Jak informovala ČT, vláda včera prodloužila stávající zákazy. Nicméně, místo krizové legislativy použila zákon o ochraně veřejného zdraví, což dle některých advokátů snižuje, nebo dokonce anuluje nároky na kompenzaci škod. Dle ministryně financí Schillerové je výklad zákona úplně stejný a o náhradě škody je možné mluvit jen v případě, že vláda zabírá majetek nebo přikazuje nějakou činnost. Což se neděje.
Kterou písničku by měl hrát rozhlas pro zlepšení nálady?Anketa
Jana Maláčová ujišťovala, že základ a záměr opatření je stejný a odvolávala se na svá předchozí prohlášení a prohlášení vlády, dle kterých nenechá nikoho padnout. „To znamená, že nemá smysl teď diskutovat o těch právních...“ tvrdila Maláčová, ale moderátor Železný se bránil, že v tom právníci kličku vidí, tedy ptát se je logické.
„Já jako ministryně sociálních věcí mohu říci, mám v kompetenci mzdy a právě jsme přišli s programem Anitvirus, že my budeme podnikům a firmám, které mají potíže, nahrazovat na vyplacení mezd až 80 % těch částek,“ mluvila Maláčová za své ministerstvo.
Dle senátora Goláně je naopak vláda teď opatrná, protože předtím se od advokátů objevily názory, že vládou vyhlášená nařízení a zákazy nejsou právně úplně v pořádku, takže pro jistotu je teď vyhlásila v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Ovšem otázka, zda to zhorší postavení lidí při domáhání se odškodného, dle senátora není namístě, protože toto rozhodnutí je na soudech.
Jana Maláčová
Jiný výklad slov ministryně Schillerové měl hejtman a senátor Čunek: „Ona říká, jestli já správně rozumím, že podnikatelé nemají na nic nárok, ani předtím, ani teď.“ Tedy, že nárok na kompenzaci nedávala ani opatření vyhlášená „postaru“. Tedy otázka dle Čunka je, zda dle krizového zákona uzavření provozovny spadá pod náhradu. Goláň nicméně doplnil, že pokud by se zjistilo, že postup byl nezákonný, tak by k náhradě škod došlo, a proto se rozhodlo o novém opatření.
Co se týče opatření, ministryně práce a sociálních věcí uvedla, že části balíčku ekonomických opatření zavádějí podle urgence, naposledy tedy ošetřovné, které by dle ní, pokud to bude třeba, mohlo být navýšeno až na 80 % mzdy. A zmínila, jak je důležitý kurzarbeit, neboli státem dotované mzdy, které prý firmám umožní zachovat pracovní místa. OSVČ pro změnu budou mít pozastavené odvody na sociální a zdravotní pojištění a ti, kteří je už zaplatili, je budou mít údajně přičteny k dobru v září.
Čunek pozastavení odvodů kvitoval, ale dodal, že to není největší problém podnikatelů. „Největší problém je, že nikdo z nás, ani oni nevědí, jak ta situace bude dlouho trvat,“ mínil a dodal, že proplácení mezd moc nepomůže těm, u kterých jsou hlavní náklady nájemné a energie.
Goláň s Čunkem souhlasil, že je třeba řešit, jak hradit další náklady. „My se tak můžeme dostat do spirály druhotné platební neschopnosti. A další firmy, které zatím nejsou v problémech, se mohou dostat do problémů s cash-flow, protože jim nebudou platit ti, kteří veškeré výdaje dají na ty fixní náklady,“ varoval.
Co se týče kurzarbeitu, začne fungovat dle Maláčové k prvnímu dubnu, a to tak, že firmy vyplatí mzdy a pak si teprve mohou říci o jejich částečnou refundaci. Tuto metodiku hejtman Čunek schválil. Ale hlavní problém je podle něho v tom, že až příští týden se ukáže, zda tvrdá protivirová opatření zabrala a dojde ke změně.
Jiří Čunek
„Vy jste zmínil balíček Václava Klause, ale potom v té vládě, kde jsem byl já, tam byl zase Tlusťoch, to byla další opatření, a vzpomeňte si, že ta krize, která přišla v roce 2008–2009, tak ty největší účinky nastaly v roce 2011–2012. Tak ta byla nezměrně menší, než co je teď. Protože některé firmy šly na 50 %, některé na 70 %, ale dnes jsou na 100 % ztrátě. Hotely, cestovní ruch, celá odvětví, to si myslím, že je nejhorší,“ srovnal Čunek.
I senátor Goláň pochválil kurzarbeit, řka, že tento systém funguje lehce jinak v Německu a doplnil, že ho zavedl už Tomáš Baťa. Také řekl, že problém může být v tom, že zaměstnavatel musí mzdy proplatit a na to musí peníze odněkud vzít. A pokud na to mít nebude, tak si musí vzít překlenovací úvěr. Velký tlak pak podle něho bude na úřady práce, aby zkontrolovaly, že byly mzdy řádně vyplaceny.
Co se týče ošetřovného, Maláčová uvedla, že původně chtěla poskytovat ošetřovné i OSVČ, ale hnutí ANO prý trvalo na tom, že se živnostníci budou řešit přes Ministerstvo průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. „Pan ministr Havlíček mě ujistil, že po schválení zákona ty podmínky pro zaměstnance a OSVČ budou srovnány,“ dodala. Dle Čunka je celkem jedno, který úřad bude vyplácet, ale připomenul, že OSVČ jsou ohroženější skupinou, protože zaměstnanci mají daleko jistější nároky, a Goláň doplnil, že je to i proto, že zaměstananci nemají na svou činnost výdaje.
Fotogalerie: - Zavřené krámy
Psali jsme:
autor: kas
