„Návrh mandátu, se kterým pan ministr pojede jednat, je, aby během let 2015 až 2017 jsme přijali 1100 lidí z prostoru Evropské unie a 400 mimo prostor Evropské unie, kteří jsou v těch hrozných podmínkách uprchlických táborech, především v Jordánsku, Kurdistánu a Sýrii,“ řekl Bělobrádek. Většina uprchlíků by tak měla být z Itálie a Řecka. S Evropskou unií chce česká vláda podle Bělobrádka vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v Česku neuspějí se žádostí o azyl.
Mandát podle něj neobsahuje žádná kritéria výběru. Kvůli množství migrantů ale některá omezení nastavena budou muset být, poznamenal Bělobrádek. Podle Chovance by jedním z nich mohlo být i profesní zaměření konkrétního uprchlíka a jeho šance na uplatnění na českém trhu práce.
V případě uprchlíků v táborech v Jordánsku nebo Kurdistánu budou na místo ve spolupráci s církvemi nebo neziskovými organizacemi vysláni odborníci, kteří běžence bezpečnostně prověří, budou s nimi vést pohovory a tříměsíční přípravný kurz.
Jednorázová solidární akce
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že půjde o jednorázovou solidární akci. „Jednorázové částečné přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací,“ uvedl Sobotka. Dodal, že EU se musí nyní „primárně věnovat zajištění řádného fungování schengenské hranice a realizaci návratové politiky u nelegálních ekonomických migrantů“. Je podle něj také nutné razantně zasáhnout proti pašeráckým sítím a stabilizovat země, které jsou zdrojem migračních vln včetně vybudování zařízení pro žadatele o azyl mimo hranice Evropské unie.
Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Jednat chce podle svých slov i o změně legislativy, aby bylo možné snadněji vracet uprchlíky do zemí původu. Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.
Do detenčních zařízení
Země by si měly během dvou let rozdělit 40.000 uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20.000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
V případě utečenců v Itálii a Řecku jde o lidí, kteří žádají o azyl. Byli by přemístěni do detenčních zařízení v Česku, v nichž by se s nimi azylová procedura dořešila. Druhá skupina zahrnuje lidi v táborech mimo Evropu, kteří mají na mezinárodní právní ochranu nárok.
Vláda se bude tématem migrantů opět zabývat příští týden. Chovanec předloží ministrům deset objektů, o které by se mohly rozšířit služby pro azylanty. Mluvit se také bude o navýšení počtu cizineckých policistů nebo pracovníků ministerstva vnitra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
