Podle Robejška bychom se v situaci, kdy nějaký model nefunguje, měli být schopni zeptat, zda ten model sám o sobě není chybný. A společná zahraniční politika EU, stejně jako její ambice být světovou politickou mocností, jsou podle něj právě příkladem tohoto „chybného modu“. Podle něj je logické, že dvacet osm států se zkrátka nemůže shodnout na zahraniční, nebo bezpečnostní politice. Proto si myslí, že hlavním problémem Evropské unie jako globálního hráče jsou příliš vysoké ambice.

Řešením podle něj může být buď to, že se zúží počet rozhodujících zemí, což už se v krizových okamžicích fakticky děje. Trvale je to však neudržitelné, protože zbývající desítky členů se také budou hlásit se svým názorem. Druhou možností pak je zříci se některých rozměrů politiky.