17. listopad jako den studentstva? Vláda asi řekne ne

24.07.2015 14:53

Vláda zřejmě odmítne poslanecký návrh, aby 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, byl znovu ze zákona také Mezinárodním dnem studentstva. Vyplvá to z návrhu stanoviska na vládním webu. Kabinet má novelu bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) projednat příští středu.

17. listopad jako den studentstva? Vláda asi řekne ne
Foto: praha.eu
Popisek: Oslavy 17.listopadu v roce 2013, Národní třída v Praze

Podobnou normu neúspěšně loni prosazovali ve sněmovně opoziční komunisté. Zamítnutí tehdy navrhla poslankyně ANO Martina Berdychová, podle níž je nynější pojmenování Den boje za svobodu a demokracii dostatečný. Vystihuje odpor proti oběma totalitním režimům, tedy nacistickému v roce 1939 a komunistickému v roce 1989. Stejné zdůvodnění použili i nyní autoři návrhu vládního stanoviska k předloze Válkové.

Válková chce, aby byl 17. listopad nově pojmenován jako „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“. Podle jejího zdůvodnění by se neměl dostávat do pozadí odkaz událostí z roku 1939. Navrhovaná změna by ale podle návrhu vládního postoje „mohla vyvolat dojem, že se 17. listopadem jsou spojováni především studenti a až na druhém místě hodnoty, jakými jsou svoboda a demokracie“.

Do zákona se 17. listopad dostal poprvé v roce 1990 jako významný den, a to „Den boje studentů za svobodu a demokracii“. Dne 17. listopadu 1939 byli zatýkáni studenti, popraveni studentští funkcionáři a uzavřeny české vysoké školy nacisty za někdejšího protektorátu v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa 28. října 1939.

Ve stejný den v roce 1989 byla v Praze pietní studentská demonstrace, připomínající si právě Mezinárodní den studentstva, násilně napadena komunistickou policií. To odstartovalo pád socialistického režimu v tehdejším Československu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…