Jen málo co spojuje provládní politiky jako zvolání: „Ukrajina musí vyhrát!“ nebo „Ukrajina musí zvítězit!“ Tato myšlenka se v jejich vyjádřeních objevuje v podstatě neustále.
Dnes je to přesně 365 dní od momentu, kdy Putin vyhlásil „třídenní speciální operaci“ na Ukrajině. Jedná se o válku za svobodu nás všech. Ukrajina musí vyhrát! ????#SlavaUkraini #StandWithUkraine https://t.co/uB9y80svRD
— Michaela Šojdrová (@msojdrova) February 24, 2023
Ovšem na Západě se o této tezi začíná pochybovat. Komentátor Fareed Zakaria, jehož texty vycházejí například v týdeníku Respekt, na výročí invaze sepsal text, podle kterého na Ukrajině ani jedna strana není dostatečně silná, aby dosáhla vítězství, ani dostatečně slabá, aby začala vyjednávat.
Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?Anketa
A i když ruské výkony při invazi podle něho nebyly nic moc, tak se zlepšují, zvláště když jde o obranu. Navíc, Rusko stabilizovalo svou ekonomiku, která na tom podle predikcí IMF bude lépe, než ekonomiky Německa či Velké Británie. Zakaria připomíná, že Rusko volně obchoduje s ekonomickými giganty, jako je Čína, Indie, ale i v podstatě sousední Turecko či Írán. „Teď už je zde velká ekonomika, ve které Západ nehraje roli, a Rusko může volně plout v jejích vodách,“ varuje. A i když si válka a sankce vybírají svou cenu, je to pomalé. Zakaria také podotýká, že tato izolace a těžkosti většinou politiku státu nezmění, jak je vidět na příkladu Íránu, Kuby nebo Venezuely.
Krátkodobě doporučuje Zakaria poskytnout Ukrajině zbraně i peníze. Nicméně ani to podle něj nepovede k vítězství jako za druhé světové války. „Většina válek končí jednáním. A tahle asi nebude jiná,“ odhaduje. Západ podle něho má Ukrajině zajistit co největší úspěch a setrvačnost na bojišti, aby měla co nejsilnější postavení. „Jenom dramatické vítězství Ukrajiny, jako například odstřižení Krymu, donutí Putina zasednout k jednacímu stolu,“ soudí komentátor.
Sám si představuje například, že by příměří zahrnovalo navrácení všech území dobytých Rusy po únoru 2022. Ty obsazené dříve by byly pod mezinárodní správou a proběhla by na nich referenda pořádaná mezinárodními organizacemi, nikoliv Ruskem. Bezpečnostní záruky by Ukrajině dalo NATO, ale neplatily by u sporných území.
„Krym a Donbas za de facto členství v NATO a EU,“ popisuje Zakaria v kostce svůj návrh, který by podle něho byl stravitelný pro Ukrajinu i Rusko, protože jedněm by se splnil sen o přičlenění k Západu a druhým, že ochránili ruské části Ukrajiny.
„Mnoho lidí věří, že válka skončí totálním vítězstvím Ukrajiny. Doufám v to, ale pochybuji,“ dodává komentátor a poukazuje na to, že Rusko v roce 2021 bylo nejméně třikrát tak lidnaté jako Ukrajina, mělo patnáctkrát větší HDP a desetkrát větší rozpočet na obranu. Připomíná, že Rusové jsou zvyklí za války trpět. A i když ruská ekonomika strádá, ta ukrajinská je ve volném pádu. HDP pokleslo o 30 % a ukrajinská vláda utratí dvakrát tolik, co dostane. Více než 13 milionů lidí před válkou uprchlo, z toho 8 milionů do zahraničí. Válka se odehrává na ukrajinském území a jejich města se mění v ruiny, továrny jsou zničené, lidé v chudobě. „Pokud se válka bude táhnout roky, tak už bude mít cenu se ptát – necháme Ukrajinu zničit, abychom ji zachránili?“ ptá se Zakaria řečnicky.
Fotogalerie: - Vidíme jasně, co je třeba udělat
Jako Zakaria zřejmě uvažují i další světové špičky. Podle deníku Wall Street Journal Francie, Německo a Velká Británie považují větší propojení NATO a Ukrajiny za způsob, jak přesvědčit Kyjev k tomu, aby ještě letos zasedl s Moskvou k jednacímu stolu. To listu řekly tři vládní zdroje z těchto zemí. Někteří partneři Kyjeva totiž mají pochybnosti, že dokáže dobýt zpět své území.
Vlády Francie, Německa a Velké Británie prý podporují návrh, aby po válce Ukrajina dostala ke své obraně vyspělé zbraně. To by ji mohlo přimět, aby začala vyjednávat s Ruskem. Zdroje WSJ ovšem stále opakovaly, že rozhodnutí zahájit jednání je na Kyjevu.
„Pořád opakujeme, že Rusko nesmí vyhrát, ale co to znamená? Jestli bude válka v této intenzitě trvat dost dlouho, budou ztráty Ukrajiny nesnesitelné,“ uvedl vysoce postavený francouzský zdroj. A dodal: „Nikdo nevěří, že dobyjí zpátky Krym.“ Jak WSJ připomíná, tato slova ostře kontrastují s veřejnými prohlášeními prezidenta Bidena a ostatní západních lídrů, kteří možnost, že by Ukrajina začala s Ruskem jednat, ani nezmiňují.
Podle zdrojů WSJ však Emmanuel Macron a Olaf Scholz Zelenskému na setkání v Paříži řekli, že musí začít uvažovat o mírových jednáních. Macron měl Zelenskému říci, že i nepřátelé jako Francie a Německo museli po druhé světové válce zakopat válečnou sekyru. „Macron Zelenskému řekl, že za války svou zemi vedl dobře, ale že výhledově se bude muset chovat státnicky a učinit těžká rozhodnutí,“ uvádí WSJ.
Podle britských zdrojů by se přes dodávky zbraní mohlo dosáhnout změny uvažování v Kremlu. Když by Moskva viděla, že Západ je ochoten časem navýšit svou vojenskou pomoc a závazky, tak by prý došla k závěru, že své vojenské cíle nedokáže splnit. A deník dokonce cituje i slova Petra Pavla, že Ukrajina může skončit v situaci, kdy by osvobození některých území stálo více životů, než je přijatelné.
Toto přiblížení k NATO by podle zdrojů WSJ nezahrnovalo umístění vojáků NATO na území Ukrajiny a Ukrajina by také neměla přístup k článku 5. Ale Ukrajině by dohoda měla zajistit prostředky, aby se mohla ubránit dalšímu ruskému útoku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Nechtík
