Rozhovor, přinesl klidné, ale o to výbušnější shrnutí nové studie zveřejněné v odborném časopise SAGE – Journal of Risk and Safety in Medicine. Podle této analýzy měly ženy očkované před otěhotněním prokazatelně nižší šanci dítě donosit a porodit. A co je možná ještě horší: stát o rizicích nikdy nemluvil, studie k těmto tématům vůbec neproběhly a jakékoli pochybnosti byly považovány za „dezinformace“.
„To, co jsme tehdy říkali – že není možné bez důkladných studií plošně očkovat ženy, děti a těhotné – bylo smeteno se stolu. Jenže dnes nemají úřady žádná data, kterými by veřejnost uklidnily,“ říká Fürst. Podle něj za současnou paniku nenesou odpovědnost ti, kdo varovali, ale ti, kdo varovné hlasy umlčovali.
Jana Bobošíková v rozhovoru připomíná výroky bývalé ministryně financí Schillerové, která hovořila o „znepříjemňování života neočkovaným“. Tehdejší oficiální linie Babišovy vlády byla jednoznačná: vakcína je „bezpodmínečně bezpečná“, pochybnosti jsou nebezpečné a jejich nositelé mají být umlčeni. Dnes se ale ukazuje, že právě otázky, které nebyly dovoleny, byly ty nejdůležitější.
Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?Anketa
Jedním z nejzávažnějších zjištění studie je i obrovská variabilita mezi jednotlivými šaržemi vakcín. Některé byly spojeny s mnohem vyšším výskytem nežádoucích účinků než jiné – a podobný trend se podle Fürsta objevil nejen v Dánsku, ale i v datech českého SÚKLu. „Tohle nelze jen tak přejít. Pokud se prokáže, že některé šarže byly výrazně rizikovější, je třeba zvažovat i trestněprávní odpovědnost. Já osobně to považuji za hraniční zločin proti lidskosti,“ uvedl.
Rozhovor Jany Bobošíkové však nebyl jen o číslech a hypotézách. Nechal zaznít nepohodlná fakta – bez moralizování, ale s důrazem na svobodu vědecké debaty a právo veřejnosti na pravdu. Sama moderátorka připomíná, že publikování této studie nebylo jednoduché. Šest prestižních časopisů ji odmítlo ještě před recenzním řízením – bez udání důvodu.
Přesto, že se vědecký text nakonec objevil v méně známém, ale recenzovaném časopise, měl jasný cíl: „Dostat zásadní informaci do veřejného prostoru co nejrychleji,“ jak shrnuje Fürst. I to Bobošíková oceňuje – stejně jako fakt, že publikace byla díky sbírce v Dánsku a České republice volně dostupná pro každého.
„Evropa dělá, že se nic nestalo. Ale změna přijde. A přijde z Ameriky,“ uzavírá Fürst.
Rozhovor tak není jen připomenutím jedné kontroverzní studie. Je výpovědí o době, kdy se z vědy stal nástroj propagandy, o době, kdy byly umlčovány otázky, které měly být položeny jako první. A především je připomínkou, že povinností novinářů je nebát se ptát – i když je to nepohodlné.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
Bobošíková , Sedmička , plodnost , vymírání , Fürst
autor: Jan Procházka
jmenování premiéra
Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...
Uživateli nejlépe hodnocený komentář
| 11 | 0
Další články z rubriky

10:39 Zásadní otázka k blackoutu. Vitásková je velmi zvědava na odpověď
Proč nebyly zapojeny příčné transformátory? ptá se někdejší šéfka ERÚ Alena Vitásková. Blackoutu se …
- 7:38 Jak to těm lidem vysvětlit? Bartoš s Hrušínským spolu u mikrofonu
- 22:25 „Doufám, že to budete taky sdílet.“ Otevřená rvačka o Fialu je tu
- 18:03 Zaplaťte miliony a můžete „bydlet“. Šokující vývoj v ČR
- 12:40 A do mě se může? Zlá připomínka v kauze Turek a Rychlíková
- 8:00 Každou šestou výplatu dáte NATO. Brutální čísla ze Slovinska