Kvitujete postup vlády Petra Fialy ve věci války na Ukrajině?Anketa
Oproti tomu ze Spojených států můžeme podle moderátorky postavit zprávu prestižní výzkumné instituce RAND Corporation, která spolupracuje s americkou vládou. Z jedné ze studií od dvojice autorů této organizace, která se pod titulkem „Vyhnutí se dlouhé válce“ zabývá politikou USA a jejímu vývoji v rámci konfliktu na Ukrajině, lze dle Bobošíkové dobře zjistit, jak se „liší české a americké zájmy v rusko-ukrajinském konfliktu“.
Bobošíková s odkazem na slova premiéra Fialy poukázala, že má naším zájmem být, aby „Ukrajina vytlačila ruského agresora“ a že ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chválí jednotu Západu „s tím, že nepolevit v podpoře Ukrajiny je v zájmu naší bezpečnosti“. „A budoucí prezident Pavel připouští, že je možné, že Ukrajina sice nezíská celé své území zpět, ale zároveň volá po tom, aby se Ukrajina stala po ukončení války členem NATO,“ zakončila Bobošíková své shrnutí názorů na válku na Ukrajině od českých politiků.
Fotogalerie: - Náklad pro Ukrajinu
Studie, od vedoucího politologa RAND Corporation Samuela Charapa, jenž se zabývá zahraniční politikou Ruska, a Mirandy Priebeové, jež je je vedoucí politoložkou RAND Corporation zaměřující se na budoucnost mezinárodního uspořádání či historii americké vojenské politiky, dle Bobošíkové „jakkoliv odsuzuje ruskou agresi a respektuje utrpení a oběti Ukrajiny“, upozorňuje, že „zájmy USA a Ukrajiny nejsou zcela totožné“.
Upozornila přitom, že studie naznačuje, že mají existovat čtyři důvody pro změnu dynamiky konfliktu, který hrozí tím, že se stane vleklým. Spojené státy si mají totiž dle autorské dvojice vyjasnit své plány na budoucí podporu Ukrajiny, přijmout závazky týkající se bezpečnosti Ukrajiny, vydat ujištění ohledně neutrality země a stanovit podmínky pro zmírnění sankcí pro Rusko.
Příliš rychlé změny však očekávat nelze: „Dramatická změna politiky USA ze dne na den je politicky nemožná – jak na domácí scéně, tak u spojenců – a v každém případě by byla nerozumná. Avšak vytvoření těchto nástrojů nyní a jejich socializace s Ukrajinou a spojenci USA by mohly pomoci urychlit případný začátek procesu, který by mohl tuto válku ukončit jednáním v časovém rámci, který by vyhovoval zájmům USA.“ „Alternativou je dlouhá válka, která představuje pro Spojené státy, Ukrajinu i zbytek světa velké problémy,“ varuje studie.
„Naše analýza naznačuje, že tato debata je příliš úzce zaměřena na jeden rozměr válečné trajektorie. Územní kontrola, ačkoli je pro Ukrajinu nesmírně důležitá, není pro Spojené státy nejdůležitějším rozměrem budoucnosti války. Došli jsme k závěru, že kromě odvrácení možné eskalace války mezi Ruskem a NATO nebo použití ruských jaderných zbraní je pro Spojené státy vyšší prioritou také zabránění dlouhé válce než usnadnění výrazně větší ukrajinské územní kontroly,“ píší také Charap s Priebeovou.
Fotogalerie: - Výcvik vojáků na Ukrajině
Bobošíková si povšimla, že text mimo jiného zdůrazňuje i nutnost nepřipustit přímý konflikt mezi NATO a Ruskem a také udržení konfliktu v rámci území Ukrajiny, či na část věnující se upozornění, že pokud Ukrajina překročí linii kontroly stanovenou na 24. února 2022, existuje prý „vyšší riziko použití ruských jaderných zbraní nebo války mezi NATO a Ruskem“.
Autoři ve své studii uvádí, že v ní jmenují způsoby, jakými by se válka mohla vyvíjet a jak by alternativní trajektorie ovlivnily zájmy Spojených států. „Kromě minimalizace rizika velké eskalace by zájmům USA nejlépe posloužilo, kdyby se vyhnuly vleklému konfliktu. Náklady a rizika dlouhé války na Ukrajině jsou značné a převažují nad možnými přínosy takové trajektorie pro Spojené státy. Ačkoli Washington nemůže sám rozhodnout o délce trvání války, může podniknout kroky, které zvýší pravděpodobnost případného vyjednaného ukončení konfliktu,“ shrnují Charap s Priebeovou.
Obávají se přitom i dozvuků konfliktu v Evropě mimo území samotné Ukrajiny. „Vypuknutí války způsobilo prudký nárůst cen energií, který následně přispěl k inflaci a zpomalení hospodářského růstu v celosvětovém měřítku. Očekává se, že tyto trendy nejvíce zasáhnou Evropu. Jen zvýšení cen energií pravděpodobně povede v Evropě v zimě 2022-2023 k téměř 150 000 nadměrným úmrtím (o 4,8 % více než průměr),“ odkazuje studie na článek serveru The Economist, který k takovýmto číslům došel na konci listopadu.
Dle moderátorky podobná studie, která by však namísto amerických zájmů hodnotila ty české, dost možná neexistuje. „Co myslíte? Je někde takto jasně zformulován národní zájem naší země v rusko-ukrajinském konfliktu? My jsme ho nenašli,“ uzavírá.
Celý pořad můžete zhlédnout zde:
V nejnovějším shrnutí třicítky přispěvatelů této americké výzkumné instituce k ročnímu výročí vypuknutí války na Ukrajině, pak Samuel Charap ještě doporučil pozorně sledovat, zdali se Rusko „poučí ze svých chyb, nebo je bude je opakovat“.
Priebeová pak chce sledovat zvláště to, zdali Rusko nebude i nadále konflikt eskalovat. „Budu sledovat ruská rozhodnutí o eskalaci. Jakmile Rusko utrpí další ztráty a koalice vedená USA zvýší podporu Ukrajině, obávám se, že Rusko může s větší pravděpodobností použít větší míru násilí nebo se Západu postavit novým způsobem,“ míní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
Hůe
