„To, co člověk kolem sebe denně vidí, ho žene stále víc za tím, aby dělal maximum, aby nás osvobodil. Pak ale bude hodně práce – jelikož budeme opět muset naši zemi opravit, postavit nové domy, vše znovu vybudovat. Budu dělat, co bude třeba, ale myslím, že k žurnalistice se již nevrátím,“ přiznává Nassrin s tím, že by však ráda jednou napsala o tom všem, co viděla a prožila, knihy. Proto, aby to věděli všichni, co se o to zajímají a aby to bylo také varováním před tím, že by se něco podobného mělo v budoucnu opakovat. Vedle psaní knih, budování nové domoviny a demokratické země ve stylu švýcarských kantonů, pak vidí ve své budoucnosti ještě další úkol. Ten prozradila při otázce, jestli je vůbec říct, co ji nejvíc během bojů proti teroristům z Islámského státu, kterých se zúčastňuje, zasáhlo.

Oholila dceři hlavu, aby ji zachránila před Islámským státem. To, co ale viděla, si ponese zřejmě do smrti

„Člověk se neumí stát imunním, naopak – každá smrt, kterou zaviní ty zrůdy (tak nazývá jednoznačně bojovníky Islámského státu), mě i mé spolubojovnice nutí k tomu, abychom byly tvrdší, nesmlouvavější a nekompromisnější v dalších bojích. Asi všechny ženy, které se mnou bojují, zažily něco, co je zranilo a změnilo nadosmrti. Pro mne osobně to byl zážitek z nedávných dnů, při kterém jsme osvobodily z území ovládaného IS kurdské ženy. Nelze ani reprodukovat dál vše, co musely prožít. Mezi nimi byla i třináctiletá dívka. Pocházela ze šesti sourozenců. Matka ji, když viděla, že k nim míří bojovníci Islámského státu, stihla oholit hlavu, aby bojovníky zmátla a oni si mysleli, že je to chlapec. Zachránila jí život, ale to děvče vidělo přímo před vlastníma očima smrt celé své rodiny a všechno, co s ní ti bojovníci, než je pozabíjeli, dělali. Asi těžko si můžeme představit, jestli vůbec má šanci na to ta dívka zapomenout a žít nějakým normálním životem. Vím, jaká k tomu všemu, co viděla a zažila, je to ještě pro dívku v jejím věku, pohana, když přijde o vlasy. Ty sice dorostou, ale…Ráda bych se jí ujala, až se podaří vybojovat mír. Je jich takových mnoho, ale kdybych mohla pomoci aspoň té jedné, vidím to jako další smysl mého života,“ vypráví Nassrin, v jejíž očích lze pozorovat stále umění soucitu. Možná i proto sama připustila, že knihy, ve kterých by ráda vypsala vše, co během válčení zažila, by jí posloužily také jako jistý druh terapie.

Nassrin Abdallah s poslanci Úsvitu - národní koalice (Foto: Alena Hechtová)

Během bojů získali některé dokumenty Islámského státu. Obsahovaly pasy i občanské průkazy

Drobná, pokorně a skromně působící Nassrin Abdallah ve vojenském oblečení se během čtvrtečního dne setkala v prostorách Poslanecké sněmovny hned s několika politiky z hnutí Úsvit. Koneckonců, byl to totiž poslanec Karel Fiedler, který společně s Yekta Uzunoglu, kurdským lékařem žijícím v ČR, (během cesty zde náčelnici kurdských ženských milic tlumočí - pozn. red.) zařídil, aby Nassrin do Evropy mohla přijet a vydat svědectví o tom, co se děje nejen na straně kurdských bojovníků a bojovnic. A také aby promluvila o rizicích, která nás ohrožují v souvislosti s migrační vlnou valící se sem v posledních týdnech. Rizika jednoznačně potvrdila. A opřela je i o vlastní svědectví.

„Jak naše armáda postupuje, podařilo se nám získat částečně dokumentaci islamistů na dobytém území. Nalezli jsme v ní mimo jiné připravené nové pasy, občanské (či jiné identifikační doklady). Všechny tyto dokumenty byly vystavované pro lidi, u kterých se předpokládá, že budou nasazeni v Evropě – proto také náležely nejvíce k evropským zemím,“ uvedla pro bezpečnost v Evropě velmi nepříjemná fakta Nassrin. Seznamy IS, které v bojích společně s doklady kurdské bojovnice získaly, prý jsou k dispozici, pokud by o ně projevili evropští politici zájem.

Na dotaz, jestli by uměla přiblížit to, jaké země tedy mohou být potenciálně nejvíc ohrožené tím, že do nich budou směřovat bojovníci IS s předem připravenými doklady, jmenovala hlavně čtyři země – Francii, Velkou Británii a mimo Evropu Tunis a Egypt. „Bojovníci Islámského státu mezi uprchlíky jsou, jsou zpravidla i dobře vybavení, jelikož za úkol mají zakládat buňky na co největším území světa. Vycvičení již jsou, mnozí se navíc do Evropy vrací, poněvadž ji před výcvikem již dobře poznali,“ doplnil kurdskou bojovnici Yekta Uzunoglu, spisovatel, podnikatel, lékař a překladatel. Jak dodal, podle něj a informací, které má, však není problém pro představitele IS vyvíjet na uprchlíky, kteří by se spolupráci bránili, i vyděračské praktiky. „Vědí moc dobře, čím na koho mohou a jak to použít,“ poznamenal ještě Uzunoglu během tlumočení z kurdštiny.

Psali jsme:

Neuvěřitelné! Členský stát NATO prý v jedné nemocnici léčí bojovníky Islámského státu

Lidovec Benešík: Spojovat vzpouru uprchlíků v Bělé a Klokánky, to byla od Zemana brutální zkratka. A světového policajta z USA udělaly...

Ondřej Neff ostře: Západ dělá velké chyby. A k jejich odstranění se musí spojovat i s Ruskem

Hrozbou pro nás jsou války, bída a nemoci, ne zubožení imigranti. A Rusko? Nechceme přeci, aby to tam vzali do ruky šílenci, proti kterým bude Putin racionální evropský politik, říká Dolejš

Láska mezi palbou samopalů a výbuchy min

Na území, kde Nassrin vede oddíl ženských bojovnic, je žen, co vezmou do ruky zbraň a jdou hájit svoji zemi, hodně. Přesné počty prozradit nechtěla, ovšem uvedla, že mezi kurdskými bojovníky je zhruba 40 procent žen - z různého sociálního prostředí, různých věkových skupin – některé jsou i vdané a třeba mají dokonce děti. „Než jsme začaly bojovat, rády jsme se oblékaly do hodně barevného oblečení, to u nás máme rády. Nezahalujeme se,“ vzpomněla na dobu před počátkem tvrdých bojů bývalá novinářka a dnes již hlavně vůdkyně bojovnic, které nyní oblékají výhradně vojenské oblečení. Ovšem, jak dál dodala, i přes hrůznosti války se do sebe někdy bojovníci a bojovnice zamilují stejně, jako by to bylo v době míru a normálních podmínkách. Nebo je to jiné?

„Stane se, že se do sebe někdy bojovník a kurdská bojovnice zakoukají. Vše je ale úplně jiné, ve stínu války to probíhá jinak, velmi rychle, protože nikdo neví, jestli bude druhý den naživu. Nedá se to srovnat s žádnou jinou situací. Proto jsou i ty vztahy odlišné,“ uvedla Nassrin.

Zemřít rukou ženy? Potupa a zapovězená cesta do ráje

Kurdské bojovnice jsou Islámským státem pokládány za velmi nebezpečné. Důvodem je hlavně to, že jsou to ženy. Muslim jako válečník věří, že se dostane po hrdinské smrti do nebe, ovšem neplatí to v případě, když mu do toho „nebe“ pomůže žena. „O to víc se jich snažíme zneškodnit, protože ty zrůdy nemají s nikým slitování,“ vysvětluje Nassrin a nelze přehlédnout, že bojovníky Islámského státu jinak než zrůdami nazývat odmítá.

Ve střední Evropě je ale pro většinu populace nemožná představa, že by v případě konfliktu nastoupili do války jak muži, tak i ženy. Mimo jiné určitě i proto, že neumějí ovládat zbraně, chybí jim vojenský výcvik.

„U nás byla napjatá situace vlastně vždy, od mého narození. Proto umějí střílet už i malé holčičky a není třeba to ženy, co chtějí bojovat, učit. Neznamená to ale, že nemusejí absolvovat nějaký výcvik - to samozřejmě ano,“ popisuje Nassrin. Jedním dechem však dodává, že problémem, který je trápí, je nedostatek zbraní – hlavně těch modernějších. V přesile se špičkově vybavenými bojovníky IS dochází ke zbytečným ztrátám. Dost možná i to se stane zřejmě tématem rozhovoru s ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO), se kterým se mimo jiné plánuje Nassrin během svého několikadenního pobytu v České republice sejít. Nutno dodat, že na půdě Poslanecké sněmovny však zazněly i další návrhy možné spolupráce a pomoci, kterou by naše země mohla Kurdům poskytnout- zejména při znovubudování infrastruktury na územích, která se jim daří vybojovávat.

Asi každého při poslechu vyprávění Nassrin Abdallah napadá jediná, ale přitom nejpřirozenější otázka: Bála se někdy? Má strach? Bez sebemenšího zaváhání na ni odpovídá pevně: „Ne.“

Když vidí úžas a překvapení v očích lidí, kteří s ní sedí u jednoho stolu, dodá s pokorou, ale i silnou dávkou odhodlanosti: „Nejde to se bát, protože bojujete za sebe, za svoji rodinu, domov, budoucnost, za svoji zemi.. Víte, že to je potřeba, že musíte, že to je vaše válka. Kdyby šlo o válku nespravedlivou, asi by ten strach někdy přišel, my ale bojujeme, abychom se konečně osvobodili. A tak moc to chceme a přejeme si to, každým dnem víc, že ten strach prostě necítíme.“

Na dotaz, zda někdy ani na chvilku – třeba ještě před začátkem války – neuvažovala o emigraci (přece jen byla opoziční novinářkou a hrozilo jí nebezpečí - pozn. red.) reagovala s údivem pro změnu ona. Opustit zemi, když vás potřebuje, je pro ni prý nemyslitelné. Chápe ale lidi, kteří se rozhodnou odejít, protože prostě někteří ty útrapy už snášet nemohou a nechtějí.

Přesto uzavřel Yekta Uzunoglu v roli tlumočníka toto téma tím, že v rámci kurdské komunity je na lidi, co odejdou ze své vlasti, aby utekli válce, pohlíženo velmi nevraživě. I proto se domnívá, že ve vlně imigrantů, která do Evropy míří, Kurdové s vysokou pravděpodobností nejsou – pokud ano, tak prý jen ve zlomkovém množství.

Jak dlouho potrvá v té oblasti válečný konflikt, nikdo neví. Přitom uklidnění situace na Blízkém Východě je jediná cesta k tomu, aby se zastavila masová migrace uprchlíků do Evropy. Pokud si to evropští politici neuvědomí, stejně jako to, že islám není náboženství, ale ideologie, jak Nassrin zdůraznila, nikdy se problém nevyřeší a naopak bude Evropě hrozit stále větší riziko. Jelikož v boji proti Islámskému státu nejsou samospásné útoky letadel ze vzduchu, kterými se do něj zapojují Spojené státy, pozemní operace budou muset dál pokračovat.

Šéf výboru pro obranu a členové poslaneckého klubu Úsvit spolu s bojovnicí u jednoho stolu

S legendární kurdskou bojovnicí proti Islámskému státu Nassrin Abdallah se setkal ve čtvrtek předseda Výboru pro obranu David Kádner a členové poslaneckého klubu Úsvit - Národní koalice. Bojovnice a náčelnice kurdských ženských oddílů, které se staví proti Islámskému státu, je na svých cestách po Evropě vřele přijímána čelnými představiteli všech států. Naposledy se jí vrcholného přijetí dostalo v únoru, kdy se setkala s prezidentem François Hollandem při pracovní návštěvě Francie.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.