„To nejde zachránit.“ Zlé zprávy o Ukrajině. Česko si musí vyjasnit zásadní věc

22.01.2022 19:25

Současné dodávky zbraní na Ukrajinu jsou podle člena Pražského centra pro výzkum míru z katedry bezpečnostních studií IPS FSV na Univerzitě Karlově Jana Ludvíka v rámci cílení na vojenskou pomoc nesmyslné, neboť prý ukrajinské vojenské nedostatky v některých ohledech „nejde zachránit, i kdybychom jim věnovali všechny Gripeny a Amerika by poslala baterie střel Patriot“. Podpora Ukrajiny má podle něj smysl akorát „jako symbol“. Vojensky by podle Ludvíka nyní Ukrajině pomohlo leda tak vyslání našich vlastních ozbrojených sil.

„To nejde zachránit.“ Zlé zprávy o Ukrajině. Česko si musí vyjasnit zásadní věc
Foto: Filip Brokeš
Popisek: Obrázky z hlavního města Ukrajiny Kyjeva

Anketa

Znali jste někoho, kdo umřel na covid-19?

47%
53%
hlasovalo: 26737 lidí
Podle Ludvíka nelze z vojenského hlediska poslat Ukrajině nic, co by mohlo zásadně změnit „vojenskou realitu“. Dobře to podle něj popisuje analýza Samuela Charapa, vedoucího politologa a obranného analytika Rand Corporation, na serveru Foreign Policy.

Charap v této analýze shrnuje, že vojenská pomoc Ukrajině nyní bude mít na výsledek krize přinejlepším okrajový vliv. „Pomoc partnerovi Spojených států, kterému hrozí agrese, může být morálně ospravedlnitelná. Ale vzhledem k rozsahu potenciálního ohrožení Ukrajiny a jejích sil je nejúčinnějším způsobem, jak může Washington pomoci, pracovat na nalezení diplomatického řešení,“ píše v závěru své analýzy Charap, přičemž upozorňuje, že vojenské řešení situace je dosti nevhodné.

Ludvík to komentuje s poukazem, že má Rusko výrazně silnější armádu kombinující všechny druhy zbraní.

„Ukrajinská armáda se hodně zlepšila, ale je menší a má několik významných mezer, protože je postavená na válku na Donbasu,“ poukazuje.

Na okupovaném Donbasu podle něj při bojích proti proruským separatistům Ukrajinci čelí pouze převážně lehkým zbraním s dělostřelectvem a obrněnou jednotkou, kterou „jim Moskva poslala a zamaskovala, aby vypadala, že ji při povstání získali ze skladu ukrajinské armády“.

„Ukrajina na Donbase nebojuje proti ruské armádě. To neznamená, že na Donbase ruští vojáci nejsou a nebyli. Ale až na několik momentů, kdy Moskva separatisty zachraňovala, tam ruská armáda nebojovala jako organický celek,“ upozorňuje s tím, že tak ukrajinská armáda zatím nemusela příliš řešit ruské letectvo a protivzdušnou obranu.

Právě ukrajinské nedostatky v těchto ohledech prý už „nejde zachránit, i kdybychom jim věnovali všechny Gripeny a Amerika by poslala baterie střel Patriot“. „Moderní armáda musí fungovat jako sehraný celek, nejde tam něco přihodit a zamávat magickou hůlkou,“ míní Jan Ludvík, odborný asistent katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Posílit ukrajinskou armádu podle jeho mínění můžeme pouze na dílčích místech, která nepotřebují dlouhý výcvik, a u systémů, které už mají, mají na ně vycvičené osádky. Vojenskou realitu to prý ale ani tak „zásadně nezmění“.

„Proč tedy posílají západní státy teď Ukrajině zbraně? Odpověď je v nejlepším případě politická. Jako symbol podpory to má smysl. Takže pokud chceme vyjádřit solidaritu, tak OK,“ uzavírá tuto otázku akademik.

Obává se však, že „spousta lidí i na nejvyšších pozicích“ má pocit, že zbraně připravované pro Ukrajinu jsou vojensky zásadní.

Věří, že co se týče naší ministryně obrany Jany Černochové (ODS), tak ta naslouchá analytikům, kteří jí to již sdělili. „Ale mezi politiky komentujícími Rusko – Ukrajinu je dost mimoňů, kteří si někde poslechli blábolícího thinktankáře nebo novináře, který se přes noc stal vojenským analytikem,“ zaznělo od Ludvíka.

Častokrát prý politici v této otázce akorát „sbírají body“ u voličů. Dobrým příkladem je dle něho estonský plán dodat Ukrajině 122mm děla (nejspíš D-30), který zablokovalo Německo, když k vývozu zbraní německé provenience na Ukrajinu odmítlo vydat povolení. „V Estonsku je nepopulární Rusko, v Německu zbraně. Rozhodnutí obou dává v domácí politice perfektní smysl. Přitom ta děla patří tak do muzea,“ komentuje kauzu kolem blokace pomoci Ukrajině Německem.

To však není ten nejhorší problém. Zbrojení pro Ukrajinu může dle Ludvíka nakonec vést k samotnému odstartování ruské invaze. „Buď na základě logiky ‚radši teď než později, až je Západ fakt výzbrojí‘, nebo prostě jen poskytnou vhodnou záminku,“ míní.

A na svém twitterovém účtu Ludvík dodává:

Nyní je podle něj namístě akorát symbolická pomoc; kdybychom chtěli Ukrajině skutečně pomoci i vojensky, tak bychom museli začít přemýšlet o vyslání vlastních ozbrojených sil.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Nemyslíte, že to váš kolega Kalousek vystihl přesně? Nebo v čem nemá pravdu?

,,Nezoufejme. Od 1. června benzin zlevní až o 1,50 Kč/l, protože “sněmovna myslí na lidi” a na čtyři měsíce snížila spotřební daň. Od 1. října benzin tedy benzin opět o 1,50 Kč/l zdraží, ale to už bude po volbách. Marně pátrám po nějakém ještě hloupějším zásahu do spotřební daně, než se povedl nám, ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Ceny benzínu: To by měli lidé vědět. Pravda o Ukrajincích.“ U Xavera zle

7:50 „Ceny benzínu: To by měli lidé vědět. Pravda o Ukrajincích.“ U Xavera zle

V Podtrženo, sečteno s událostmi účtoval tentokrát politolog Petr Macinka. Řešila se především Ukraj…