Ilona Švihlíková se ve svém vystoupení věnovala tématu ekonomické suverenity, kterou chápe jako schopnost státu nezávisle určovat hospodářskou politiku bez vnějšího nátlaku. Podle ní jde o pojem, který dnes nabývá na významu, protože se svět odklání od globalistického uvažování a stále více zemí usiluje o posílení své soběstačnosti. Dokládají to podle ní například státy BRICS.

„Trend je tak významný, že dokonce i organizace, která ze všech sil ekonomickou suverenitu nenávidí, Mezinárodní měnový fond, byla nucena přiznat, že je to koncept, který se rozvíjí zejména díky nástrojům průmyslové politiky a že dnes vidíme velkou snahu zemí o posílení své ekonomické suverenity,“ uvedla Švihlíková.

„Éra spoléhání se na nadnárodní instituce je pryč. To jen u nás ještě pořád dominuje přesvědčení, že se musíme hrbit a být rádi. Není tomu tak. Drtivá většina světa je nespokojena se svou pozicí v mezinárodní dělbě práce a bude dělat ledasco, aby ji změnila,“ dodala ekonomka.

Monetární suverenita

Jak Švihlíková vysvětlila, ekonomickou suverenitu lze vnímat v několika kategoriích. První z nich je monetární suverenita neboli existence vlastní centrální banky a měny schopné reagovat na šoky prostřednictvím kurzového kanálu. Švihlíková zdůraznila, že přijetím eura tato možnost končí a že kurzové přizpůsobení se šokům je spravedlivější než úpravy mezd a cen, které nejvíce postihují chudší vrstvy obyvatel. Vlastní měna proto podle Švihlíkové není důležitá jen symbolicky, aby Česká republika měla vlastní mince a bankovky.