Který předseda parlamentní strany si vede nejlépe? (Neptáme se, kterého máte nejraději. Ale KTERÝ SI VEDE NEJLÉPE)Anketa
Podle britské BBC mluvčí hnutí Pegida Kathrin Oerteová uvedla, že fotografie, na které má Bachmann hitlerovský knírek a sčesanou pěšinu, byla pořízena vloni na podzim u příležitosti vydání knihy Timura Vernese Už je tady zas. Satirický román pojednává o návratu Adolfa Hitlera do současného Německa a získal si v zemi značnou oblibu. Poté se fotografie dostala na Facebook a včera ji otisklo na titulních stránkách mnoho německých deníků. Mezi jinými nejčtenější bulvární plátek Bild či další bulvár Morgenpost vydávaný v Hamburgu. BBC také upozorňuje, že Bachmannovi přitížily i jeho výroky o imigrantech na sociálních sítích. Nazýval je "zvířaty" a dalšími hrubými nadávkami.
Mluvčí Pegidy Oerteová médiím vysvětlovala, že fotografie, na které se Bachmann stylizoval do podoby nacistického vůdce Hitlera byl pouze nešťastný žert. „Ale jeho poznámky na adresu přistěhovalců už byly přes čáru,“ cituje BBC Oerteovou. Svérázný Bachmannův humor se nesetkal s pochopením ani na německé politické scéně. „Kdokoli pohybující se v politice či veřejném prostoru, kdo se pózuje jako Hitler, je buď idiot nebo nácek. Rozumní lidé nenásledují idioty a slušní lidé zase nepodporují nacisty,“ cituje BBC vyjádření německého vicekancléře Sigmara Gabriela, které učinil pro Bild. Bachmann se později na facebookovém profilu omluvil „všem občanům, kterých se jeho fotografie nějak dotkla“.
Co si myslíte o kauze paní Michalákové, které Norsko odebralo děti?Anketa
Kauze Pegida a odstoupení jejího hlavního ideového vůdce Lutze Bachmanna se věnují všechny hlavní evropské deníky. Celá záležitost však neušla ani pozornosti v zámoří. Americký deník Washington Post mimo jiné upozorňuje na kontroverzní Bachmannovu minulost. Dnes už bývalý vůdce Pegidy byl totiž v minulosti odsouzen za krádeže. Za neméně kontroverzní jsou však mnohými považovány i jeho aktivity spojené s Pegidou, kterou spoluzakládal vloni v říjnu. Většina německých intelektuálů a politiků se proti směřování hnutí ostře vymezovala. Některá německá média dokonce publikovala výzvu předních německých intelektuálů, kteří nabádali Němce, aby Pegidu nepodporovali. Veřejně se v tomto směru vyjadřovala i kancléřka Angela Merkelová. Sám Bachmann se stal terčem výhrůžek extrémistů a organizátoři se proto rozhodli zrušit další pochod plánovaný na minulé pondělí v Drážďanech. Následně pochod zakázala i německá policie.
Navzdory tomu však Pegida dosáhla jistých úspěchů. Washington Post poukazuje na protesty konané např. v Drážďanech, které přilákaly 25 000 účastníků. Demonstrace proti údajné islamizaci Německa se však konaly i v jiných větších městech. Často na nich byli přítomni i lidé, kteří se nevymezovali proti islámu, ale naopak proti Pegidě. V některých případech co do počtu předčili i samotné příznivce Pegidy. Stalo se tak například při včerejším pochodu v Lipsku. Organizátoři předpokládali účast desítek tisíc lidí, ale nakonec jich na místo dorazilo jen několik tisíc. Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu, jak zní v překladu zkratka Pegida, se však nechali slyšet, že akce v Lipsku proběhla bez jejich vědomí a nemá s nimi fakticky nic společného. Včerejšího pochodou proti islamizaci se dle odhadů účastnilo asi 15 000 lidí, což bylo o několik tisíc měně než odpůrců Pegidy.
Podobné hnutí jako Pegida však existuje i v České republice a nese název Islám v ČR nechceme. Na facebookovém profilu se nyní může pochlubit přes 11 200 příznivci. Minulý pátek iniciativa založená bývalými českými muslimy pořádala první větší demonstraci na Hradčanském náměstí, které se podle odhadů samotných organizátorů účastnilo až 2000 příznivců, byť média byla v těchto odhadech poněkud skromnější. Vůdčí osobností iniciativy je přírodovědec z Jihočeské univerzity Martin Konvička. Docent Konvička se na shromáždění na Hradčanském náměstí ostře vymezil vůči proroku Mohamedovi, ale zároveň nabídl přátelskou ruku samotným muslimům, které považuje za největší oběti islámu.
Díky svérázné rétorice si získává pozornost médií a v posledních dnech poskytl rozhovor hned několika zpravodajským severům. Demonstrace pořádané iniciativou Islám v CR nechceme si však povšiml i americký deník Washington Post, který v textu publikovaném 16. ledna citoval hlavní požadavek Konvičky, kterým je zákaz propagace a šíření islámu. Deník také citoval Konvičku v souvislosti s jeho vyjádřením, že Islám v ČR nechceme neduržuje žádné oficiálny styky s německou Pegidou. Vidět a slyšet jsou však i někteří další vůdčí postavy české iniciativy, jenž se vymezuje vůči islamismu v ČR. Parlamentní listy například včera publikovaly rozhovor s další tváří iniciativy Islám v ČR nechceme, exmuslimkou Pavlínou Bitarovou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
