Nejkontroverznější bod Klausova pardonu rušil stíhání většiny obžalovaných, u kterých se orgány činné v trestním řízení nedobraly výsledku ani po osmi letech vyšetřování a souzení. Díky tomu bylo osvobozeno několik známých pachatelů z oblasti hospodářské kriminality, neboť právě zde docházelo kvůli komplikovanému dokazování nejčastěji k průtahům.
Mezi amnestovanými se však objevila i řada takových, kteří před vyšetřováním preventivně uprchli do ciziny. Extrémní byl případ podnikatele, který se po několika letech na útěku dobrovolně vydal policii jen několik dní před vyhlášením amnestie. Proto nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v některých případech podal proti osvobození dovolání s tím, že do osmileté lhůty není možné započítat dobu na útěku.
Celkem Zeman podal proti amnestii jedenáct dovolání. Nejvyšší soud nyní rozhodl v prvních dvou případech a v obou dal Zemanovi za pravdu. Není prý možné označit za průtah období, kdy se obžalovaní skrývali před spravedlností a sami tak znemožňovali její naplnění. Jeho výkladu dal Nejvyšší soud za pravdu.
„Nejvyšší státní zástupce argumentuje stejným způsobem v osmi z jedenácti podání, která k Nejvyššímu soudu poslal. Dá se tedy očekávat, že i v ostatních případech bude amnestie zrušena,“ uvedla Helena Markusová, mluvčí Zemanova úřadu. Tato dovolání se týkají například známých kauz H-Systemu, fondu Progres Invest, nebo tzv. Berkova gangu kolem konkursního soudce Jiřího Berky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
