Tomáš Pojar, bývalý poradce pro národní bezpečnost a jeden z klíčových aktérů české reakce na ruský útok na Ukrajinu, připomněl, že vývoj konfliktu se v zásadních rysech nemění už několik let. „Myslím, že jsme na tom pořád dost podobně jako poslední tři roky, a to je vlastně dobrá zpráva. Kdyby to dopadlo k rozdělení na západní a východní Ukrajinu, byla by to horší varianta. Takhle jde zhruba o dvacet procent území na východě, zatímco zbytek Ukrajiny může dál fungovat jako samostatná, velmi silná a solidní země,“ uvedl Pojar.
Na otázku, zda jsme na tom nemohli být lépe, Pojar odpověděl: „Mohli bychom na tom být lépe, ale také bychom na tom mohli být daleko hůř. Myslím si, že v danou chvíli Rusko okupovalo více Ukrajiny než okupuje teď. Ukrajinci Rusy od Kyjeva vyhnali. Vyhnali je i z jiných částí Ukrajiny. Takže už jsme na tom byli hůře. A já doufám, že to zhruba bude aspoň takto, jak to je teď,“ pokračoval.
K tomu Pojar dodal, že Ukrajina se i nadále drží a Západ ji „musí podporovat“ v udržení její nezávislosti: „Ukrajinci se drží a musíme je podporovat v tom, aby se udrželi. Pokud je cena za nezávislou, svobodnou a v zásadě západní Ukrajinu dvacet procent východního území, tak je to cena velká, ale zároveň to není špatné. Rozhodně to není žádná porážka Ukrajiny a není to žádné vítězství Ruska,“ zmínil Pojar.
„Je to vyhraná válka za ukrajinskou nezávislost. Pokud by to skončilo takto, za sto let se na to budeme dívat jako na vyhranou válku za ukrajinskou nezávislost,“ řekl Pojar k možnému historickému pohledu na výsledek konfliktu. Jak jsme skutečně daleko od nějakého konceptu ukončení konfliktu, to že nedokáže říct, ale vyjádřil aspoň opatrný optimismus: „Nevím, jak jsme daleko. Doufám, že už jsme alespoň za poločasem,“ podotkl.
Hodně se mluví o tzv. české muniční iniciativě, kterou nová vláda bude chtít nějakým způsobem zřejmě upravit. Ke kritice muniční iniciativy ze strany Andreje Babiše, který zpochybňoval kvalitu dodávané munice, Pojar odmítl tvrzení o vysoké nefunkčnosti a zdůraznil systém kontrol: „Každý to kontroloval, kontrolovaly to státy i Ukrajinci a existují na to záznamy. Munice, kde byla nějaká chyba, bylo zhruba 0,001 procenta. Když dodáte čtyři miliony kusů, tak samozřejmě nemůžete tvrdit, že všechny fungují stoprocentně, poruchovost je běžná. Někdy se stalo, že byla vadná šarže, ale ta byla okamžitě vyměněna ve chvíli, kdy byla řádně reklamována. Byly to skutečně promile z promile, nebyla to žádná procenta, natož desítky procent. Nic takového není pravda,“ tvrdí Pojar.
K možné budoucnosti české muniční iniciativy Pojar upozornil, že tempo dodávek se může změnit, nikoli však úplně zastavit: „Dál to nepojede tak jednoduše, ale nebude to tak, že se všechno teď zastaví. Bude to tak, že postupně budou dodávky přes tento český mechanismus klesat. To ale stále znamená, že v roce 2026 tam možná dorazí kolem milionu kusů. Jde to na základě kontraktů, které nikdo nebude rušit.“
Pojar zároveň připomněl, že jde nejen o samotnou muniční iniciativu, ale o širší systém pomoci Ukrajině, který měl výrazný ekonomický dopad na Česko. „Celkově do české ekonomiky – díky nejen nákupu munice, ale i jiné pomoci, která šla na Ukrajinu, nebo jiných dodávek, a to nákupů jak ze Západu, tak od samotných Ukrajinců –, přišlo za poslední tři roky něco přes 300 miliard korun. A to tady bylo zdaněno, to byl také přínos českému státnímu rozpočtu.“
„Takže my jsme vymysleli jednoduchý systém, který fungoval. Dali jsme do toho lidi, kteří to dokázali zorganizovat. Každý si vybíral sám, co chce zaplatit, a byla to volba toho, kdo platí. Zároveň jsme na tom jako Česká republika, respektive jako česká ekonomika, neprodělali důrazně nic ve vztahu k té muniční iniciativě,“ poznamenal Pojar.
K možnému útlumu role České republiky v muniční iniciativě Pojar řekl: „Není to úplně katastrofická zpráva, protože spousta té munice se dá dodat na základě plateb těch jednotlivých zemí prostě napřímo a ta Česká republika v tom nemusí hrát takovou roli. A munice může být přesto na Ukrajinu dodána,“ sdělil, a že jsou výjimečné případy, kde role České republiky v tuto chvíli je ještě stále nezastupitelná.
„Nikdo to ale nechtěl měnit, každý chtěl používat systém, co funguje. Kdo na tom bude tratit? Možná český rozpočet a český daňový poplatník, protože ty firmy tady prostě nebudou danit ty své zisky. A asi bude i méně práce pro některé české zaměstnance, protože se tu ta výroba nebude uskutečňovat v takové míře,“ sdělil Pojar, a že tratit na tom bude samozřejmě i samotná Ukrajina.
Kvůli předpokládané změně přístupu nové vlády ČR k Ukrajině a k Rusku apeluje Pojar na další podporu Ukrajině: „Čekám viditelnou změnu, ale pokud vydržíme jako Západ s podporou Ukrajiny, tak tu ty ruské tanky nebudou. Naštěstí, ta podpora Ukrajině nestojí jenom na nás. Zároveň každý může přispět,“ řekl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Může být i mnoho proměnných, třeba případná mírová dohoda by zásadně změnila potřebu podpory Ukrajině: „Když by došlo k nějaké mírové dohodě nebo k průlomu v těch jednáních, tak ta situace bude úplně jiná, a nebude tolik potřeba dělostřelecké munice na Ukrajině, bude potřeba jiných věcí. Potřeba držet Ukrajinu dlouhodobě tak, aby to byl ekonomicky funkční stát, aby měla těch sto tisíc raket namířených na Moskvu, aby si Rusové příště rozmysleli, jestli znovu zaútočí a aby si nemysleli, že to bude trvat týden, tak jak si to mysleli před těmi čtyřmi lety,“ sdělil Pojar, a že Ukrajina musí mít takovou sílu odstrašení, aby zabránila dalšímu kolu války.
K personální změně na pozici vládního poradce pro národní bezpečnost Pojar zdůraznil kontinuitu funkce a ocenil diplomatické zkušenosti svého nástupce Hynka Kmoníčka. „Hynek Kmoníček má zkušenosti se zahraniční politikou, s bezpečnostní politikou. Umí nejen anglicky, ale i další jazyky. Má bezpečnostní prověrku. Dle mého je to v první řadě zachování té funkce a té koordinační role. Ať ostatní soudí za další léta, jaký byl vývoj té funkce,“ dodal Tomáš Pojar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Souhlasíte s tím, aby Západ Ukrajinu i nadále takto výrazně podporoval?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
Jirka Nový
