5 000 vám dali, abyste nevolili extremisty. Expert: Horor dneška. Další silné věci

24.5.2022 4:00 odp. | Analýza

„Vláda musí zabránit tomu, aby někdo strádal. Společnost musí být v klidu, aby dokázala zvládnout náročnou dobu, aniž by se přiklonila k extremistům,“ vysvětlil sociolog, publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na komunikaci a média Vojtěch Bednář. Nebezpečí nevidí v opozičních hnutích často za extremisty označované, protože SPD i ANO respektuje nastavený systém. Hrozí prý mimo politickou scénu v podobě někoho, kdo bude prohlašovat, že rychle a drasticky zasáhne.

5 000 vám dali, abyste nevolili extremisty. Expert: Horor dneška. Další silné věci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Občerstvení na schůzi vlády

Podle něj je třeba se na sociální politiku vlády dívat upřímně a nezapomenout na důležitou věc. Současná vláda je středově pravicová a dostala se k moci po volbách na konci dvou let trvající a náročné krize koronaviru. „Poté, co se krize stala snesitelnou, protože ona úplně neskončila, přišla pro každého naprosto nečekaně další, která je úplně nová. Vláda je vystavena krizi, kterou nečekala, a v situaci, kdy jsou lidé velmi unavení, velmi zatížení a velmi vyčerpaní koronavirovou, dva roky trvající krizí. A nyní musí čelit novému problému někdo, kdo z podstaty politiky středově pravicového zaměření není nastavený tak, aby ho řešil sociálním způsobem,“ vysvětlil Bednář.

Pětikoaliční vláda stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů se proto snaží řešit dopady na lidi ve složení, které tohle nemá v popisu práce a ideologickém zaměření. Krize navíc přichází v nejhorší možnou dobu. „Ano, je naprosto pochopitelné, že lidé dnes říkají, že co dělá vláda, není dostatečné, a měla by dělat více. Ale je také fér směrem k vládě říci, že na to, jaká je a jakého je zaměření a ukotvení, ani nic jiného očekávat nemůžeme. A čelí problému, který je velmi složitý, protože na něj není úplně uzpůsobena,“ řekl redakci sociolog v narážce na poslední průzkum veřejného mínění, který pro CNN Prima NEWS zpracovala agentura STEM/MARK. 70 procent Čechů v něm vyjádřilo názor, že vláda dostatečně nepomáhá s následky inflace.

Středově pravicová vláda má omezené nástroje

Zároveň podotkl, že v koalici jsou strany středopravé, konzervativní, jakými jsou například lidovci, ale také spíše pravicová uskupení, kterým je ODS. „To znamená, že řeší problémy metodou oprávnění. Snaží se dát lidem maximální volnost a stát jim co nejméně v cestě. Levicová vláda by na stejném místě řešila problémy metodou zaopatření. Zvýšila by lidem daně a takto vybrané peníze by vracela formou dávek. Jenže to středopravá vláda udělat nemůže, protože není postavena na tomto principu. Když si uvědomíte, že najednou chudneme, vše zdražuje a čelíme vysoké inflaci, tak nástroje, které má k dispozici středopravá vláda, jsou poměrně omezené, protože se vždy bude snažit spíše nepřekážet. Zatímco nezanedbatelná část populace, která si momentálně stěžuje, očekává spíše to zaopatření, tedy že se o ně vládní kabinet postará,“ shrnul sociolog.

Redakci proto zajímalo, jak se se středopravou politikou shoduje příspěvek pět tisíc korun na dítě v nízko příjmových rodinách nebo příspěvky na zaplacení složenek za energie. Vojtěch Bednář řekl, že se jedná o takzvané nedistributivní dávky, které vláda vymýšlí jako stabilizačně sociální opatření. „Je dobré říci, že takzvaně sociálně stabilizační politika není pravicová nebo levicová, ale jejím účelem je stabilizovat společnost. Nikoliv společnosti pomoci, ale zajistit, aby dokázala přežívat a fungovat, i když je vystavena hororové situaci. Situace, ve které jsme, vskutku je a nejspíše ještě bude dosti hororová a tyto kroky mají za cíl společnost stabilizovat. Tedy zabránit, což vládní představitelé deklarují nahlas, že nedopustí, aby někdo strádal. Důvodem je, aby společnost byla v klidu, dokázala pracovat a dokázala náročnou dobu zvládnout, aniž by se přiklonila k extremistům,“ vysvětlil publicista.

Vzniká tlak na levicovou politiku?

Podotkl však, že při pohledu na strany, které tvoří českou politickou scénu, lze najít subjekty označované některými politiky s oblibou jako extremistické, ale ve skutečnosti tomu tak není. „Ve skutečnosti o žádné extremisty nejde, protože jde o strany, které přestože jsou, řekněme, populistické, jsou součástí běžného politického spektra, podporují systém a jsou na straně současného systému. Vzhledem k tomu, že levicové strany jako sociální demokracie a komunisté se dostali mimo reálnou parlamentní politiku, mimo Poslaneckou sněmovnu, existuje velký tlak na levicovou politiku. A jediný další hráč, kdo by ji dokázal dělat, je Česká pirátská strana, která však nemá v současnosti levicovou nebo sociální doktrínu, s níž by takovou politiku mohla dělat. A tohle vytváří poptávku po rychlých radikálních a levicových řešeních,“ upozornil Bednář. Kdekoliv se pak může objevit kdokoliv mimo politickou scénu, kdo bude prohlašovat, že vše vyřeší a rychle a drasticky zasáhne. Na to mohou slyšet vyhladovělí, unavení, otrávení a dvěma lety covidové krize přetížení voliči, kteří pak dají nějakému antisystémovému politikovi hlas.

„Problémem je, že my nevíme, kdo to je? Může přijít z kterékoliv strany a celkem s jistotou víme, že nepřijde ze současných politických stran. Ať jste Tomio Okamura (hnutí SPD, pozn. red.), který povídá o přímé demokracii a hraje na nacionalistickou notu, nebo jste Andrej Babiš (hnutí ANO, pozn. red.), který projíždí republiku ve svém karavanu a vzpomíná, jak za něj bylo líp, jsou v podstatě oba vysoce systémoví, protože respektují pravidla. Ale to skutečně nebezpečné se může objevit mimo ten systém,“ varoval publicista.

Bednář: I Romové na nádraží jsou oběti – války, Orbána, mafie

Nakolik tedy mohou českou společnost zasáhnout statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří se nacházejí v České republice? Vojtěch Bednář uvedl, že ukrajinské uprchlíky Češi přijali velice tolerantním způsobem, což je přirozené, protože uprchlíci nemohou za vznik válečného konfliktu, který si před rokem nedokázali ani představit. „Výsledkem je, že se směrem na západ vydaly statisíce vyděšených lidí, kteří přišli o svoji existenci a kteří byli vystaveni naprosto extrémní situaci. Je důležité říci, že značná část se dokázala adaptovat na naše podmínky, nemálo jich pracuje, my jsme tolerantní a snažíme se pomoci. Co vnímáme jako problém, je pocit nespravedlnosti, pokud máme dojem, že na něco mají Ukrajinci nárok dříve než my, i když to tak není, nebo jsou Ukrajinci upřednostňováni,“ sdělil Bednář.

Sociolog současně podotkl, že Češi jsou tolerantní a romské skupinky u hlavního nádraží v Praze či Brně nejsou prchající většinou, zatímco ukrajinská většina chodí do práce, kde se snaží. Vnímá jako užitečné, že stát tamní situaci řeší. „Je dobré si připomenout, že i ti Romové, kteří skončili na nádraží, jsou spíše oběti než pachatelé. Jsou oběťmi války, k níž došlo, a dále politiky maďarského premiéra Viktora Orbána, který v roce 2011 rozdával pasy každému, kdo o něj požádal, aby upevnil svoji moc. Někteří se stali oběťmi mafie, která je zneužila,“ poznamenal Vojtěch Bednář s tím, že zrovna tak se ale jejich obětí nemohou stát Češi nebo Česká republika.

„To, že dělá vláda koky, aby tyto lidi stabilizovala, případně vrátila zpátky, a snížila tak migraci sem, je ze strany státu konstruktivní a dobrý krok, ale je třeba říci i B, které je nepříjemné. Pokud mají dotyční pasy Maďarska, mají tak pasy Evropské unie. A v Evropské unii platí svoboda pohybu, takže je obtížné je vyhodit. Nejlepší věc, kterou může vláda udělat v dohledné době, je vyslat těmto lidem signál, že pokud jim někdo slíbil, že něco dostanou, pak jim lhal a mají se obrátit na něj. Tím by se problém vyřešil sám,“ podotkl.

Prací z krize

Někteří bezpečnostní experti varují před migrační vlnou, v níž se mohou schovat různí špióni (například z Ruska), pašeráci drog či zbraní a další problémoví obyvatelé. Bednář se domnívá, že i když většina ukrajinských uprchlíků je v práci a učí se česky, existuje menšina, která může způsobovat problémy. Podle něj mají lidé tendenci vnímat právě onu menšinu, o které se pak dobře mluví v televizi a médiích. „Většina je stabilní a v pořádku. Klíčové nejen pro vládní politiky, ale celý kabinet je pocit lidí, že je o ně postaráno a je zajištěna jejich vlastní bezpečnost. Žádní uprchlíci a žádná pomoc nemůže probíhat na úkor stability a bezpečnosti vlastních občanů,“ prohlásil.

Navíc je upřímně přesvědčen, že v nejbližších měsících se jádro pozornosti přesune od válečného konfliktu a s tím spojeného přítoku Ukrajinců jakékoliv barvy pleti či pasu k otázkám, které Čechy trápí více. Tedy ekonomika státu, zdražování, snižování úspor a zvyšování nákladů. „Mnoho lidí si čtyři roky před covidem bralo riskantní hypotéky a momentálně bude hrozit riziko, že přijdou o své domovy, protože je nebudou schopni splácet. To jsou věci, které bude jakýkoliv vládní kabinet nucen řešit, protože jsou klíčové. Dnes vnímáme covid ne jako nějakou hororovou breberku, ale není tomu dávná doba, kdy šlo o život ohrožující záležitost. Dost možná, že ten konflikt, který nyní vnímáme jako horký, budeme později vnímat jako méně důležitý. Ale co se nás bude týkat více, bude ekonomická nedostatečnost. A vláda, potažmo stát jako celek, bude muset řešit, aby občané nestrádali a nesnadné a náročné období přežili a byli schopni pracovat. Nakonec jediné, co nás z té krize umí dostat, je naše vlastní práce,“ dodal sociolog Vojtěch Bednář.

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Martin Exner byl položen dotaz

Dotaz

Vážený pane poslanče, po přečtení níže uvedeného článku, si dovoluji obrátit se na vás s následujícím dotazem. Píšte tam, že nás nás Rusko snaží zmanipulovat atd. My i mí přátelé nic takového nevidíme, sledujeme zprávy na čských tel. stanicích, posloucháme Radiožurnám, Country rádio, pohybujeme se ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Začali jsme se tomu hrozně smát.“ Langšádlová a Richterová terčem posměchu. Ale pak humor přešel

16:16 „Začali jsme se tomu hrozně smát.“ Langšádlová a Richterová terčem posměchu. Ale pak humor přešel

Občanská aktivistka Jana Jochová z Aliance pro rodinu byla hostem pořadu XTV.cz. Ministryně Helena L…