„Svinstvo, jakému je máloco rovno!“ Petr Žantovský nevěřícně sleduje, co si myslí umělec o Češích a koronaviru

14. 3. 2020 7:31

TÝDEN V MÉDIÍCH Tři unikátní zvěrstva, která se v tomto týdnu objevila v českých médiích na téma koronaviru, zařadil Petr Žantovský do aktuálního přehledu mediálních zajímavostí. První z nich, textař pop music z předlistopadových časů, tvrdí, že spíš než koronaviru bychom se měli bát komoušů a jejich kolaborantů. Bývalý Rumlův náměstek na ministerstvu vnitra by do Česka pustil padesát tisíc migrantů i se zdravotními riziky, která by s sebou přinesli. A nelze zapomenout na syna slavného otce, jehož divadlo bude zřejmě jediným poškozeným v důsledku koronaviru a spoluobčané by se mu tak měli ze svých daní složit na další dotace.

„Svinstvo, jakému je máloco rovno!“ Petr Žantovský nevěřícně sleduje, co si myslí umělec o Češích a koronaviru
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
reklama

Koronaviru se dotýkají všechna dnešní témata pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. „Vybral jsem si tři unikátní zvěrstva, která v českých médiích v těchto dnech na toto téma vyšla. Začal bych zvěrstvem, jehož se dopustil jistý Vladimír Mertlík. Už jsme ho tu jednou meldovali v souvislosti s jiným jeho mediálním výpotkem. Tentokrát se dopustil v Reflexu v pondělí článku s ‚úžasným‘ titulkem ‚Spíš než koronaviru bychom se měli bát komoušů a jejich kolaborantů‘. Jen bych připomněl, že Vladimír Mertlík za ‚komoušů‘ bez nejmenšího problému fungoval jako textař pop music a pohyboval se v šoubyznysu, takže tehdy asi k těm ‚komoušům‘ zřejmě neměl tak ošklivý postoj. Nebo mu tamti ‚komouši‘ možná byli příjemnější než ti dnešní ‚komouši‘. Možná že mu byl Fojtík sympatičtější než Skála, když bych bral ty ideology," uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nebo pokud jde o předsedy, tak mu mohl být Miloš Jakeš sympatičtější než dnes Vojtěch Filip. „Já nevím, jak to je u Mertlíků doma. Nebo se pan Mertlík rozhodl, že se přizpůsobí a když přijdou Číňané, tak si nechá narůst copánek a zešikmit oči. To se tak říkávalo u nás doma o lidech, kteří jdou vždy ve směru větru. No a pan Mertlík se v článku dopustil této teze: ‚Češi se cítí ohroženi koronavirem, ale mnohem víc by se měli obávat stoupající drzosti bolševické kliky a jejích skrytých kolaborantů. Koronavirus je pro současnou vládu, prezidenta a jeho kamarilu krásný dárek, který jim poslalo snad samo nebe! Národ se věnuje výkupu rýže, těstovin, konzerv, hygienických potřeb, aniž by věnoval pozornost tomu, že atmosféra listopadových dnů roku 1989 je dávno v hajzlu a země spěje zvolna zpět do řiti komoušů, kde jí nepomůže ani všechen vykoupený toaletní papír‘. Tak to jsou opravdu velmi zásadní slova, která vypustil pan Mertlík,“ podotýká mediální analytik.

Fotogalerie: - Předčasně ukončená schůze

Sněmovna volila členy do rady ČT a Rozhlasu. Po vo...
Sněmovna volila členy do rady ČT a Rozhlasu. Po vo...
Sněmovna volila členy do rady ČT a Rozhlasu. Po vo...
Sněmovna volila členy do rady ČT a Rozhlasu. Po vo...
Sněmovna volila členy do rady ČT a Rozhlasu. Po vo...
Předseda volební komise Martin Kolovratník

Svinstvo, kterému je v českém mediálním prostoru máloco rovno

Přiznává ovšem, že neví, jestli za těch „komoušů“ stál Vladimír Mertlík fronty na ten toaletní papír. „Třeba místo něj používal denní tisk a ještě si u toho připadal jako hrdina, že ničí denní tisk způsobem, k němuž nebyl původně určen. Neboť tisk byl v rukou ‚komoušů‘, abych se přidržel jeho výraziva. Tak je možné, že se tento člověk ještě přihlásí u ministra obrany o řád za třetí odboj. Nebo jako si slečna Lewinská schovávala dlouhou dobu prezidentské sperma na svém oděvu, tak možná i pan Mertlík má někde ve skříni výše uvedeným způsobem použité Rudé právo. No u nás by se člověk ničemu nedivil. Ale dosti ironie. Tohle je takové svinstvo, že mu je jen málokdy v českém mediálním prostoru něco rovno. A to dokonce ve chvíli, kdy i opoziční strany, které opravdu nemohou přijít vládě na jméno, konstatují, že dělá, co může, aby nějakým způsobem zabránila větším škodám, než jsou nevyhnutelné,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Vladimíru Mertlíkovi však nic nebrání zneužívat situaci, která je ohrožením pro zdravotní stav velkého množství lidí a ohrožením pro celou republiku, Její vážnost potvrdilo čtvrteční vyhlášení nouzového stavu. „To je součást této politiky – ochranné politiky. Mě strašně ‚baví‘, když nás poučují z Bruselu, jak to vlastně dělají špatně tihle italští, čeští a nevím jací ještě představitelé, že jsou málo solidární. Tedy že by měli víc myslet na to kolektivní dobro místo toho, aby hleděli na dobro vlastních národů, protože národ je v Evropské unii slovem zakázaným, jak víme. A teď se k tomu tedy přidá ještě zastydlý antikomunismus pana Mertlíka. To je opravdu ztráta soudnosti, ztráta jakékoli empatie. Na místě pana Mertlíka bych zalezl někam hodně hluboko pod peřinu, aby na mě dlouho nebylo vidět, protože bych se strašně styděl za tenhle blábol, který byl vypuštěn na web časopisu, který se jinak snaží vypadat seriózně, a to Reflex,“ doporučuje mediální odborník.

Zvládli bychom 50 tisíc uprchlíků, tvrdí bývalý Rumlův náměstek

Článkem pod titulkem „Na řecké hranici umírají západní hodnoty. Česko by snadno zvládlo 50 tisíc uprchlíků“ se tento týden předvedl i Martin Fendrych. „Pan Fendrych, bývalý náměstek ministra vnitra Jana Rumla, připojuji to vždy a důsledně, protože je třeba vědět, kdo je kdo. Oni si nás také velmi dobře pamatují, kdo co říkáme, kde jsme kdy byli a za co jsme kdy bojovali. A podle toho úsloví ‚Which side are you on‘ – na čí straně stojíš, je třeba vědět, na čí straně kdo stojí. Naštěstí pan Fendrych je explicitní, a tak víme, že stojí na všech možných stranách, jenom ne na té naší, české. V článku například tvrdí, že na těch řecko-tureckých hranicích, kde dochází k ozbrojeným a násilným srážkám mezi – podle statistik – spíše afghánskými než syrskými migranty a řeckou pohraniční stráží a policií prostě proto, že Řecko nechce ty lidi na své území pustit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Vždyť ale na to má Řecko svaté právo, stejně jako na to má svaté právo Bulharsko a jakékoli další přilehlé země. „Země Balkánu, potom Maďarsko, které už v roce 2015 fungovalo jako významná tranzitní země, samozřejmě i my. Tady žádné evropské hodnoty nejsou. Tady je snaha několika tisíc lidí využít toho, že turecký prezident Erdogan otevírá hranice a vydírá tím Evropskou unii, aby z ní dostal šest miliard eur. A až je dostane, tak hranice zase zavře. Oni jsou jenom rukojmími velké politiky velkého vůdce Osmanské říše. Nejsou schopni si to uvědomit, protože jsou mimo realitu a mají jen tu svoji jednu starost. To je pro ně samozřejmě nepříjemné, ale vybrali si svoji cestu a je to jejich problém. Mluví-li se o Sýrii, vzpomenu si vždy, že už před nějakými čtyřmi roky říkal Jean-Clémenti Jeanbart, arcibiskup z Aleppa, pro Radio Vaticana, aby syrské migranty nepouštěli do Evropy, přičemž oslovoval politiky evropských velmoci,“ připomíná mediální analytik.

Fotogalerie: - S Kocábem o sametu

Beseda s Michaelem Kocábem a Oskarem Krejčí o same...
Kniha Michaela Kocába Vabank
Beseda s Michaelem Kocábem a Oskarem Krejčí o same...
Beseda s Michaelem Kocábem a Oskarem Krejčí o same...
Beseda s Michaelem Kocábem a Oskarem Krejčí o same...
Beseda s Michaelem Kocábem a Oskarem Krejčí o same...

Evropskou hodnotou číslo jedna je starost o své bližní, ne o migranty

Arcibiskup tyto politiky nabádal, aby do Evropy nepouštěli žádné syrské migranty. Chtěl po nich také, aby pomohli zastavit tu občanskou válku, kterou v Sýrii rozdmýchaly Spojenými státy finančně, logisticky i zbraněmi podporované gerily. „Obracel se na ně s tím, aby lidem ze Sýrie umožnili důstojný návrat domů, protože chtějí žít doma. Mluvil, pravda, za křesťany, kterých tam není málo. Možná málokdo ví, že křesťanská Melchitská církev byla v Sýrii dříve než byli křesťané v Římě. Byli tam už první století po Kristu, podobně jako byli křesťané v Gruzii nebo v Arménii, ale to se málo ví. Muslimské obyvatelstvo tam přibylo až mnoho století po křesťanech. Je to původně multikulturní a multináboženská země, z níž jsme dnes udělali s našimi báječnými západními liberálně demokratickými hodnotami v podstatě zničenou kolonii,“ tvrdí Petr Žantovský.

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • mimo zastupitelskou funkci

Anketa

Vážíte si Jana Hrušínského?

2%
98%
hlasovalo: 30683 lidí
Přitom k těm válečným hrůzám docházelo jenom kvůli tomu, že dva metry pod zemí je nějaká ropa. „Je to odporné a zvedá to všechny chlupy na těle, když si člověk uvědomí, jak triviální důvody téhle války byly a jaké důsledky to má. A jestliže nám teď pan Fendrych vykládá o nějakých evropských hodnotách, tak první evropská hodnota je samozřejmě snaha pomoci bližnímu svému. To znamená našim zemím, naším národům, našim obyvatelům, to jsou naši bližní, to jsou naše evropské hodnoty. Migranti mají své – třeba islámské – hodnoty, které jsou vyjádřeny například zákonem šaría a dalšími. Tak ať se o své hodnoty starají, ať se o ně starají ve svých zemích, ať si podle nich žijí. Ale přesvědčovat nás, že naše povinnost je udělat z Evropy jakýsi Evropastán, to je za hranicí mého chápání,“ přiznává mediální odborník.

Bez kontroly si do Evropské unie nesou všechny své nemoci

Situaci na řecko-turecké hranici dával Martin Fendrych dohromady s koronavirem. „Pak by si ale také mohl velice snadno spočítat, že jestli je tam několik desítek, možná už stovek tisíc lidí, tak to je ‚úžasná‘ vlna pro to, jak šířit jakékoli viry, nejen ten koronavir, ale jakékoli infekce po Evropě naprosto nekontrolovatelným způsobem. Protože ti lidé samozřejmě neprocházejí žádnou zdravotní ani jinou péčí při vstupu na území Evropské unie. Pak už jsou opečováváni, to víme z německých a švédských dokumentů velmi dobře. Ale když sem vstoupí, tak přinášejí všechno, co mají s sebou, včetně svých infekcí, svých nemocí, proti nimž jsou třeba imunní, ale my ne. Takže pan Fendrych by měl přestat dělat propagandu a začít myslet. Nevím ovšem, jestli toho po něm nechci moc,“ obává se Petr Žantovský.

Něco podobného, ale snad ještě v horším, by adresoval synovi slavného otce Janu Hrušínskému za jeho dvě drsná vyjádření. „Jedno je z úterý a druhé ze čtvrtka. V tom prvním prohlásil, že opatření vlády proti koronavirové nákaze, tedy omezení počtu do sta osob shromážděných na jednom místě, je namířeno proti jeho divadlu a proti němu, který se vyjadřuje proti vládě, a že to vnímá jako likvidaci Divadla Na Jezerce. To je tak velká kravina, že to snad ani není třeba komentovat. Je to výraz absolutní sebestřednosti pana Hrušínského, to za prvé. A protože není hloupý, tak je to výraz také toho, že na sebe potřebuje upozornit a potřebuje dostat z veřejného prostoru ty peníze zpátky. Konec konců se veřejně mluví o tom, že se budou jako by nahrazovat nějaké ztráty,“ poukazuje mediální analytik.

Připravte si šrajtofle, principál Hrušínský bude potřebovat peníze

Podle něj si dědic slavného jména nevšiml, že jeho soukromé divadýlko Na Jezerce je jedno z desítek podobných a vedle toho jsou mnohem větší divadla, veřejná, dokonce jedno státní, tedy státní příspěvková organizace Národní divadlo. „Ta budou mít podstatně větší ztráty než nějaký pan Hrušínský nebo pan Hřebejk, který se ho po vlně kritiky hned zastal. No bodejť by se ho nezastal, když u něj permanentně režíruje, takže to je jedna parta z jednoho hnízda. Mně to připadá jako další typ hyenismu. Zneužiji toho, že nám nějaká nemoc ohrožuje poměrně velkou část populace a jedná se mi jenom o to, abych se zviditelnil a získal prachy, což je nehoráznost. A jak si pan Hrušínský moc nevidí do úst, tak tohle obvinění rozšířil a už nejde jenom po ošklivém Babišovi a už nejde jenom o likvidaci Divadla Na Jezerce,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Kromě toho spojil přijímaná opatření s ovládnutím a likvidací České televize a dal je dohromady s prvním kolem volby do Rady ČT. „Napsal tam samozřejmě spoustu nesmyslů. A zase to nelze chápat jinak než jako vydírací akci, která slouží ke zviditelnění pana Hrušínského a jeho finančních požadavků a nároků, jaké si dělá. Konec konců jak je patrné, ta snaha nebyla úplně marná, protože se podařilo docílit naplánování schůzky s panem ministrem kultury Zaorálkem. Ten se s lidmi, jako je pan Hrušínský, zřejmě hodlá bavit o tom, jak moc jsou zásadní pro budoucnost české kultury a jak jsou důležitější než nějaký koronavirus a nějaké zdravotní ohrožení naší populace. Ta debata bude zcela určitě o penězích a musím říct, že se mi z toho zvedá žaludek,“ dodává mediální odborník.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bývalý chvilkař Minář představil své politické hnutí. A tvrdě narazil. Známé mediální tváře mu rozstřílely web, program... všechno!

16:46 Bývalý chvilkař Minář představil své politické hnutí. A tvrdě narazil. Známé mediální tváře mu rozstřílely web, program... všechno!

Mikuláš Minář představil své nové politické hnutí. Rozhodně nehodlá být pětiprocentní stranou. „Hled…