Jedním z důvodů, proč se stala svoboda slova pilířem moderní demokracie, je podle Šlerky prostá víra v to, že lidé mají právo myslet a projevovat své názory beze strachu, že za to budou perzekvováni.

Společnost má z této svobody nezanedbatelný zisk, kterým je významný podíl svobodné diskuse na neustálém hledání pravdy. S klesající exaktností důkazů pravdivosti stoupá důležitost diskuse a hledání společných průniků. „Proto jsou všechny útoky na svobodu slova útokem na celou demokratickou společnost,“ dodává Šlerka s tím, že jen v racionální diskusi lze kultivovat celou společnost.

Tento idealistický přístup ke svobodě slova však naráží na své hranice. Samotné svobody a práva spolu nebývají v takovém souladu, jak by se mohlo zdát. „Narážejí na sebe a často se dostávají do takových střetů, že je třeba v konkrétních případech tu či onu svobodu omezit,“ zdůraznil Šlerka.

Právo na informace lze omezit zákonem

V téhle chvíli končí svět abstrakce a začíná svět konkrétního výkonu práv a svobod. Byť je cenzura nepřípustná, jak svobodu projevu, tak právo na informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnost.