Ilona Švihlíková se ve svém vystoupení věnovala tématu ekonomické suverenity, kterou chápe jako schopnost státu nezávisle určovat hospodářskou politiku bez vnějšího nátlaku. Podle ní jde o pojem, který dnes nabývá na významu, protože se svět odklání od globalistického uvažování a stále více zemí usiluje o posílení své soběstačnosti. Dokládají to podle ní například státy BRICS.
„Trend je tak významný, že dokonce i organizace, která ze všech sil ekonomickou suverenitu nenávidí, Mezinárodní měnový fond, byla nucena přiznat, že je to koncept, který se rozvíjí zejména díky nástrojům průmyslové politiky a že dnes vidíme velkou snahu zemí o posílení své ekonomické suverenity,“ uvedla Švihlíková.
„Éra spoléhání se na nadnárodní instituce je pryč. To jen u nás ještě pořád dominuje přesvědčení, že se musíme hrbit a být rádi. Není tomu tak. Drtivá většina světa je nespokojena se svou pozicí v mezinárodní dělbě práce a bude dělat ledasco, aby ji změnila,“ dodala ekonomka.
Monetární suverenita
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
„Monetární suverenita je klíčová. Dobrá zpráva je, že v naší zemi není žádné velké nadšení z eura, a to navzdory tomu, že prezident dělá, co může, a tohle téma neustále nadhazuje,“ dodala Švihlíková.
Fiskální suverenita
Druhou kategorií ekonomické suverenity je fiskální suverenita, která zahrnuje příjmy, výdaje a správu dluhu. Zde ovšem Švihlíková představila hned několik problémů týkajících se České republiky. Podle Švihlíkové stát neumí efektivně vybírat daně a přetěžuje nízkopříjmové skupiny prostřednictvím DPH a spotřebních daní.
„Jakmile neumíte vybírat daně, tak je stát oslabený. Bude se dostávat do deficitní spirály a zadlužení,“ vysvětlila Švihlíková úskalí fiskální politiky.
Na výdajové stránce pak upozornila na problém „zajetí státu“, kdy česká vláda nedisponuje odbornými kapacitami a nechává si podle ní agendu diktovat lobbistickými skupinami. „Nejenom že to je drahé, ale oni do toho vnášejí svou agendu a stát se dostává do situace zajetí státu, kdy není schopen o řadě věcí sám rozhodovat,“ uvedla ekonomka.
Pokud jde o dluh České republiky, nepovažuje za zásadní jeho velikost, ale to, kdo ho drží. Ideální je podle ní totiž zajistit, aby jej drželi občané státu, a nikoliv, jak tomu podle jejích slov dnes je, dceřiné společnosti zahraničních bank, pojišťoven a fondů.
„Osobně to považuji za jednu z nejnebezpečnějších pák, které na nás mají. A je to samozřejmě způsobené deformací, že my skoro nemáme vlastní banky,“ dodala Švihlíková.
„My musíme vymyslet mechanismus, jak to od nich dostat do rukou našich občanů,“ navrhla poté obranné opatření proti českému dluhu, kterým by snížila vydíratelnost českých vlád.
Obchodní suverenita
Třetí dimenzí ekonomické suverenity je obchodní suverenita. Tu podle Švihlíkové oslabuje fakt, že obchodní politiku řídí Evropská unie a taky ochota Česka bez výhrad přijímat sankce, které poškozují domácí firmy.
Značnou zranitelnost podle Švihlíkové vykazuje i český export, protože je podle ní příliš závislý na automobilovém průmyslu a směřuje téměř výhradně k sousedům České republiky v rámci Evropské unie.
„Vyváží hlavně nadnárodní firmy, které tady působí. Export, kterým se tady tak chlubíme, je řízený někým jiným,“ uvedla Švihlíková.
Celkově proto Švihlíková usoudila, že Česká republika nedisponuje na cestě ke své ekonomické suverenitě velkým manévrovacím prostorem. Největší slabinu vidí právě v obchodní suverenitě, kde Česko naráží na dominanci nadnárodních firem a jednostrannou strukturu ekonomiky.
Podle ní je proto důležitější posilovat domácí poptávku a méně se spoléhat na export zboží a služeb. „Je mnohem důležitější posilovat vnitřní domácí poptávku, a ne se tolik orientovat na export. Nota bene když máte idiotskou zahraniční politiku a do toho sankční politiku… Tím si obchodní příležitosti ničíme, a proto pro nás bude velmi důležité klást důraz na lokální ekonomiku,“ řekla Švihlíková.
Překážky na cestě České republiky k ekonomické suverenitě
„První překážka je jasná. To je členství v Evropské unii,“ prohlásila Švihlíková, zároveň ale dodala, že řadu věcí minimálně v oblasti fiskální suverenity může Česká republika provést i bez toho. Za klíčový úkol České republiky ovšem označila nepřijetí eura. „To je absolutní priorita,“ vyzdvihla Švihlíková.
Druhou překážkou je právě tzv. závislá ekonomika. „Naše závislost je silná, a to v tom, že se projevuje v mnoha sektorech. Je silná v zpracovatelském průmyslu, v maloobchodních řetězcích a zejména i v oblasti bankovnictví,“ vyjmenovala ekonomka.
Pro posilování české suverenity je také důležité budování odolnosti ekonomiky. Podle ní Česko zatím není ve fázi, kdy by mohlo usilovat o maximální efektivitu. Současná vláda Petra Fialy (ODS) a vedení Evropské unie totiž podle Švihlíkové staví Českou republiku do situace, kdy je nutné se soustředit především na schopnost odrážet šoky a vytvářet odolné ekonomické struktury.
„Čím dál víc budeme hrát o to, abychom přežili jako stát a jako národ. Nezní to úplně optimisticky, ale tak to je,“ uvedla ekonomka Švihlíková.
Krátce se poté zaměřila i na otázku potravinové soběstačnosti a vymezila se proti dovozu potravin ze zahraničí. Zemědělství jako takové je podle ní v České republice podceňovaný sektor. „Mává se nad ním rukou. Je to dané tím, že většina mladé generace si myslí, že potraviny vyrostou v regálu, a neuvědomují si, kolik dřiny za tím je, a je tady hrozná představa, že si potraviny dovezeme,“ řekla Švihlíková a varovala, že při prvních problémech velcí producenti zakážou vývoz potravin a postarají se především o své občany.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová