Kdo se z historie nepoučí, je odsouzen prožít ji znovu - a přesně to nás bohužel zřejmě čeká. V době, kdy už je jasné, že sázka na levnou výrobu čehokoli v Číně byla výhodná relativně krátkodobě, protože se z ní stala závislost, EU neřeší pragmatické otázky – třeba jak získat zpět svoji ztracenou konkurenceschopnost. EU řeší své nové náboženství – zelenou ideologii a nezajímají ji ani její dopady, ani obří inflace, která nám už ťuká na dveře. Nezajímají ji ceny energií, které se brzy zvýší a tím se zdraží úplně vše, nezabývá se dopadem na obyvatelstvo. Budou drahé ty elektromobily, které nám vnucují, stejně jako nedostupná elektřina k jejich provozu? Oni nás na ty bicykly nakonec přece jen dostanou. Nebo má snad EU nějaký tajný plán na výrobu elektřiny z ovzduší? Ne, nevypadá to, že Timmermans sedí na ztracených kufrech Nikoly Tesly. Jestli má EU nějaký skrytý plán, pak je to nejspíš celkové zničení Evropy. Co začalo migrací, pokračuje nyní zelenou propagandou.

 

A teď konečně k té historii. S přihlédnutím ke všem těmto souvislostem a dokonale nelogickým krokům EU nelze nevzpomenout Velkou hospodářskou krizi, která na konci 20. let minulého století ovlivnila celý svět. Mimo jiné i tím, že zametla cestu Hitlerovi k moci, zapříčinila druhou světovou válku a vytvořila prostor pro šíření komunismu, dalšího totalitního režimu.