V posledních desetiletích bylo dle Kirchicka Carterovo „prezidentování“ považováno za období, kdy hrály Spojené státy na mezinárodním poli asi nejslabší úlohu. „Konec sedmdesátých let minulého století byl silně ovlivněn ropnou krizí, nepokoji v Íránu a sovětskými válečnými dobrodružstvími v Latinské Americe a Afghánistánu. V též době vyzval Cartera v boji o prezidentský úřad senátor ze státu Massachusetts Ted Kennedy,“ pokračuje v historické sondě Kirchick.

Obamovo počínání v prezidentském úřadu podle Kirchicka nese společné znaky s obdobím, kdy stál v čele USA Carter. „Oba politici se ujali úřadu v době, kdy byla mezi Američany rozšířena hluboká nedůvěra v politiku. Oba dva se rovněž reprezentovali jako ti, kdo přinesou do věcí veřejných svěží vítr. Oba dva prezidenti země v předvolební kampani strašili Američany tím, co by se stalo, kdyby se moci chopili republikáni," vypočítává Kirchick.

Jak Kirchick uvádí, Carter v roce 1977 akcentoval obavy Američanů z komunismu. Obama zase o 30 let později nemohl opomenout vzrůstající problémy mezi západním a muslimským světem. „Carter i Obama se prezentovali jako obhájci lidských práv. Společné mají rovněž to, že hodlali klást důraz na změnu v zahraniční politice. Jak už to tak ale bývá, realita všedního dne dokáže plány a představy změnit k nepoznání,“ pokračuje Kirchick.