Jste pro zrušení Benešových dekretů?Anketa
Vondra si zmíněný návrh podrobně nastudoval a vyšlo mu jediné – jádro pro nás bude dlouhodobě klíčové: „Taxonomie umožňuje žádat o stavební povolení zatím jen do roku 2045. Jsem přesvědčen, že to musíme využít a rychle se pustit nejen do Dukovan, ale i do Temelína, a jakmile to bude možné, i do menších reaktorů. Strategicky se orientovat na spolupráci s Francií i v dalších oblastech – palivo, znovuzpracování a ukládání odpadu. Budeme muset jednat odvážně a rychle,“ píše.
Taxonomie povede k renesanci jádra. Budou stavět i další – Nizozemci, Švédové, Poláci atd. Kdo zaváhá, ocitne se na konci fronty a prohraje. Výrobních kapacit je omezené množství.
Zaměřit se musíme výhledově i na vodík. „Tady jsou Němci dost daleko – budou ho vyrábět jako ‚zelený‘ z přebytků z větrných elektráren. U nás k tomu nejsou vhodné povětrnostní podmínky, ale výhledově můžeme čistý vodík vyrábět z energie z jaderných elektráren, jak to plánují i Francouzi. Očekávaný rozvoj decentralizované fotovoltaiky a bioplynek z odpadu u nás může uvolnit část base load kapacity ještě dřív, než budou v provozu nové jaderné bloky. Tím dostaneme do hry i zemní plyn jako přechodový zdroj,“ dodává.
V neposlední řadě se nemusíme za každou cenu účastnit závodů, kdo dřív odpojí poslední uhelné elektrárny. „Závazek omezit emise CO2 do roku 2030 o 55 % platí pro celou EU, nikoli pro každý členský stát. Doba uhelná končí, to je jasné, ale cenou za to nesmí být energetická sebevražda,“ zdůrazňuje.
„Suma sumárum – energetická transformace se dá zvládnout. Jen to chce odvahu a vůli rychle konat,“ shrnuje závěrem poslanec Evropského parlamentu Vondra.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.