ASCOD je výrobek evropské části americké zbrojovky GD. CV-90 je produktem švédského Saabu. Lynx vyvinula německá firma Rheinmetall. A konečně Puma je rovněž německé vozidlo, které je společným dílem Rheinmetallu a další velké německé zbrojovky KMW.
Prvním zmíněným je německá Puma. Ta bývá v kuloárech označována za favorita českého výběrového řízení, je sice zavedena v německém Bundeswehru, který by měl obdržet celkem 350 kusů tohoto vozidla, ale projekt prý sužují problémy.
Po čtrnácti letech vývoje a úprav prý Puma stále není v Bundeswehru na plných operačních schopnostech, což potvrdilo jarní rozhodnutí německých generálů neposlat kontingent vybavený Pumami na misi do Pobaltí kvůli vysoké poruchovosti zbrusu nových vozidel. Místo toho musely misi splnit 40 let staré transportéry Marder.
Puma existuje pouze v základní verzi s 30mm kanónem, dokáže při hmotnosti tanku a rozměrech srovnatelných s konkurenčními typy přepravit pouze šestičlenné pěší družstvo, Česká armáda však podle našeho zdroje požaduje přepravu osmičlenného výsadku.
Do útrob Pumy se navíc vejdou jen vojáci, jejichž postava na výšku nepřesahuje 183 cm, což je docela fakt, který na letošních Dnech NATO pro novináře potvrdil přímo generální inspektor Bundeswehru generál Jorg Wollmer. Plánovači Bundeswehru totiž při tvorbě specifikací pro Pumu vycházeli z populačních statistik z 90. let.
Problémem je i vysoká hmotnost a nabíjení bezosádkové věže Lance zvenku, tedy zcela mimo taktické potřeby na bojišti. To vše za téměř dvojnásobnou cenu ve srovnání s konkurencí. Nicméně Puma je na rozdíl od Lynxu, který je dalším z německých kandidátů na výběrové řízení, alespoň zařazená do služby v Bundeswehru, což se o dalším německém kandidátovi, vozidle Lynx, říci nedá.
Lynx je označován jako jednodušší a levnější verze BVP Puma. Jedním z předpokládaných požadavků výběrového řízení je reálná historie a hodnocená služba vozidla, které výrobce přihlašuje. S nevelkou nadsázkou lze konstatovat, že Lynx jako vozidlo s historií a praxí vlastně ani neexistuje. Je pouze několik prototypů, které se prezentují potenciálním zákazníkům. Zásadním problémem marketingu firmy Rheinmetall, která Lynxe vyvinula, je, že mezi zájemci zcela chybí domácí armáda, německý Bundeswehr. Lynx je čistě exportní projekt existující pouze v prototypové fázi, což je v porovnání se všemi konkurenty velký hendikep.
Je nepříliš známou skutečností, že základem vozidla Lynx je spodek starého BVP Marder, zavedeného do výzbroje Bundeswehru v šedesátých letech minulého století. Není divu, že právě Lynx v minulém roce při zkouškách na polygonu Armády ČR u Přáslavic dopadl ze všech nejhůře.
Důvodem vzniku vozidla Lynx je údajně neprodejnost starých BVP Marder, kterých se německý Bundeswehr postupně zbavuje a výrobce pro ně hledá po světě nové zákazníky. Zastaralé Mardery vyvinuté v 60. letech 20. století nebudí velký zájem, takže se Němci rozhodli využít jejich šasi, posadit na ně novou pancéřovou korbu a pokusit se o prodej naleštěných ´starých mušket´ pod novou značkou Lynx českému spojenci v NATO.
Debakl Lynxu při zkouškách České armády v Přáslavicích vedl k urychleným úpravám původní verze vozidla Lynx KF31. Vozidlo bylo především prodlouženo, aby se odstranil zásadní nedostatek, a to malý počet přepravovaných vojáků, a vznikl typ KF41. „Došlo pravděpodobně k rozříznutí a nastavení korby Marderu, ale nepřibylo další pojezdové kolo, takže pancéřová korba se táhne daleko za posledními osami. To povede k horší stabilitě za jízdy. Stejný problém Němci řešili už v případě vozidla Puma, kde kvůli tomu během vývoje přibyl jeden pár pojezdových kol podvozku. U Lynxu se pravděpodobně výrobce přidal silnější odpružení zadní dvojice pojezdových kol, což teoreticky může eliminovat problém při jízdě po rovině, otázkou však zůstává chování vozidla v terénu,“ sdělil nám nejmenovaný zdroj přímo z Ministerstva obrany.
Podle jeho slov navíc úpravy, pravděpodobně nikoli konečné, se podepsaly na hmotnosti vozidla Lynx KF41. To se stalo nejtěžším z nabízených vozidel, která jsou schopna přepravovat osmičlenné družstvo. ASCOD 2 i CV 90 jsou lehčí, přestože mají obdobnou, případně vyšší úroveň balistické ochrany, lepší pohyblivost a stejně účinnou, případně účinnější výzbroj. Růst hmotnosti u Lynxu KF41 oproti KF31 nutně musel znamenat horší pohyblivost, proto musel být nainstalován nový, podstatně silnější motor z průmyslového transportéru. Jenže ten je opět těžší, a zároveň má vyšší spotřebu, a tudíž vzniká potřeba větší zásoby paliva a objemnější nádrže ve srovnání s původním provedením. V případě zachování stávajících nádrží klesne dojezd vozidla.
Lynx používá stejný typ bezosádkové věže Lance jako Puma, kterou je možné dobíjet pouze zvenku, obsluha musí opustit vozidlo a doplnit munici do zadní části věže nijak nechráněné před nepřátelskou palbou. Je otázkou, zda je možné použít vhodnější, bezpečnější a účinnější výzbroj. Konkurenční ASCOD 2 i CV 90 takovou možnost mají. Vozidlo Lynx se zároveň jeví z nabízených typů jako největší, což je v přímém exponenciálním vztahu k hmotnosti. Navíc velké a těžké vozidlo nemusí mít nejlepší balistickou ochranu a celkovou odolnost, zvláště když je svařeno z různě starých bloků. Jeho hlavní problém spočívá v tom, že se jedná o neodzkoušené prototypy, jejichž parametry jsou spíše teoretické a bojová hodnota nejistá.
V tendru pro Armádu ČR na bojové vozidlo pěchoty by se proti sobě tak měly účastnit dvě německá vozidla.
Puma je společným produktem dvou klíčových německých zbrojovek zaměřených na pozemní techniku: Rheinmetallu a KMW. Trumfem vozidla Lynx má být úplný přenos výroby do ČR. Jenže Lynx se zatím sériově nevyrábí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
