Ajaj. Ovčáček vytáhl fotku, na kterou by Štětina nejraději zapomněl. A drsná hádka o nacismu a Ukrajině

28.12.2019 15:40

Chartista a disident Jan Schneider se v komentáři pro internetový magazín Česká pozice, spadající pod server Lidovky.cz, vyjádřil k „Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy“, odhlasovanému europoslanci. Podle Schneidera se v tomto usnesení tvrdí, že pouze německo-sovětský pakt o neútočení, tzv. pakt Ribbentrop–Molotov, připravil půdu pro vypuknutí druhé světové války. „Snaha o zlehčování nacistických zločinů již začala jejich srovnáváním se stalinismem a komunismem,“ píše chartista v článku, na nějž následně nešetřil kritikou předseda hnutí Evropa společně Jaromír Štětina. Jenže pak se v diskusi objevil i prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček a vytáhl na Štětinu kontroverzní fotografii.

Ajaj. Ovčáček vytáhl fotku, na kterou by Štětina nejraději zapomněl. A drsná hádka o nacismu a Ukrajině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vzpomínka na události na ukrajinském Majdanu během státního převratu a uctění památky hrdinů tzv. nebeské setniny

Anketa

Prospěl spolek Milion chvilek pro demokracii České republice?

7%
93%
hlasovalo: 62827 lidí
Schneider ve svém komentáři tvrdí, že „dochází k brutálnímu překrucování historie a zneuctívání památky obětí nacismu“. Podnětem k jeho sepsání byla dle něj „těžká manipulace s interpretací dějin, která se odehrála v Evropském parlamentu (EP) 19. září 2019, kdy europoslanci odhlasovali „Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy“, v němž se naprosto nestydatě tvrdí, že – pouze – německo-sovětská smlouva o neútočení (takzvaný pakt Molotov-Ribbentrop) z 23. srpna 1939 připravila půdu pro vypuknutí druhé světové války“.

„Pouze tato smlouva je totiž v onom hanebném, historii deformujícím usnesení EP zmíněna,“ stěžuje si. Dodává, že mu tam chyběla zmínka například o Mnichovské dohodě či o jiných předešlých smlouvách. „O dlouhodobě předcházejících západních investicích do německého zbrojního průmyslu pochopitelně ani náznak,“ pokračoval. Podle něj byl návrh „vnitřně rozporný a zčásti dokonce lživý“.

Upozornil, že do stejného usnesení byla zařazena i pasáž odsuzující „veškeré projevy a propagaci totalitních ideologií“. A poukázal, že toto „hnědnutí souvisí s nacismem“.

Na to se Schneider jal podívat i do jednotlivých zemí Evropy a vyjmenoval svůj výčet skutků, které k „hnědnutí“ vedou.

Započal s Ukrajinou a připomenul Usnesení EP z 25. února 2010 o situaci na Ukrajině, které v bodě 20 s hlubokým politováním konstatuje, že odstupující prezident Viktor Juščenko se rozhodl posmrtně vyznamenat čestným titulem Hrdina Ukrajiny Stěpana Banderu, vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), která spolupracovala s nacistickým Německem. „V tomto ohledu EP doufal, že nové ukrajinské vedení taková rozhodnutí znovu zváží a zůstane nadále odhodláno respektovat evropské hodnoty,“ připomíná, s tím, že však nic se doteď nestalo a v oslavách Bandery na Ukrajině pokračují.

Připomenul i jiné kontroverze z posledních let spojené s touto zemí. Například skandál ukrajinského konzula Vasyla Maruščinece, jenž na sociálních médiích obviňoval Židy z rozpoutání druhé světové války, požadoval smrt antifašistů a nechal se na své šedesátiny vyfotit s dortem ve tvaru Hitlerovy knihy a s nápisem Mein Kampf. „Nicméně šestý odvolací správní soud v Kyjevě rozhodl letos 17. prosince, že odvolání bylo nezákonné, a přikázal konzula znovu uvést do postu a vyplatit mu ušlou mzdu,“ píše.

Pokračoval s ohlédnutím na sousední Polsko. Tam dle něj bují některé protižidovské výroky. Upozornil přitom na týdeník Tylko Polsko s titulním článkem „Jak poznat Žida“ či protesty polských nacionalistů proti zákonu o odškodnění obětí holokaustu. Právě k odškodnění má dle něj vlažný vztah i samotná polská vláda.

Nevynechává ani pobaltské země. Chartista kriticky připomíná např. „neonacistický pochod v Rize se svastikami“ na den nezávislosti 16. února. O měsíc později se koná v centru lotyšské Rigy pochod veteránů lotyšských divizí SS. Ani ten nezůstal bez povšimnutí Schneidera, stejně jako odhalení  pamětní desky důstojníkovi Waffen SS Alfonsi Rebanemu v estonském městě Mustla.

Stěžoval si i na nárůst antisemitismu v Evropě a ptá se, proč se nehovoří nic „o polsko-německé smlouvě z roku 1934, která trvala až do dubna 1939, jejímž důsledkem bylo torpédování jakýchkoliv snah o kolektivní evropskou obranu proti nacistům?“

A ve svých dotazech neustal: „Proč onen statečně nahlas hovořící historik nemluví o papíru, jímž mával Neville Chamberlain na smutně proslulém záběru? Nebyla to Mnichovská dohoda, ale pakt o neútočení a přátelství s nacistickým Německem podepsaný 30. září 1938. Nedlouho poté podepsala podobný pakt Francie, v roce 1939 Dánsko, Estonsko, Litva a jako poslední i SSSR,“ objasnil Schneider.

Zdvihl varovný prst i ke slovům pátrače po nacistech Simona Wiesenthala a poukazoval, že lze již dnes sledovat jím naznačené „pokusy o vyviňování nacismu ve jménu nacistického hesla, že vlastně chránili Evropu před bolševismem“. „Snaha o zlehčování nacistických zločinů již začala jejich srovnáváním se stalinismem a komunismem,“ tvrdí dále.

Disident dále vyčítá, že postavit zákonem na roveň nacismus a komunismus zřejmě, dle něj, dokonce znamená popření holokaustu. Obhajoba banderovců či vlasovců je pak, podle jeho dalších slov, propagace nacismu.

A závěrem Schneider shrnuje: „Nacistický Moloch rád opět ochrání Evropu před židobolševiky i menševiky, stalinisty a leninisty, marxisty, komunisty, socialisty, ale jako vždy, něco za něco, bude požadovat lidské oběti. Židé už v Evropě skoro nejsou, ale jako druhý chod kdysi Moloch dostal slíbené Slovany. A Moloch nezapomíná. Slované ano?“

V reakci na tento Schneiderův komentář vypukla na twitteru ostrá slovní přestřelka mezi prezidentským mluvčím Jiřím Ovčáčkem a novinářem a předsedou hnutí Evropa společně Jaromírem Štětinou.

„Kde se pan Schneider naučil kremelsky?“ vystartoval na Schneidera Štětina. A posmutněle doplnil: „Je mi líto, že takové kolaborantské žvásty tisknou právě Lidovky, noviny, na nichž mi záleželo.“

Na obranu chartisty se ovšem ozval právě Jiří Ovčáček. „Takže když Jan Schneider varuje před nárůstem anitisemitismu v Evropě, mluví kremelsky a vede kolaborantské žvásty?“ nestačil se divit. A vytáhl na Štětinu fotografii se symbolem ukrajinského Batalionu Azov. „Ale co čekat od podporovatelů neonacistů z praporu Azov, že?“ dodává.

Batalion Azov je samostatná jednotka Ukrajinské národní gardy, která se aktivně zapojuje do konfliktu v Donbasu. Tento Azov je nechvalně proslulý tím, že se skládá z příznivců krajní pravice, mezi nimiž jsou i neonacisté. Členové batalionu jsou viněni z rabování civilních domů, mučení a únosů novinářů. Kritizoval jej i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rak

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Děti 12, 13 let, už by měly brát blokátory puberty, pokud pochybují o genderu. Jako cukrovka, říká aktivistka o lidech „mezi“

7:09 Děti 12, 13 let, už by měly brát blokátory puberty, pokud pochybují o genderu. Jako cukrovka, říká aktivistka o lidech „mezi“

Hostem Standa Show byla Chloé Monette, trans, vegan, eco-marxist, she/her a také zakladatelka webu J…