„Prezident si myslí, že pan Turek nemá být členem vlády,“ uvedl po středečním jednání na Hradě Andrej Babiš. A dodal, že hlava státu vidí překážku Turkova jmenování v „právních důvodech“.
To mnohé překvapilo, ústavní či zákonné překážky v případě Filipa Turka doposud nebyly jmenovány, na rozdíl od výtek politických či „reputačních“.
Argumentaci právními důvody ale převzala i veřejná a odborná debata. Seznam Zprávy přinesly rozhovor s docentem Janem Kyselou, někdejším ústavněprávním poradcem prezidenta Petra Pavla.
„Já bych jako ekvivalent právní překážky chápal i překážku bezpečnostní. Pokud by měl prezident informace od tajných služeb ve smyslu, že dlouhodobě sledují právě daného člověka, o němž vědí, že je agentem nepřátelské mocnosti, nebo by to byla policie v tom smyslu, že už několik let rozkrývá činnost mafie a tahle osoba je shodou okolností třeba v centru ‚mafiánského klubka‘, to by pak byl asi docela pochopitelný nebo věrohodný důvod, proč ho neuvést do čela ministerstva,“ uvedl.
Argumentace se následně chytlo hned několik internetových diskutérů a facebookových profilů, kterří slova o tajných službách spojovali třeba s předvolební kauzou Zdislavy Pokorné, ve které byl Turek prezentován jako špión Íránu na základě jedné návštěvy na ambasádě jako europoslanec.
Kysela ale připustil, že je to dost široký výklad a jiné právní překážky jmenování Filipa Turka nevidí.
Pak ještě zmínil další důvod: „Kde Filip Turek sebral velké peníze, které zřejmě má? Tak to je nesporně závažné. Stejně jako celá řada jiných informací o panu Turkovi přinejmenším vzbuzuje podiv.“
Po jeho vyjádření poskytl ParlamentnímListům.cz komentář Petr Holec, podle kterého už přístup Petra Pavla a jeho okolí připomíná, s určitou historickou paralelou, přístup „demokracie jsem já“. Pavlovým „svévolným blokováním nástupu nové vlády“ s jasnou sněmovní většinou zde podle komentátora máme ústavní krizi.
„Proto teď jeho fanoušci včetně pražských redakcí začali propadat toxickým fantaziím, v nichž přepisují ústavu a obracejí příslušné zákony naruby. Anebo je postihla zlá paranoia. Donedávna Pavlův rádce a právník Jan Kysela teď na adresu Filipa Turka začal vysvětlovat Pavlovy údajné ‚právní důvody‘ k nejmenování Filipa Turka slovy o tom, že ho možná už dlouho sledují tajné služby jako ‚agenta nepřátelské mocnosti‘ a mafiána,“ poznamenává.
Takové konstrukce jsou podle Holce už spíše případem pro psychiatra.
Téma „právních překážek“ ale nakonec utnul samotný Hrad, když tiskový mluvčí Vít Kolář pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Prezident má stále výhrady k nominaci Filipa Turka do vlády, ovšem nedohledal jsem, že by řekl, že jsou to překážky právní povahy.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Má být Filip Turek ministrem?
autor: Jakub Vosáhlo
HonzaSouček
