„Tento text píšu ze zahraničí.“ Právník začal počítat

29.06.2026 14:15 | Monitoring
autor: Naďa Borská

Kam tekly peníze ze státního rozpočtu mezi lety 2000 a 2026, analyzoval advokát Karol Hrádela. Tvrdí, že zatímco výdaje na dozorové a „hodnotové“ agendy raketově vzrostly, klíčové oblasti pro budoucnost a civilní bezpečnost země fatálně zaostávají. Stát podle jeho názoru raději chrání vlastní struktury než životy svých občanů.

„Tento text píšu ze zahraničí.“ Právník začal počítat
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Právník Karol Hrádela publikoval na svém facebookovém účtu analýzu, kterou pojmenoval: „Jak český stát ztratil prioritu vlastních občanů (2000–2026).“ Kriticky se v ní vyjadřuje k fungování českého státu, jeho bezpečnostních struktur a také k prioritám státního rozpočtu. Vysvětlil, proč píše ze zahraničí. Soudí, že stát selhává ve své základní roli ochrany občanů a místo toho financuje sám sebe.

ANALÝZA: Jak český stát ztratil prioritu vlastních občanů (2000–2026) 

Anketa

Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?

hlasovalo: 15018 lidí

I. Proč to píšu teď

Tento text píšu ze zahraničí, kam jsem se preventivně uchýlil. Jako advokát, který dlouhodobě zastupuje klienty v rizikových případech zasahujících někdy i do bezpečnostních struktur státu, jsem byl společně s rodinou vystaven opakovaným neobjasněným útokům. Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci návrhu prezidenta republiky a příprava na středeční jednání u Krajského soudu v Ostravě ve velké zasedací síni mě k tomuto kroku přiměly. Rozhodl jsem se ale vyjádřit, protože mlčení by znamenalo rezignaci na odpovědnost vůči našim dětem.

II. Metodologický rámec

Pracuji s veřejnými dokumenty – především se zákony o státním rozpočtu z let 2000 a 2026 – a s opakujícími se institucionálními vzorci. Tam, kde chybí plná transparentnost, kladu otázky, na které stát dluží odpovědi. (Podrobná tabulka rozpočtových parametrů je v příloze.)

**III. Historické body zlomu (2000–2006)**

Televizní krize roku 2000 ukázala, jak snadno může koordinovaný mediální a politický tlak zlomit institucionální odolnost státu. Vytvořil se precedent: kdo ovládne výklad reality, ovládne i legitimitu moci.

Období Stanislava Grosse (2004–2005) přineslo viditelný přesun od technokratického řízení k řízení veřejného vnímání. Odbornost začala ustupovat loajalitě k politicko-hodnotovým sítím.

Útěk Radka Krejčíře, Kubiceho zpráva z roku 2006 a následné stíhání důstojníků Inspekce ministra vnitra odhalily hloubku napětí mezi bezpečnostními složkami a politikou. Pokud by nedošlo k rozpuštění Inspekce MV, je sporné, zda by organizovaný zločin získal takové postavení a zda by vůbec existovala kauza Dozimetr či jiné politicko-ekonomické kauzy. Skutečnost, že se z mnoha tehdejších obvinění u soudů nakonec neprokázalo nic podstatného, dodnes vyvolává otázky o skutečných motivech a transparentnosti celého procesu.

IV. Rozpočtová realita – kam tečou peníze

Mezi lety 2000 a 2026 vzrostly celkové státní výdaje přibližně na 387 % původní úrovně. Zatímco některé dozorové, regulační a „hodnotové“ agendy rostly dramaticky nadprůměrně, klíčové oblasti civilní odolnosti – především Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která má zajišťovat materiální připravenost státu na krizové situace – a dále věda a technické vzdělávání zaostávaly.

Ve srovnání s průměrem OECD Česko dlouhodobě podfinancuje oblasti, které rozhodují o budoucnosti země – kvalitu vzdělávání, vědu a krizovou připravenost. Stát tak přestal být především garantem bezpečnosti a rozvoje občanů a stal se správcem vlastní administrativní a symbolické nadstavby.

V. Ostrava jako varování

Kauza, na kterou se tento týden chystám do velké zasedací síně Krajského soudu v Ostravě, není izolovaným selháním státu. Je symptomem systému, který dlouhodobě upřednostňuje loajalitu k určitému hodnotovému rámci před odborností, transparentností a skutečnou spravedlností.

VI. Závěr – odpovědnost vrchního velitele za naše životy

Prezident republiky jako vrchní velitel ozbrojených sil nese přímou politickou odpovědnost za obranyschopnost země. Od ruské agrese proti Ukrajině v roce 2022 měl dostatek informací i pravomocí k tomu, aby prosadil zásadní posílení civilní obrany, protidronových systémů a celkové odolnosti státu. Tato transformace se však neuskutečnila v potřebném rozsahu. K čemu budou objednané zbraně, když drony v případě konfliktu předpokládaném představiteli NATO zabijí obyvatele případně i dříve, než objednané zbraně budou vůbec vyrobené?

Stát, který podceňuje reálné ohrožení životů svých občanů, ztrácí svou základní legitimnost.

Toto není osobní útok. Je to nutná výzva: Dokáže ještě dostatečně český stát chránit své občany, nebo se stal především ochráncem vlastních struktur a podezřelých kontaktů?

Tabulka: Srovnávací přehled priorit státního rozpočtu (2000–2026)

(výdaje dle zákonů č. 58/2000 Sb. a č. 38/2026 Sb.)

Kapitola / instituce Výdaje 2000 (mld. Kč) Výdaje 2026 (mld. Kč) Index růstu (2000=100) Trend

CELKEM SR 627,34 2 427,84 387,0 Referenční hodnota

RRTV a dozorové orgány 0,03 0,35 1 166,7 Prioritní expanze

Veřejný ochránce práv 0,033 0,22 733,3 Nadlimitní expanze

Kancelář prezidenta 0,16 0,65 406,3 Nadlimitní expanze

Ministerstvo vnitra 30,30 122,10 403,0 Nadlimitní expanze

Ministerstvo školství 70,81 275,30 388,8 Kopírování růstu

Ministerstvo obrany 43,95 154,80 352,2 Podlimitní růst

Ministerstvo kultury 5,20 18,30 351,9 Podlimitní růst

Akademie věd ČR 2,78 8,30 298,6 Relativní úpadek

SSHR – civilní odolnost 1,71 5,10 298,2 Kritické podfinancování

Co tato tabulka ukazuje

387 % = průměrný růst celého státního rozpočtu. Vše pod touto hodnotou reálně ztrácí váhu.

1 166 % = extrémní růst dozorových a hodnotových agend. Tyto instituce rostly téměř třikrát rychleji než celý stát.

403 % = Ministerstvo vnitra rostlo nad průměrem. Posílila se výkonná a bezpečnostní administrativa.

298 % = SSHR a Akademie věd rostly výrazně pod průměrem. To znamená oslabení civilní odolnosti a vědy.

388 % = školství kopíruje růst SR, ale neroste rychleji. Reálně stagnuje vůči potřebám moderní ekonomiky.

Karol Hrádela je český advokát a právník, který vstoupil do širšího povědomí veřejnosti díky zastupování klientů v mediálně sledovaných kauzách. Zaujal především svým bojem proti církevním restitucím. V rámci své právní praxe se věnuje civilnímu, obchodnímu i trestnímu právu a v minulosti se vyjadřoval k řadě komplikovaných právních i společenských témat. Angažoval se také v politickém životě a kandidoval v různých typech voleb včetně voleb do Senátu.

Mgr. Vítězslav Schrek byl položen dotaz

Babiš

Proč myslíte, že jeden z nebohatších lidí u nás chce stále víc a víc? K čemu mu to bude dobré? Přeci jen už není ani nejmladší. Já myslím, že právě jeho voliči si myslí, že on peníze nepotřebuje, takže ničemu, co se týká toho, jak se snaží víc obohatit nevěří. Nebo jak to vidíte vy? Protože voliči m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Summit NATO v Turecku: Okamura řekl větu, která zaujala sál

16:19 Summit NATO v Turecku: Okamura řekl větu, která zaujala sál

V Turecku se před červencovým summitem NATO sešli předsedové parlamentů členských zemí. Česko zastup…