Andor Šándor úvodem otevřeně promluvil o rostoucí frustraci z vývoje české politiky a připouští, že jeho dřívější odhady byly příliš optimistické. „Sleduji českou politiku a přiznám se, že ta míra frustrace je snad nekonečný proces, a jestli jsem si před rokem mohl myslet, že už to nemůže být horší, tak dneska si říkám, že už takové soudy nikdy nebudu vynášet, protože jsem se opravdu velmi mýlil.“
„Tito lidé ztratili dotyk s realitou a smysl, proč vlastně tu politiku dělají nebo by měli dělat,“ pokračuje Šándor, a že česká politika nefunguje v duchu základních demokratických principů: „Měli by pochopit, že demokracie je o tom, že ten, kdo vyhrál, vládne, ale zároveň nepotlačuje ty, co zůstali v opozici nebo co jsou v opozici, a opozice by měla dát té nové vládě šanci, aby mohla vládnout, aby se mohla předvést.“
A to hlavní, co se v poslední době podle něj ukazuje, že vlastně pořád nejsme schopni kodifikovat naše zahraničně bezpečnostní zájmy. Upozorňuje, že jednotliví političtí aktéři spolu často ani nekomunikují, přestože podle něj nejde o jejich osobní spory, ale o zásadní věci – kvalitní mezinárodní ukotvení země a zajištění odpovídající bezpečnosti. „Ta míra toho, jak se neposlouchají, jak se ignorují a urážejí, je neuvěřitelná,“ doplnil.
Macinka v Mnichově: správná témata, slabší výkon
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
Zároveň upozornil, že kdyby byl ministrem zahraničí Jan Lipavský, nedostal by se do okruhu těch, kdo „udávají tón“ americké politiky. Zato Petra Macinky si všiml prezident USA Donald Trump a jeho vystoupení pochválil. Rozhodně si nemyslí, že by to byl Macinkův projev v Mnichově, který by mohl Česko poškodit. „Vymstít se nám může jenom to, když naše zahraniční politika bude jednostranně úzce zaměřená,“ zdůraznil Šándor.
Následně bezpečnostní analytik vyjádřil naději, že se česká zahraniční politika ustálí a že bude vyvážená. „Doufám, že česká zahraniční politika se bude snažit o to, aby naše členství v Evropské unii mělo smysl a abychom tam prosadili věci, které potřebujeme. Aby naše politika v severoatlantické alianci byla stejná a aby vedla k posílení naší bezpečnosti.“
Za jednu s klíčových věcí považuje, abychom měli velmi dobré vztahy se svými sousedy. „To je, si myslím, jedna z rozhodujících věcí.“ A že zároveň se musíme snažit s velmocemi udržovat dobré vztahy, pokud to jen jde. „Doufám, že tato vláda bude aspoň v oblasti zahraniční politiky fungovat tak, aby to bylo ve prospěch této země. Tak bych si to přál,“ doplnil Šándor.
Vyjádřil se ke stavu české armády. „V případě velkého konfliktu je ta naše armáda malá, podvyživená a neměla by příliš velkou šanci.“ A že do jisté míry je dobře, že jsme součástí Severoatlantické aliance. „Doufejme, že ty věci, které vidíme, zpochybňování aliance Donaldem Trumpem a podobně, že to nebude mít další prohlubující se trend,“ podotkl Šándor.
Doufá, že Evropa se konečně emancipuje a bude skutečně hráčem na té půdě, kterou by měla mít vzhledem ke své minulosti, ale i k ekonomické síle, kterou pořád stejně má.
Hrozí zamrzlý konflikt a nová studená válka
Na otázku od diváka, co dnes představuje pro Českou republiku největší bezpečnostní riziko, Šándor uvedl, že vážnou hrozbou by bylo výrazné oslabení nebo narušení integračních tendencí v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance, tedy ztráta soudržnosti a společného postupu. Zároveň ale dodal, že v tuto chvíli takový vývoj nepovažuje za bezprostřední.
Zmínil také klimatické jevy a povodně jako reálné riziko. A dlouhodobě upozorňuje na možnost rozsáhlého výpadku elektrické energie. „Stále považuju za velký problém možnost rozsáhlého výpadku elektrické energie, což není žádný komiksový problém. Je to věc skrze reálná,“ upozornil Šándor.
Rusko podle něj bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku představuje, odmítl však přehnané scénáře: „Nepochybně i Rusko představuje bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, ale já jsem přesvědčen, že ne z pohledu toho, jak nás strašil minulý premiér Petr Fiala, že za tři roky budou ruské tanky na Václaváku. Hrozbou bezpečnostní pro nás budou nepochybně kyberútoky, aktivity zpravodajských služeb, dezinformační kampaně. Ale to dělají nejen Rusové, skutečně, nedémonizujme je, ale nepodceňujme je. Vše bude záležet na tom, jak skončí konflikt na Ukrajině,“ poznamenal Šándor.
Problém války na Ukrajině spočívá podle něj v tom, že ani jedna strana není ochotna ustoupit ze svých podmínek. Upozornil, že pokud by se konflikt rozhodoval čistě na bojišti, může to vést k dlouhodobému patu, přičemž Rusko je podle něj momentálně ve výhodnější pozici, zatímco Ukrajina čelí zničené infrastruktuře a dalším problémům.
Varoval proto před širšími dopady takového vývoje: „Pokud dojde k tomu, že se konflikt rozhodne na válčišti, což bude znamenat zamrzlý konflikt, tak vidíme nástup nové studené války se všemi negativy, které to ponese pro Evropu a pro Českou republiku,“ upozornil Šándor.
Za reálnou změnu vývoje by považoval pouze přímý vojenský vstup Spojených států, což však nepovažuje za pravděpodobné. „Jediné, kdo může změnit ten konflikt, je, že by Spojené státy do něj vstoupily vojensky. A to si myslím, že si někdo nepředstaví jako reálnou věc, a Donald Trump v žádném případě,“ dodal, že Rusko nemá důvod k ústupkům a že Spojené státy situaci výrazně netlačí k obratu.
Odkopnout Evropu a viset na Trumpovi? Ne
Zamyslel se, zda by se česká vláda měla více přiklánět k Donaldu Trumpovi. Šándor jednostranné vychýlení zahraniční politiky nepovažuje za správnou cestu. Varoval před tím, že by se Česká republika vzdávala evropského rámce a orientovala by se pouze jedním směrem. „Je to dobře, pokud to nebude součástí jednostranného pohledu na zahraničněpolitickou a bezpečnostní otázku,“ zdůraznil Šándor.
A svá slova upřesnil: „To znamená, odkopnout Evropu a viset na rtech Donalda Trumpa, to určitě není nic, co bychom my jako Středoevropané měli udělat. Buďme dobrou součástí mezinárodních institucí, které jsou všechno, jen ne úžasné a bezchybné, ale nic lepšího nemáme. Buďme toho součástí a snažme se to upravovat a opravovat a uzpůsobovat vlastnímu pohledu,“ prohlásil Šándor o dělání vyvážené politiky. „Toho minulá vláda schopna nebyla, a doufejme, že současná vláda toho bude schopna mnohem více,“ podotkl.
„Takže ano, je dobré mít v Bílém domě člověka, o němž si můžeme myslet cokoliv, určitě bychom ho neměli nazývat odpudivou osobností, které nepodáme ruku, ale měli bychom s ním mít dobré vztahy s vědomím toho, jaký Donald Trump je. Ale zároveň je tu řada dalších hráčů a my vazalstvím se Spojenými státy se své středoevropské geopolitické situace nezbavíme. Hrajme hru s kartami, které máme,“ zdůraznil Andor Šándor.
Ukrajinská komunita bez hlasu. Jak dlouho?
Objevují se i obavy z radikalizace části Ukrajinců žijících v České republice. Podle Šándora, klíčová bude míra jejich integrace. Čím horší budou podmínky míru a rekonstrukce Ukrajiny, tím více lidí může zůstat v zahraničí.
Bezpečnostní analytik připomněl, že jde už dnes o početně významnou komunitu, která zatím politicky výrazně aktivní není, do budoucna se to však může změnit. „Věc, co se nediskutuje, je to, že už to je poměrně velká skupina lidí, kteří zatím politicky nejsou nijak činní. A situace, kdy se třeba rozhodnou založit svou politickou stranu, nějakým způsobem se angažovat, samozřejmě může mít vliv i na situaci u nás,“ poznamenal.
„Nemáme žádnou menšinu, která by takto rychle u nás vyrostla. Teď je otázka, kolik a jak velké zátěže z té předchozí země si sem mentálně přinesou. Problém Ukrajiny bude komplexní a bude představovat ještě hodně bolesti hlavy politiků, ale i občanů,“ řekl. A že pomoc Ukrajině, to bylo správně, měli bychom jim pomáhat tak, aby z toho vyšla co nejlépe. „Ale pokud nemáme jistotu, že má sílu rektifikovat situaci na frontě, tak bychom se k tomu měli stavět tak, že mír vyčkávaný je pořád lepší než pokračování totální destrukce země a zabíjení dalších lidí. V tom názoru není nic proruského. Vidím to s ohledem na budoucnost té země,“ prohlásil Šándor.
Připomněl promarněnou šanci na mír, a sice v prvních měsících války při jednání z dubna 2022. Podle jeho slov tehdy existovala možnost dohody, která by pro Ukrajinu znamenala výrazně lepší výchozí pozici než dnes. Jeho hodnocení tak spíše vyznívá jako úvaha o promarněné šanci. „Ukrajina by na tom byla mnohem lépe, než je na tom dneska. V tu dobu neměli jenom Krym, jinak nedošlo k anexi žádné z oblastí. Nebylo zdaleka tolik mrtvých. Zdaleka ta země nebyla tak rozbitá jako dnes,“ poukázal.
Dnes je podle jeho slov ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve velmi složité situaci a čelí v podstatě volbě mezi špatným a ještě horším řešením. V této souvislosti Šándor zmínil, že do této situace jsme Zelenského dostali my, kritizoval přístup Evropy k podpoře Ukrajiny. Podle něj Západ povzbuzoval Kyjev k pokračování odporu s příslibem podpory, ta však podle jeho slov přicházela pomalu a v omezené míře.
Šándor: Majdan v Česku? Nepředpokládám převrat
Jednoho z diváků zajímalo, zda si Šándor myslí, že by prezident Petr Pavel vystoupil proti případnému „českému Majdanu“. Takový scénář nepovažuje Šándor podle svých slov za reálný. „Doufám, že žádný Majdan u nás nebude, že Milion chvilek se bude pohybovat v mezích zákona,“ zmínil, a že podle jeho názoru se případné občanské iniciativy budou držet právního rámce.
„Pan prezident je spíše příznivcem stran bývalé vlády. To je nepochybné,“ řekl Šándor a dodal, že pokud však pan Pavel bude chtít znovu kandidovat, musí brát v úvahu i to, že byl zvolen také hlasy voličů hnutí ANO. Nepředpokládá proto, že by hlava státu šla proti demokraticky zvolené vládě. „Věřím, že u nás nemůže dojít k převratu, jako došlo na Ukrajině, protože Majdan nebyl nic jiného než převrat,“ poznamenal Šándor.
Někteří diváci označili za „úlet“, že prezident Petr Pavel chtěl nabídnout Ukrajině letadla české armády. Šándor zdůraznil, že podobné záležitosti mají být řešeny v rámci ústavních pravidel a vládní koordinace. „Takovéto věci by se prostě měly dělat v rámci administrativy a v rámci vlády,“ konstatoval závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s hodnocením Andora Šándora?
zlatík
