdůraznil, že odpovědnost nese také za splnění slibů, s nimiž Labouristická strana vyhrála parlamentní volby v roce 2024. Krizi spustily především katastrofální výsledky nedávných komunálních voleb. Labouristé přišli o více než 1 400 mandátů v anglických zastupitelstvech a utrpěli výrazné ztráty také ve Skotsku a Walesu.

Největším vítězem voleb se stala Reform UK Nigela Farage, která dál posiluje svou pozici hlavní protestní síly britské politiky. Strana těží z nespokojenosti veřejnosti s ekonomickou situací, migrací i rostoucí nedůvěrou vůči tradičním stranám. Právě vzestup Reform UK dnes představuje pro Starmera možná ještě větší problém než samotnou opozici konzervativců. Farageova strana podle aktuálních průzkumů výrazně posiluje zejména mezi dělnickými voliči a v regionech, které byly historicky oporou labouristů.

Starmer se v posledních měsících snažil část těchto voličů získat zpět tvrdší rétorikou vůči migraci a důrazem na rozpočtovou disciplínu. Tato strategie se ale podle kritiků obrátila proti němu. Konzervativnější voliče od přechodu k Reform UK nezastavila a zároveň odcizila progresivnější část labouristické základny.

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

Vládní strany

1%

Opoziční strany

97%

Žádné zhrubnutí neprobíhá

2%

Nevím / Je mi to jedno

0%

hlasovalo: 3154 lidí

K důvěryhodnosti vlády nepřispěly ani opakované politické zmatky. Silnou kritiku vyvolalo zejména rozhodnutí omezit univerzální příspěvek na zimní vytápění pro seniory. Vláda krok obhajovala snahou stabilizovat veřejné finance, opatření ale vyvolalo rozsáhlou nevoli, protože o podporu přišly miliony důchodců. Starmer nakonec pod tlakem veřejnosti i vlastní strany ustoupil a příspěvek obnovil. Další ránu utrpěla vláda při pokusu o omezení některých dávek spojených s nemocí a invaliditou. Návrh nakonec zablokovali samotní labourističtí poslanci.

Podle kritiků tím Starmerova vláda vyslala rozporuplný signál. Levicoví voliči začali kabinet vnímat jako necitlivý vůči sociálně slabším, zatímco finanční trhy získaly dojem, že vláda není schopná prosadit nepopulární reformy.

Kabinet se rozpadá

Napětí uvnitř vlády nyní přerostlo v otevřenou vzpouru. Ministryně pro decentralizaci Miatta Fahnbullehová rezignovala na svůj post a ve svém dopise Starmerovi uvedla, že vláda „nejednala s vizí, tempem a ambicemi, které od nás vyžaduje náš mandát ke změně“.

Ještě ostřejší byla rezignace ministryně pro ochranu žen Jess Phillipsové. Ve svém rezignačním dopise napsala, že „záleží na činech, ne na slovech“ a obvinila vedení vlády z pasivity. „Myslím si, že jste v zásadě dobrý člověk, kterému záleží na správných věcech, ale na vlastní oči jsem viděla, že to nestačí,“ napsala Phillipsová premiérovi.

Dodala také, že vedení vlády často postrádá rozhodnost. „Touha vyhnout se hádkám znamená, že se málokdy hádáme, což vede k tomu, že příležitosti k pokroku uvíznou na mrtvém bodě a jsou odkládány.“ Podle Phillipsové dnešní politika vyžaduje větší energii a schopnost veřejně bojovat za své postoje. „Slušnost je zásadní, ale stejně tak je nutná bojovnost a elán,“ uvedla.

Několik členů kabinetu však premiéra nadále veřejně podporuje. Ministr pro bydlení Steve Reed vyzval Labouristickou stranu, aby se za Starmerem sjednotila. „Tohle není hra. Tato nestabilita má důsledky pro životy lidí,“ uvedl podle informací BBC. Podporu premiérovi vyjádřili také ministr obchodu Peter Kyle nebo ministryně práce Pat McFaddenová. Ta uvedla, že během jednání kabinetu nikdo Starmerovo vedení přímo nezpochybnil.

Přesto se politická budoucnost britského premiéra jeví stále nejistěji. Pokud by byl Starmer donucen odstoupit nebo sesazen vlastní stranou, Británie by měla již šestého premiéra za posledních sedm let. Pro mnoho labouristických poslanců je navíc největším strašákem pokračující růst Reform UK. Strana Nigela Farage dokázala využít frustrace z ekonomické stagnace, vysokých životních nákladů i nedůvěry k establishmentu a stále častěji se profiluje jako hlavní alternativa vůči tradičním stranám.

Psali jsme:

Pravicová vlna v Británii. Ve volbách uspěl i patriot Lowe a jeho kontroverzní kandidát

Islám, moderní tvář země, promluvil britský premiér

Začali to dělat pořádně. Zděšení nad tzv. krajní pravicí v Evropě

Farage: Odstoupení od úmluvy o lidských právech. Jen tak zvládneme migraci