„Vychca*á sleva“. Zeptali jsme se v Albertu, jak se z dvojky stala sedmička. Na odpověď stále čekáme

08.12.2023 18:27 | Monitoring

Sleva, která ve skutečnosti žádnou slevou není – přesně takové praxe si všímají zákazníci v českých supermarketech, v nichž se je obchodníci snaží ošálit slevovými akcemi, v nichž však prodávají zboží za stejnou či dokonce i vyšší cenu než před „zlevněním“. Pozornost na sociálních sítích strhl příklad v podobě „akce“ supermarketu Albert na prací kapsle Persil, jež obchod prodával za 299 Kč s tím, že jde o akci a původní cena byla 799 Kč. Skutečná původní cena však byla 279 korun a namísto zlevnění o 62 % Albert toto zboží v rámci „akce“ zákazníkům o 8 % zdražil. Dle České obchodní inspekce (ČOI) jde v Česku o dosti běžnou věc. Radí, jak se podobnými „falešnými slevami“ nenapálit.

„Vychca*á sleva“. Zeptali jsme se v Albertu, jak se z dvojky stala sedmička. Na odpověď stále čekáme
Foto: repro Google, tan
Popisek: Hypermarket Albert v Pardubicích

Anketa

Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?

2%
97%
hlasovalo: 57620 lidí
Zejména v aktuálním období prudkého růstu cen, kdy Čechům mizí peníze doslova „před očima“, se značné množství lidí snaží vyhledávat slevové akce ve větší míře než dříve, aby alespoň nějak utlumili pokles reálných příjmů. Co když ale slevy v supermarketech slevami ve skutečnosti vůbec nejsou?

Čeští zákazníci si všímají, že se jim v supermarketech stává, že jim nabízejí údajné „akční zlevněné zboží“, které je však ve skutečnosti za ceny, jež považují za běžné či dokonce narážejí v regálech na „zlevněné“ výrobky, které jsou ovšem prodávány za stejnou cenu jako předtím a prodejci akorát uvedou zcela přestřelenou přeškrtnutou částku a snaží se lidem namluvit, že je nová cena slevou.

Přestože tomuto dění měla předejít letošní novela zákona o ochraně spotřebitele, zákazníci i inspektoři České obchodní inspekce si všímají, že snaha supermarketů oklamat své zákazníky falešnými akcemi pokračuje nadále.

Na příklad takového dění upozornil na facebooku marketér Jakub Horák a poznamenal, že v supermarketu Albert nalezl „vychca*ou slevu“, v rámci níž tento obchod nabízel prací kapsle Persil Discs 4v1 v balení po 28 dávkách za cenu 299 korun, jež byla označena coby „akční“ a jako původní cena bylo uvedeno 799 korun. Právě 299 korun je přitom u tohoto výrobku v českých obchodech zcela běžná cena a nelze tak hovořit o slevě.

Ba co víc – uvedený supermarket z nepravosti slevy usvědčil sám sebe, jelikož malým písmem na cenovku doplnil ze zákona povinný údaj, že nejvýhodnější cena byla v posledních 30 dnech 279 korun a namísto zlevnění o 62 procent – jak tvrdil – si pro své zákazníky připravil zdražení o 8 procent.

Kdo si malého písma na cenovce nepovšiml, se mohl před falešnou slevou ubránit také zkontrolováním on-line obchodu Albertu, kde se totožné prací kapsle prodávají rovněž za 299 korun, avšak na internetu Albert netvrdí, že jde o akci. 299 korun je zde běžná nezlevněná cena.



Při nakupování zlevněného zboží existuje hned několik zásad, které včas odhalí, že se vás prodejce chystá lapit do pasti. Při nákupech na internetu je asi nejjednodušší použít cenové porovnávače a zjistit tak, zdali je zboží skutečně zlevněné, či jej nějaký jiný obchod nenabízí levněji i bez slevy – asi nejznámější srovnávače cen v Česku jsou Heureka.cz či Zboží.cz. Jenže co dělat při nákupu v kamenném obchodě?

Česká obchodní inspekce v takovém případě přináší hned několik rad. Hodí se například vědět, že informace o slevě musejí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy nebo od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů.

V případě postupného zvyšování slevy z ceny výrobku může prodávající uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával 30 dnů před poskytnutím první slevy. Tato povinnost se nevztahuje na výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby, jako jsou například některé druhy potravin, které většinou najdete označené s informací „spotřebujte do“ či jsou určené k okamžité spotřebě.

„Novela zákona o ochraně spotřebitele přinesla jasná pravidla pro nabízení zboží ve slevě. Spotřebitelé tak získají informace o tom, jaká byla nejnižší prodejní cena výrobku, ze které byla sleva poskytnuta, a výši této slevy. Právní úprava tak brání marketingovým praktikám některých prodávajících, které v minulosti mohly ve spotřebitelích vyvolat mylný dojem o slevách z cen výrobků a podmínkách, za kterých byly tyto slevy poskytnuty,“ uvedl ústřední ředitel ČOI Jan Štěpánek při nedávném období slevových akcí v rámci Black Friday.

Pokud se opětovně vrátíme k příkladu z řetězce Albert, tak zjistíme, že pokud by tento obchod postupoval v souladu s právní úpravou, byla by sleva vypočítána z ceny 279 Kč (což je nejnižší cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy) a zlevnění o 62 procent by se muselo počítat z této a žádné jiné ceny. Spotřebitelé tedy měli při této výši slevy zaplatit 106 korun a nikoliv 299 Kč.

Nutné je totiž, aby výše slevy byla odvozena od nejnižší ceny, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, což je v tomto případě 279 korun. Nelze akceptovat, aby byla výše slevy odvozována z jiné ceny, např. z ceny uplatňované bezprostředně před poskytnutím slevy (pokud tato není zároveň nejnižší cenou za posledních 30 dnů), tedy informace o zlevnění ze 799 Kč je v tomto případě nepodstatná či dokonce zavádějící.

„Žádné další cenové údaje, jako je např. cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván bezprostředně před poskytnutím slevy, uváděny být nemusejí. Jejich uvedení může být naopak pro spotřebitele matoucí a může být posuzováno z hlediska dodržování zákazu užívání nekalých obchodních praktik. Tyto jiné cenové údaje musejí být dostatečně jasně vysvětleny a nesmějí vzbuzovat dojem, že jsou nejnižší cenou výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy,“ uvádí ČOI.

Právě tato pravidla – vycházející z novely zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jejíž součástí je i nová právní úprava poskytování informací o slevách z cen výrobků, jež nabyla účinnost na začátku ledna – jsou v Česku stále často obchodními řetězci porušované.

Anketa

Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?

2%
97%
hlasovalo: 57620 lidí
Česká obchodní inspekce v prvním pololetí tohoto roku provedla celkem 1142 kontrol a až při 456 kontrolách zjistila nesplnění požadavků na rozsah nebo obsah informací o slevách z ceny výrobků. Porušení povinností vyplývajících prodávajícímu ze zákona o ochraně spotřebitele tak bylo zjištěno hned v téměř 40 procentech případů.

„Kontrolované osoby v řadě případů nedodržovaly povinnosti, které jim plynou z novely zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně ust. § 12a, které se týká informací o slevách z cen výrobků. Při kontrolách se převážně prokázaly nesprávné výpočty slev. Dále inspektoři zjistili případy, kdy deklarovaná sleva z ceny výrobku neobsahovala informaci o nejnižší ceně, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. ČOI také zaznamenává od nabytí účinnosti novely zákona vyšší množství spotřebitelských dotazů a podnětů týkajících se uvádění nesprávných informací o slevách,“ shrnul v srpnu ústřední ředitel České obchodní inspekce Jan Štěpánek, v čem obchodníci nejčastěji chybovali.

Opomenutí uvedení nejnižší ceny výrobku, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy a výpočet slevy z jiné než nejnižší ceny, za kterou byl výrobek v době 30 dnů před poskytnutím slevy nabízen a prodáván, byly v první půlce letošního roku nejčastějšími porušenými zákona. Uloženo bylo obchodníkům 39 pokut v celkové hodnotě 563 500 Kč.

ParlamentníListy.cz supermarket Albert požádaly o vyjádření, odpověď na dotaz, proč byli zákazníci informování o akci, která ve skutečnosti akcí nebyla, redakci zatím nedorazila.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

A co udělala ta ČOIka kromě toho, že zjistila podvody?, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusejardas158 , 08.12.2023 19:36:35
Těm řetězcům měla dát mnohamilionové pokuty. Ale to se určitě nestalo, takže je to jen další zbytečný úřad, pro něčí příbuzné.

|  8 |  0

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…