Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
Jakési dlažební kostky pod hladinou benátské laguny objevili potápěči již v 80. letech, teprve až nyní se však po důkladnějším průzkumu potvrdilo, že tyto pozůstatky tvořily součást silničního systému. Struktury, které byly až 2,7 metru vysoké a 52,7 metru dlouhé, byly v délce asi 1 140 metrů zarovnány severovýchodním směrem.
Výzkumnice z benátského Ústavu mořských věd Fantina Madricardová pro časopis Scientific Reports podotkla, že tehdejší krajina byla v oblasti výrazně odlišná. „Krajina byla velmi odlišná od té, kterou vidíme dnes... hladina moře byla mnohem nižší, nejméně o dva metry,“ řekla.
Fotogalerie: - Babiš v Itálii řešil migraci
To, že jsou pozůstatky ponořené v benátské laguně, přičemž údaje ukazují, že cesta dříve byla na písčitém hřebeni, který byl v římské době nad úrovní moře, neuniklo analytikovi a v souvislosti s dalšími antickými památkami položil dotaz, proč jsou nyní pod vodou.
Ve svém příspěvku se nedržel zkrátka. „Výzva zeleným kundám: vysvětlete usilovnou činností člověka vzestup hladiny Středozemního moře o několik metrů mezi dobou helénskou a křesťanskou, která má například za následek římskou silnici v benátské laguně v hloubce šesti metrů.... nebo antické památky pod hladinou moře v Řecku,“ položil.
Jedním z diskutujících byl i pirátský poslanec Tomáš Martínek, ten se snažil dokázat, že za vzedmutí hladin moří může výbuch sopky na Théře, to Kotrba příliš nepřijal. „Koukám, že nemyslící nevoják s kundou místo mozku se ozval,“ počastoval poslance.
„‚Mohutná vulkanická erupce, při které vyletěla do vzduchu celá vnitřní část ostrova...‘ ‚Z kráteru se chrlilo ven neuvěřitelné množství lávy, popela a sopečných plynů. Kaldera utvořená uprostřed ostrova se rychle zaplnila vodou a následovalo i několik sérií vln tsunami s devastujícími účinky na blízké i vzdálenější okolí ostrova Santorini, především na blízký ostrov Kréta a oblast Malé Asie.‘ A pak... nenápadně... se zvyšovala hladina Středozemního moře o deset, čtrnáct metrů, která zaplavila chrámy a budovy v přístavu tak, že jejich sloupy a zdi zůstaly nepovalené? Kde se vzalo to množství vody?“ pokračoval v dotazování.
Martínek proto zkusil argumentovat, že by to mohl způsobit „prach v atmosféře“. Ten podle poslance „způsobil několikaletý skleníkový efekt“. „Ale chápu, že musíte urážet za každou cenu...,“ vrátil ještě Kotrbovi.
I tentokrát však se s odpovědí analytika nespokojil. „Několikaletý skleníkový efekt viníkem roztátí ledu či čeho? Tak jinak: prach a popílek v atmosféře způsobuje ‚atomovou zimu‘, nikoliv teplo.... fyzika, pane poslanče. A furt nevím, jak to souvisí s 6–14 metrů hladiny Středozemního moře a samozřejmě i Atlantického oceánu...,“ odvětil. Martínek se už však neozval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
