Diskuze se týkala také střetů protestujících řeckých občanů s policií, kdy Řekové na ostrově protestovali za to, aby migranti na ostrově byli umístěni na pevninskou část Řecka. Hned na úvod předhodila Světlana Witowská Zdechovskému slova Ylvy Johanssonové o povinné solidaritě.
Zdechovský uvedl, že komisařka pochází ze Švédska a pro ni se jedná o jediný způsob řešení migrační krize. „Já si myslím, že tento model je absolutně neúčinný. A místo toho, aby se zabývala účinnými postupy, které třeba nabízí nizozemský migrační systém, který rozhoduje velmi rychle o žádosti dotyčného žadatele o azyl, tak se snaží najít systém, který se ukázal jako nefunkční a jako systém, který bude rozdělovat Evropskou unii. Z mého pohledu je toto řešení absolutní blamáž a myslím si, že paní komisařka brzo pochopí, že prosazované řešení nemá podporu ani mezi členskými státy, ani v Bruselu u expertů, kteří se migrací skutečně zabývají,“ vyjádřil se Zdechovský ke slovům komisařky pro vnitřní věci.
Máte rádi Zuzanu Čaputovou?Anketa
Hrnčíř souhlasil, že kvóty jsou přežitek a řešení to není.
Dále citoval OSN, že bídou a válkami je v Africe a v Asii ohrožena přibližně miliarda lidí, a konstatoval, že EU není schopna je všechny zachránit tím, že je přesune na své území. „Takže ty kvóty jsou naprosto, naprosto mimo. My se spíš musíme zaměřit na to, aby ti lidé sem neodcházeli, aby mohli žít ve svém přirozeném prostředí, aby tam zůstávali,“ prohlásil a dodal, že je to jen otázka týdnů, než Bašár Asad obnoví svou kontrolu nad celým územím Sýrie, takže bude potřeba investovat prostředky na obnovu Sýrie, nikoliv na stavbu dalších táborů.
Tomáš Zdechovský
Witowská se ptala, co tedy s migranty, kteří jsou na území EU oprávněně, protože utíkali před válkou. Hrnčíř opáčil, že těch je menšina. „My musíme ty, kdo nemají nárok na azyl, deportovat. Ty deportace nefungují, a pokud se podaří obnovit Sýrii, a je potřeba tam, kde už ta válka neprobíhá, tak je třeba ty migranty vracet zpátky,“ oznámil poslanec SPD s tím, že kumulovat je v Evropě nemá smysl.
Psali jsme:
Jan Hamáček po setkání s Johanssonovou řekl, že Unie musí umět vracet migranty za své vnější hranice a Witowská se tázala dlouholetého europoslance, proč se to Unii nedaří. Zdechovský si rýpnul do Hamáčka, že je velice jednoduché prohlásit, že EU toto neumí, ale kontroval, že ve vracení žadatelů o azyl není moc úspěšná ani Česká republika. Podle Zdechovského je důležité na tom dále pracovat a citoval úspěchy jako Srí Lanku nebo Bangladéš, Maroko či Tunisko. Dodal, že by mohl vyjmenovat seznam osmnácti zemí, kde se to daří, a u těch zbylých je prý třeba zatlačit.
Hrnčíř dostal otázku na nedoprovázené děti v řeckých táborech, u kterých padla výzva, aby si je ostatní země EU solidárně převzaly a ulehčily situaci Řecku. Poslanec SPD kontroval, že podle zkoumání Ministerstva vnitra pod vedením Jana Hamáčka se jedná převážně o migranty z Afghánistánu a Pákistánu ve věku nad patnáct let. „To samozřejmě ta kritéria úplně nesplňuje,“ dodal Hrnčíř.
PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.
Dále argumentoval, že není dobré vytrhávat děti z jejich prostředí a umísťovat je v cizím, a opět zmínil, že Sýrie se uklidňuje a je možné tyto uprchlíky vracet. „A platí to pro ty děti, které žijí v těch uprchlických táborech? Je pro ně pořád lepší žít v přeplněném uprchlickém táboře než být v jiném prostředí?“ tázala se moderátorka. Hrnčíř mínil, že je pro ně lepší se vrátit do svého prostředí, kde mají své příbuzné. „A když to nejde?“ neopouštěla téma Witowská. „Proč by to nešlo?“ tázal se Hrnčíř. „Protože tam je třeba válka nebo se nemají kam vrátit. Kdyby to šlo, tak asi nebudou přeplněné uprchlické tábory,“ tvrdila moderátorka. Hrnčíř opět argumentoval, že v Sýrii válka ustává.
Fotogalerie: - V calaiské "džungli"
Witowská uvedla, že se nebaví jen o syrských migrantech. „Bavíme se o lidech, kteří se nemají kam vrátit,“ sdělila poslanci. Ale Hrnčíř pravil, že řeč je hlavně o syrských uprchlících a v Afghánistánu ani v Pákistánu válka prý neprobíhá.
Jako svědkyně podmínek pak promluvila dobrovolnice z nechvalně známého tábora Moria, lékařka Hana Pospíšilová. V táboře pro 2 800 lidí jich žije 20 tisíc, takže kapacita je mnohonásobně překročená. „Je tam hodně rodin s dětmi,“ uvedla a dodala, že většina dětí je z Afghánistánu a ze Sýrie. „Ty děti jsou tam samy, ve velkých stanech, nemají žádné matrace, na zemi, na kartonech z krabic z Lidlu, často nemají ani deku,“ popisovala podmínky. Witowská se pak ptala, jak to v táboře vypadá s hygienou, s jídlem a s bezpečností. Pospíšilová uvedla, že ve stanu pro jednu rodinu jsou rodiny tři a musí spát na směny. „Je tam strašná spousta odpadků, je tam smrad a špína,“ uvedla lékařka a dodala, že teď v zimě jsou na ostrově lidé nemocní a podchlazení, mají například svrab a neštovice. A tábor trpí nedostatkem toalet a sprch. Teplá voda je také nedostatková.
Fotogalerie: - Uprchlický tábor Tempelhof
„Děti se tam pokouší o sebevraždy, mají deprese, strach, což ještě víc oslabuje jejich imunitní systém,“ pokračovala lékařka ve výčtu problémů a zmínila i epilepsii a vyrážky u dětí. „Vlastně žádný specialista je tam neléčí,“ dodala. „Od července loňského roku řecká vláda zrušila přístup k lékařské péči všem migrantům, takže podle informací Lékařů bez hranic je 255 tisíc lidí, kteří nemají žádný přístup k lékařské péči,“ zakončila Pospíšilová popis podmínek.
„Tak pane poslanče, dovedete si představit, že byste dokázal v takových podmínkách žít a udržet si duševní zdraví?“ obrátila se Witowská na Hrnčíře. „Nedokážu, ty podmínky musí být otřesné, o tom není sporu. Ale říkám, proto je potřeba jednat s legitimní vládou, například Sýrie, o tom, jak pomoci té vládě, jak postavit zdravotnicá zařízení, školy, instituce, pomoci s obnovou Sýrie, aby ty rodiny, jak paní doktorka říkala, že jsou tam často rodiny s dětmi, že těch sirotků je skutečně minimum, to znamená aby se ty rodiny měly kam vrátit,“ odpověděl poslanec SPD.
Zdechovského se pak Witowská ptala, proč není Evropa schopná poskytnout alespoň základní potřeby lidem, kteří už jsou na jejím území v uprchlickém táboře. Europoslanec nejdříve poděkoval doktorce Pospíšilové za její svědectví, které se stalo i předmětem jednání Evropské komise. „Evropská komise se rozhodla to řešit, protože z EU jdou poměrně velikánské prostředky do Řecka, do uprchlických zařízení na to, aby ta zařízení vypadala podle standardů 21. století. To, co bylo popsáno, je absolutně nepředstavitelné, a musíme s tím okamžitě začít něco dělat,“ prohlásil europoslanec .
Kdo by měl podle europoslance jednat, je řecká vláda, která by podle něho měla urychlit řízení o azylu, měla by povolit, aby se na tomto procesu podílely agentury jako Frontex a další, a měla by se snažit dostat dotyčné rodiny do bezpečí. „Já si tu situaci nedokáži představit, viděl jsem něco podobného, když jsem byl na návštěvě v Calais, a musím říct, že je to to nejodpornější, co jsem na evropském kontinentu prozatím viděl,“ zakončil Zdechovský.
Fotogalerie: - Uprchlický tábor z bývalé věznice
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
