„Žiju tady přes 30 let. Podívej se na mě, jak jsem oblečen, a podívej se na sebe. Zas*aní přistěhovalci!“ Byli jsme v berlínské čtvrti přistěhovalců

11.04.2017 16:45 | Zprávy
autor: Vít Hassan

REPORTÁŽ Ve spojitosti se stanicí německého metra Hermannplatz, kde se křižují linky U7 a U8 a jež se nalézá v berlínské problémové přistěhovalecké čtvrti Neukölln, se často mluví jako o „no go“ zóně. Po výstupu z metra se ocitneme na tržišti, které více než evropské připomíná orientální. Zejména Turci zde ve stáncích prodávají oblečení, muslimské šátky, levnou elektroniku, bazarové hodinky, laciné voňavky a všemožné cetky. Právě tuto část Berlína si prošel fotoreportér ParlamentníchListů.cz Vít Hassan.

„Žiju tady přes 30 let. Podívej se na mě, jak jsem oblečen, a podívej se na sebe. Zas*aní přistěhovalci!“ Byli jsme v berlínské čtvrti přistěhovalců
Foto: Vít Hassan
Popisek: Přistěhovalecká čtvrť Neukölln v Berlíně

Arabští obchodníci kolemjdoucím hlasitě arabsky nabízejí zeleninu a ovoce. Dá se zde však sehnat i tričko s portrétem hlavního hrdiny z filmu Kult hákového kříže, ovšem bez tetování hákového kříže na hrudi. Kolorit orientu doplňují procházející turecké a arabské ženy, z nichž je převážná část oblečena v hidžábu, ale některé z nich mají na sobě i burku. O tom, co zde prodávají dlouhodobě postávající černoští mladíci, lze jen spekulovat. Na Hermannplatzu našeho fotoreportéra mimo jiné zaujala mladá romská žebračka, která zde v přestrojení za muslimku vytrvale obtěžovala kolemjdoucí a požadovala po nich drobné. Její nápad se setkal s úspěchem, ale převážně jen u muslimů. Kromě romských žebráků zde bylo k vidění také několik starších arabských žen, které seděly na zemi a žebraly. Ty již takový úspěch jako mladá Romka neměly a na dně kelímku jim leželo maximálně pár eurocentů.

Většinu obyvatelstva zde tvoří muslimští přistěhovalci

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Jak se dá přestoupit do EFTA?

A myslíte, že lze obecně z něčeho těžit jen výhody? Já s tím, jak funguje Brusel mám taky dost problém, ale nevím, zda když vystoupíme z EU, zda to pak pro nás nebude ještě horší. Jednak ztratíme asi i dost výhod, ale taky se bojím, že by se nás řada rozhodnutí týkala i tak, jen bysme už o nich nemo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Klára Samková: Co mělo jít Česku, šlo Ukrajině. Na dluh

12:21 Klára Samková: Co mělo jít Česku, šlo Ukrajině. Na dluh

„Naše finanční provázanost ve směru k ukrajinským dluhům je už taková, že jsme se v podstatě stali s…