„Té hlasatelce bych dal přes držku, ale...” 21. srpna 1968: Za Ludvíkem Svobodou přišli Bilak a jiní. Čtěte unikátní záznamy

21.08.2020 13:51 | Zprávy

MOSKEVSKÉ ARCHIVY PROMLOUVAJÍ Další materiál historika Michala Macháčka nejen z ruských archivů se vztahuje k významnému datu vzájemných vztahů - k 21. srpnu 1968, jehož 52. výročí si právě připomínáme. Dokumenty odhalují postoj Ludvíka Svobody, tehdejšího československého prezidenta a vrchního velitele ozbrojených sil. Sovětský velvyslanec zaznamenal jeho bezprostřední reakci na oznámení invaze a následovaly další postřehy...

„Té hlasatelce bych dal přes držku, ale...” 21. srpna 1968: Za Ludvíkem Svobodou přišli Bilak a jiní. Čtěte unikátní záznamy
Foto: archiv PL
Popisek: Ludvík Svoboda

Svoboda řekl, že vstup vojsk nevítá, ale že když už jsme se nevyrovnali se svými záležitostmi, tak on proti spojeneckým státům nepůjde. Udělá všechno, aby nedošlo k odporu, krev nepoteče, hlásil do Moskvy sovětský velvyslanec Stěpan Vasiljevič Červoněnko prvotní reakci prezidenta republiky Ludvíka Svobody, když mu krátce před půlnocí 20. srpna 1968 avizoval vstup vojsk Varšavské smlouvy na československé území. Když jsem mu řekl, že v Moskvě a v dalších bratrských zemích doufají, že soudruh Svoboda zůstane na svém místě a splní ve jménu své vlasti a bratrského přátelství se SSSR a jinými socialistickými zeměmi svoje poslání, odpověděl, že když bral na sebe prezidentskou funkci, věděl, že nikdy neodstoupí od SSSR.

Ludvík Svoboda, politik a voják, který tvrdě okusil bojiště první a druhé světové války, včetně nacistické perzekuce, jež postihla jeho rodinu, kdy byl německými nacisty zavražděn i jeho syn Miroslav. Poválečný ministr národní obrany usilující o propojení, a nejednou tak lavírující mezi prvorepublikovou tradicí a budováním „světlých komunistických zítřků“, které znamenaly nejen pro nejednoho odbojáře, ale nakonec i pro něho samého kriminalizaci a nedůstojné ústrky. V časech postupné liberalizace veřejného prostoru poslanec Národního shromáždění a od konce března 1968 prezident republiky, si nesl ve svém politickém uvažování dva hlavní axiomy: jednak již nedopustit krveprolití, jednak pragmaticky i citově vycházet i stavět na československo-sovětském spojenectví. Svoboda uznával Sovětský svaz jako mocnost, ovšem i garanta státoprávní existence Československa. Tehdy totiž ještě silně rezonovaly reminiscence na německou okupaci a panovaly obavy z případného německého revanšismu, čehož argumentačně a propagandisticky využíval nejen v krizových srpnových dnech právě Sovětský svaz.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: .

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jandejsek k bitcoinům: Stanjura i Fiala věděli. Nemají ve vládě co dělat

20:30 Jandejsek k bitcoinům: Stanjura i Fiala věděli. Nemají ve vládě co dělat

Bývalý prezident Agrární komory ČR a jeden z nejvýznamnějších českých potravinářů Zdeněk Jandejsek v…