Spor o jmenování nového ministra životního prostředí mezi prezidentem republiky a předsedou vlády Andrejem Babišem se táhne už od loňského listopadu. Tehdy prezident opakovaně avizoval výhrady k osobě Filipa Turka, který byl aspirantem nejprve na ministra zahraničí, posléze na ministra životního prostředí.
Navzdory opakovaným jednáním a výměně stanovisek se situace nevyřešila a vyústila až v oficiální rozhodnutí hlavy státu nevyhovět návrhu premiéra Andreje Babiše, který Turkovu nominaci tento týden oficiálně přinesl na Hrad. Prezident své stanovisko nyní podrobně odůvodnil v písemném dopise předsedovi vlády.
V úvodu dopisu prezident připomíná, že premiér mu dne 7. ledna 2026 formálně navrhl jmenování Filipa Turka členem vlády a jeho pověření řízením Ministerstva životního prostředí. „Rozhodl jsem se Vašemu návrhu nevyhovět. K tomuto rozhodnutí mě vedou následující skutečnosti,“ uvádí prezident v dopisu, který byl zveřejněn na stránkách Hradu.
Ve svém zdůvodnění se opírá o ústavní rámec České republiky a zdůrazňuje roli prezidenta jako garanta ústavního řádu. Připomíná, že „v demokratickém právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka a občana je třeba při výkonu kompetencí všech orgánů veřejné moci respektovat, chránit a prosazovat základní ústavní hodnoty“, mezi něž řadí lidskou důstojnost, rovnost a odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií. Tyto principy označuje za nedotknutelné a opírá se přitom o judikaturu Ústavního soudu.
Prezident zároveň zdůrazňuje, že součástí jeho ústavní role je ochrana hodnotového rámce státu. „Jednou z funkcí, kterou ústavní pořádek přisuzuje prezidentu republiky jako přímo volené hlavě státu, je role garanta ústavního řádu republiky včetně ústavně zakotvených principů a hodnot,“ píše a připomíná i svůj ústavní slib, kterým je k této roli vázán.
Klíčovou část dopisu tvoří výklad, za jakých okolností může prezident výjimečně odmítnout návrh předsedy vlády na jmenování člena kabinetu. Podle prezidenta takový postup ústavní doktrína připouští zejména tehdy, „pokud existují důvodné pochybnosti o loajalitě navržené osoby k ústavnímu hodnotovému řádu republiky“. Zdůrazňuje, že nejde o sankci vůči soukromé osobě, ale o preventivní opatření vůči veřejnému funkcionáři. „Odepření jmenování není uložením sankce řadovému jednotlivci, nýbrž představuje opatření k zajištění respektu, ochrany a realizace ústavního hodnotového řádu ze strany členů vrcholného orgánu výkonné moci,“ uvádí prezident.
V této souvislosti odkazuje také na judikaturu Ústavního soudu, podle níž je demokratický právní stát oprávněn vyžadovat po veřejných funkcionářích politickou loajalitu. Podstatné přitom podle soudu není jen to, zda je funkcionář loajální fakticky, ale i to, „zda se jako loajální jeví veřejnosti“, protože pochybnosti v tomto směru mohou podrývat důvěru ve stát jako takový.
Prezident následně přechází ke konkrétním výhradám vůči Filipu Turkovi. „Jsem naprosto přesvědčen, že na straně Mgr. Filipa Turka existuje množství okolností, které mnohdy jednotlivě, ale především ve svém souhrnu, jeho loajalitu vůči fundamentálním principům a hodnotám ústavního řádu důvodně zpochybňují,“ konstatuje. Za zvlášť závažné označuje Turkovy výroky a jednání, v nichž podle prezidenta „opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo“. Zmiňuje také výroky, jimiž měl zpochybňovat důstojnost a rovnost žen a menšin či zlehčovat násilné činy z nenávisti.
Prezident zdůrazňuje, že nejde o ojedinělé excesy. „Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti,“ uvádí a dodává, že tyto skutečnosti podle něj mohou u veřejnosti oprávněně vyvolat pochybnosti o loajalitě navrhovaného kandidáta k ústavnímu řádu.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Celou situaci prezident označuje za mimořádnou. Podle jeho slov jde o „zcela bezprecedentní“ případ od přijetí Ústavy, který nelze srovnávat s žádným dřívějším odmítnutím či výhradami k navrhovaným členům vlády ze strany předchozích prezidentů. Na základě všech uvedených důvodů proto považuje své rozhodnutí za ústavně přípustné a v souladu s ústavním pořádkem.
V závěru dopisu prezident vyjadřuje přesvědčení, že premiér jeho postoj pochopí, a deklaruje ochotu k další spolupráci. „Jsem kdykoliv připraven se s Vámi, v duchu vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů, sejít a poskytnout součinnost k dokončení personálního ustavení Vaší vlády,“ uzavírá dopis. Spor o obsazení ministerského postu tak sice dostal jasné stanovisko hlavy státu, další politický vývoj však zůstává otevřený.
Dopis přečetl i člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a našel v něm důvody, proč by se prezident Pavel měl obávat civilní žaloby kvůli křivému obvinění.
„Prima. Tohle už je na žalobu. Ne u Ústavního soudu. Ne za nejmenování ministrem, ale za křivé obvinění, šíření pomluv, za neprokázaná tvrzení...atd,“ napsal Petrov na svém Facebooku a odkazoval zejména na pasáže z dopisu, kde Pavel tvrdí, že Turek adoroval nacistické Německo a zlehčoval násilí z nenávisti.
Podle Petrova se prezident vůbec neměl pouštět do zbytečného sporu s Motoristy a Turkem osobně, protože je to zaprvé nedůstojné a zadruhé vzhledem k oblíbenosti Turka u lidí může jen ztratit politické body.
„Pořád si myslím, že do podobných handrkovaček by prezident neměl chodit. Myslí si, že na tom může dobře demonstrovat svůj hodnotový kredit. Ale proč na téma Turek? Podle mě je to nedůstojné úřadu prezidenta. Pokud chtěl snadné vítězství nad Babišem, proč si zrovna vybral rvačku na sociálních sítích se stranou, kterou sítě zrodily? Babišovi je úplně jedno, jak si to bude prezident rozdávat s Motoristy,“ zhodnotil Petrov.
S prezidentovým odůvodněním nesouhlasí ani senátor Zdeněk Hraba, podle nějž nemá Pavel žádnou oporu v Ústavě, ačkoliv se snaží veřejnost přesvědčit o opaku. „Přečetl jsem si dopis pana prezidenta zdůvodňující nejmenování ministra životního prostředí. Předně jsem rád, že takový dokument vznikl a byl zveřejněn. A tím zhruba výčet pozitiv končí. Stanovisko je založeno na velmi volné interpretaci Ústavy, názorů odborníků a nálezů Ústavního soudu. Takovým postupem lze ospravedlnit doslova jakékoliv jednání ústavního činitele, které mu explicitně neumožňuje přímo Ústava,“ varuje Hraba.
Senátor se zamýšlí nad tím, že tímto dopisem a rozhodnutím prezidenta Pavla se náš politický systém posunul směrem k poloprezidentskému zřízení, což je proces, který započal už s Milošem Zemanem po první přímé volbě prezidenta.
„Tento dokument je prvním formálním potvrzením pozvolného posunu našeho systému směrem k minimálně poloprezidentskému zřízení. Nic proti tomu, ale bylo by fér to otevřeně přiznat a transparentně o tom vést politickou debatu. Nutno dodat, že začátek takové změny nenastal dnes, ale šíří se postupně někdy od roku 2013, respektive 2012. Tedy od doby, kdy byla schválena horkou jehlou šitá změna Ústavy zavádějící přímou volbu bez toho, aby se řešila i úprava pravomocí,“ tvrdí Hraba, že zřízení přímé volby mělo jít ruku v ruce s úpravou Ústavy.
Přečetl jsem si dopis pana prezidenta zdůvodňující nejmenování ministra životního prostředí.
— Zdeněk Hraba (@hraba_z) January 9, 2026
Předně jsem rád, že takový dokument vznikl a byl zveřejněn. A tím zhruba výčet pozitiv končí.
Stanovisko je založeno na velmi volné interpretaci Ústavy, názorů odborníků a nálezů…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Má prezident právo nejmenovat navrženého ministra?
Alena F.
