Podle Spencerové ukrajinský prezident Petro Porošenko koncem týdne přiznal, že hlavním důvodem, proč souhlasil s Minskem 2, bylo získat čas na obnovení bojeschopnosti armády a upevnění obranných linií. „Ještě před třemi měsíci byla technika prakticky vyřazena z boje a lidé byli po roce v mobilizaci unavení,“ prohlásil Porošenko při prohlídce opevnění u Mariupole. „Ptali se mě, k čemu jsou potřeba minské dohody. Zaprvé potřebujeme mír, zadruhé protože tím získáváme možnost obnovit bojeschopnost armády a postavit opevnění,“ dodal s tím, že Ukrajina „přesně plní všechny body dohody“, je ale připravena rázně odpovědět na „jakékoli ozbrojené akce“, přičemž opakovaně zdůraznil nutnost opětovné integrace Doněcku a Luhansku do Ukrajiny.

Změna ukrajinské ústavy by měla přinést decentralizovaný absolutismus

Spencerová píše i o tom, že vedení rebelských oblastí Doněcka a Luhanska v týdnu vyjádřilo ochotu zůstat v rámci Ukrajiny při zajištění široké autonomie, jak předpokládá Minsk 2 v souvislosti s ústavní decentralizací země, ale šéf ukrajinského parlamentu Vladimir Hrojsman rebely odmítl s tím, že Kyjev bude o změnách ústavy jednat jen s „řádně zvoleným“ vedením obou „lidových“ republik.

Analytička ale upozorňuje na to, že chystaná reforma ukrajinské ústavy směrem k decentralizaci paradoxně počítá s posílením prezidentských pravomocí nad jednotlivými oblastmi. „A tak ukrajinští politologové už mluví o ‚decentralizovaném absolutismu‘,“ podotýká Spencerová.