Na půdě Univerzity Karlovy vystoupila někdejší bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Uvítal ji pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Široké veřejnosti její slova zprostředkovaly kamery České televize.
Albrightová přednesla přednášku, ve které zdůraznila, že demokracie je vládou většiny, která však důsledně dodržuje práva menšin. Pojem liberální demokracie nebo neliberální demokracie, který často používá např. maďarský premiér Viktor Orbán, je podle dámy nesmyslný. „Neliberální demokracie“ je podle ní protimluv.
Žantovský ji však požádal, zda by mohla dál mluvit česky. Přejí si to prý česká média, aby jejím slovům rozumělo širší publikum. „Tak budu znít jako blbá,“ řekla exministryně. Mezi posluchači vyvolala smích. „Musíš mně pomoct,“ zasmála se Albrightová a obrátila se na Žantovského se žádostí o pomoc, kdyby si nemohla vzpomenout na některá slovíčka v češtině. Žantovský dámu ujistil, že nebude vypadat směšně.
Na chvíli se ještě vrátila ke Kosovu a k roli Ruska. „My jsme věděli, že Rusové by zásahu v Kosovu dali veto (v OSN), tak jsme šli k NATO,“ uvedla Albrightová.
V souvislosti s operací NATO v Kosovu Albrightové položil dotaz redaktor serveru ParlamentníListy.cz Radim Panenka. Chtěl vědět, jestli bývalé ministryni není líto lidí, kteří kvůli tomuto bombardování zemřeli.
„Já si myslím, že to, co se dělo v Jugoslávii, v Kosovu, tam moc lidí umřelo a my jsme zkoušeli najít nějaké diplomatické řešení. Je to tragédie. My jsme nechtěli používat bomby, ale ti Srbové tam opravdu zabíjeli lidi. My jsme kolikrát vedli diplomatická jednání, ale tam opravdu Srbové zabíjeli lidi jen proto, že to byli muslimové,“ zdůraznila dáma.
Z publika také zaznělo poděkování Albrightové. Dámě poděkovala kosovská Albánka, která prozradila, že zásah NATO v Kosovu zachránil život několika jejím příbuzným.
Albrightové je líto, že se dodnes tak úplně nepodařilo narovnat vztahy mezi kosovskými Albánci a Srby. Doufá, že se to postupem času ještě podaří napravit.
Fotogalerie: - Dny NATO
Věnovala se také prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi. Podle dámy bychom neměli zapomínat na to, že Putin je zkušeným agentem sovětské KGB. Ta sice už neexistuje, ale Putinovi sovětský výcvik a sovětské zkušenosti zůstaly a on s nimi prý umí velmi dobře pracovat. „Já myslím, že Putin má plán. Myslím asi, že on hraje se slabými kartami, ale hraje s nimi velmi dobře. My máme silné karty, ale hrajeme s nimi špatně. On má plán, on chce, aby tahle část Evropy patřila jemu a aby nebyla v NATO a v EU,“ popsala Putinův myšlenkový plán. Tak ho alespoň vnímá ona sama.
Zkušenosti z 20. století nás podle Albrightové učí, že se nacionalismus může nebezpečně zvrhnout. Existenci EU a NATO z tohoto pohledu považuje za určité pojistky proti vzrůstu nacionalismu. Za správné považuje také zachování Visegrádské skupiny – společenství Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Znovu zopakovala, že demokracii si musíme chránit. Pomáhat nám v tom mají i média. „Nejdůležitější je, aby žurnalisté psali a říkali lidem pravdu a přesvědčili je, že jsou tu pro lidi, a ne proti lidem... a já myslím, že lidi spolu mají mluvit, i s těmi, se kterými třeba nesouhlasí, ne jen si o nich myslet, že to jsou blbci,“ apelovala na půdě Právnické fakulty UK bývalá ministryně zahraničí.
Pár slov věnovala i návštěvě českého předsedy vlády Andreje Babiše v Bílém domě. „Já nesouhlasím s tím, co tam bylo řečeno, ale myslím, že je důležité, že ke schůzce došlo,“ poznamenala dáma.
Pozornost věnovala i zbrani, kterou Babiš věnoval Trumpovi jako dar. 45. prezident USA byl pravděpodobně s darem spokojen, ale Američanům, jejichž příbuzní byli v posledních letech zastřelení, by se ten dárek ani trochu nelíbil.
Trumpa ovšem také pochválila. Je to podle ní dobrý řečník, který vycítí, co chce shromáždění slyšet, a to mu také řekne. Tak jako tak by si však přála, aby Trump v roce 2020 prohrál. „Protože svět se dnes organizuje bez nás. Já jsem vždycky cítila, že máme povinnosti v mezinárodní politice, ale teď si je neplníme,“ posteskla si.
V tuto chvíli má obavy z toho, jakou roli hrají či spíše nehrají Spojené státy. Podle ní bylo velkou chybou, že zástupci USA nebyli na konferenci o migraci v africkém Maroku.
Přednáška a debata se studenty se přehoupla do druhé poloviny a dáma se ještě jednou vrátila k otázce ztráty demokracie. Albrightová doufá, že demokracie není jen křehká, ale je také odolná. Bude dost odolná, pokud si ji budou lidé sami chránit. „Je důležité, aby se lidé zajímali o politiku, aby sami kandidovali nebo chránili jiné kandidáty, aby lidé mluvili i s lidmi, se kterými nesouhlasí. Já doufám, že lidé ve střední Evropě už nikdy nezapomenou, že už byli za železnou oponou a že už to nepřipustíte,“ doufala bývalá ministryně.
O stavu demokracie by prý ráda mluvila s prvním českým prezidentem Václavem Havlem, který by na současný stav společnosti nepochybně měl nějaký názor. „On měl zajímavé postřehy. A mluvil pravdu. Pravda zvítězila, když byl Václav Havel prezidentem.“ Po tomto prohlášení se Albrightová dočkala hromového potlesku. Dáma ještě dodala, že Havla považovala za hrdinu.
Žantovský doplnil, že Havel svá slova doprovázel i činy. Stál si za svými slovy a jednal podle nich. „To nám dnes chybí, politici často říkají, že jejich slova byla vytržena z kontextu, že je neřekli nebo že jim svítilo sluníčko do očí,“ nešetřil dnešní politickou scénu Žantovský.
Z úst bývalé diplomatky také zaznělo, že politici občas chybují, když rozhodují, stejně jako chybují jejich spoluobčané, ale politici někdy musejí rozhodnout o tom, zda zasáhnou, nebo nezasáhnou v jedné zemi, a důsledky svého rozhodnutí si s sebou musejí nést do konce života.
Když se debata blížila k závěru, Albrightová prozradila, že je hrdá na své české kořeny a doufá, že ještě dostane možnost se do své rodné země vrátit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
