Obě strany mají za cíl totéž, jen cesty jsou různé. Povykující dav a házení kytek do odpadkových košů partou neziskovkářů aktivisty Gemunda (zcela jistě nezávislého a nezištného) trapas revolucionářů vedených stále trapnějším Drahošem a Hilšerem jen dovršil. Naštěstí v prezidentských volbách tito nestoudní slouhové cizáků stejně jako jejich mazanější parťák Fischer neuspěli a, bohdá, ani neuspějou.
K tomu jakési řeči o ruském nebezpečí a přátelích Ruska Babišovi a Okamurovi. Na základě jednoho svého rozhovoru s miliardářským oligarchou Babišem, kterého, jak známo, nepodporuji, mohu konstatovat, že zcela jistě není přítelem Ruska a nemá tam na rozdíl od EU ekonomické zájmy a pravděpodobně ani plány. Z Ruska žádné dotace – hlavní zdroj jeho podnikání – zaručeně nekoukají. Všem jeho nemyslícím obdivovatelům bych připomněl, že veřejně vyslovil podporu protiruským sankcím, které už stály EU kolem 58 miliard eur. Pan Okamura, pokud známo, veřejně uvedl, že naše členství v NATO je nenahraditelné, a jinak pouze kritizuje nesmyslnou válečnou psychózu proti Rusku v EU, která může vést k jaderné válce. Tu si pravděpodobně Gemund a jeho parta přejí, asi jsou na rozdíl od ostatních odolní proti jadernému záření a spadu. Pokud jsou tak bojechtiví a naplnění patologickou nenávistí k Rusům, proč nevyrazí na Ukrajinu, neobléknou uniformu tamních fašistických praporů a nejdou vraždit do Doněcka nebo Luhanska? Jistě, takoví jako Gemund a spol. nebývají hrdinové, takže budou v případě války zalezlí hodně vzadu a budou vydávat plamenné výzvy pro jiné, aby se nechali zabít. Poté si půjdou pro metály a budou řečnit nad rakvemi padlých hrdinů. Ubohost jejich kytkové akce, pravděpodobně zaměřené spíš proti prezidentu Zemanovi, se rovná podobné ubohosti a sprostotě party Ztohoven, která zničila prezidentskou vlajku a nahradila ji trenkami. Každopádně pokus o jakýsi pražský majdan byl ubohý a přesně podle toho dopadl. Spíš ještě zvýšil nezaslouženou popularitu Babiše. Možná záměrně. Celou situaci z hlediska hlasování o důvěře vládě skvěle okomentoval Václav Klaus mladší, evidentní pátá osobnost naší politiky od listopadu 1989.
Fotogalerie: - Korzo Národní
Fotogalerie: - Pochod Za slušné Česko
Fotogalerie: - Politici na Národní třídě
Celý letošní sedmnáctý listopad byl jen další komedií pražské havlérky při vyrábění historie podle cizáckých zájmů, především pangermánských. Policejní akce v listopadu 1989, při níž někteří demonstranti organizovaní tehdejším pražským socialistickým svazem mládeže (SSM), nikoli nějakými prakticky neznámými disidenty, dostali nářez obušky příslušníků tehdejší veřejné bezpečnosti (VB), nebyla nic zvláštního. Podobných demonstrací a policejních zásahů byly předtím i potom stovky, možná i tisíce, a nikde z toho nedělají historický akt boje za svobodu ani masakr. Celé to pravděpodobně byla tahanice různých skupin komunistických kádrů o koryta, přičemž zasáhl ruský posluha cizáckých zájmů Gorbačov. Nikdo mrtvý, nikdo zmrzačený a v podstatě ani vážně raněný. Někteří z protekčních soudruhů mamánků měli možná šok a plné kalhoty.
K názoru, že obě skupiny předvádějící komedii politického boje jsou pro český národ špatné, mne inspiroval, mimo jiné, jeden článek na Seznamu. Autor vykládal o tom, jak mnoho mají Češi a Němci společného. Samozřejmě zapomněl na fakt, že to bylo třeba Rakousko-Uhersko, z nějž roku 1918 prchly všechny slovanské národy, třeba protektorát, tehdejší koncentrační a pracovní tábory, kde Češi a Židé a mnozí další byli uvnitř drátů a Němci jako dozorci, ale jinak byly společné. V současnosti jsou to koloniální montovny, hypermarkety a další podniky, kde Češi a mnozí jiní makají na Germány za zlomek německých platů, přičemž daně se samozřejmě platí v Německu. Z nich nám německé panstvo posílá pro své vyvolené takzvané dotace.
Nicméně něco společné tady mezi Čechy a Němci je. Až dětinská důvěřivost k propagandě a hledání živého mesiáše. Jednoho takového měli kdysi v Německu a byl z blízké ciziny, takže neměl ani německé občanství. Proto ho například k obecnému veselí jmenovali obecním policajtem, aby ho mohl získat, což se nepovedlo. Byl to slouha tamních oligarchů a dokázal oblbnout národ podnikovými jídelnami, vytvářením žebráckých pracovních míst a levnými rekreacemi natolik, že ho nadšeně podpořili i v Drang nach Osten. Tažení na východ si přáli především britští a francouzští imperialisté, naši tehdejší pevní spojenci, s cílem kolonizace Sovětského svazu. Konec důvěry v mesiáše byl ve zničeném Berlíně dobytém Rudou armádou, deseti miliony mrtvých Němců, vysídlením německých menšin z Polska, Československa, Jugoslávie a dalších zemí, statisíci Němek obohacených sovětskými, americkými (z 83 % černochy) a dalšími vojáky. Se schopností nechat se oblbnout se tehdy i nyní pojí neméně výrazná neochota přiznat chybu.
Když podvod s pravdou a láskou vysmrádl, přišli další mesiášové cizích zájmů se sociálními sliby. Je zcela jedno, zda je kdosi miliardářský oligarcha a kamarád Albrightové, nebo protekční socialistický dredař vystudovaný v USA. Je to jen komedie a všichni se nakonec sejdou v Aspen Institutu u Bakaly a Albrightové, případně Sorose. Odpor proti migračnímu kompaktu je jen komedie. V Praze už potkáte afrického migranta na každé ulici, spíš několik. Oligarcha přitom ani náhodou nezasáhne proti neziskovkářům, kteří na něj útočí. Vždyť je to jen komedie, která mu pomáhá ve hře na ubohého, pronásledovaného mesiáše. Rozdíl je pouze v tom, že takzvaná opozice je slouhou především Berlína a sudeťáků, takže tahá za kratší konec provazu. Figurky, které poskakují po náměstích, mnohdy ani nevědí, za co demonstrují a kdo to platí. Jedni se vyjadřují narovinu a vykřikují o svobodě, druzí jsou pokrytečtější, schovávají se za sociální rétoriku a říkají to, co chtějí voliči slyšet. Pochopili, že ovce musí dostat trochu nažrat, než se ostříhá. Ale je to všechno jedna parta. Babiš s Hamáčkem a Filipem, likvidátory české levice, jen nabízejí cestu do pekla pouze trochu delší a navoněnou reklamním sprejem. Je třeba si položit otázku, kdo je nebezpečnější? Ten, kdo krade, nebo ten, který si chce přivlastnit zemi jako svůj majetek, nicméně oba slouhové cizáků? Zloděje lze zavřít, ale ten, kdo chce zotročit celou zemi, není o nic lepší než Hitler. Jen to trvá poněkud déle, nicméně kořist je větší. Pouliční lupič versus mazaný lupič ve fraku a SUV od Mercedesu. Divadelní představení na téma zlo, neboť zlo bylo zaměřené na rozněcování emocí. Je zbytečné se rozohňovat a hádat mezi sebou, jen to pomáhá zakrývat pravdu. V klidu zapomeňte. Bude hůř, ať zvítězí jedna, nebo druhá strana, jen o něco dříve, nebo později, pokud se národ neprobere a nezačne používat vlastní mozek. Čím víc se budeme prát mezi sebou, tím větší budou mít radost. K tomu se pojí i rostoucí válečné štváčství na téma nových tažení na východ, o němž si povíme příště.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Koller
