„Podepsal jsem s pistolí u hlavy a injekční stříkačkou u krku,“ vzpomínal na okamžiky, o nichž tvrdil, že mu převrátily život naruby. První roky po události dávaly podle Buráně naději, že únosci skončí za mřížemi. Prvoinstanční soudy totiž dvakrát uznaly Novotného a jeho spoluobžalované vinnými a uložily jim vysoké tresty, když vycházely mimo jiné ze svědeckých výpovědí, znaleckých posudků a odposlechů. Buráň popisuje, že tehdy cítil zadostiučinění a věřil, že „pravda zvítězila“.
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
Přestože případ byl pravomocně uzavřen, podle Pavla Buráně jde o justiční křivdu a důkaz mafiánských poměrů, které podle jeho dřívějších vyjádření panují v české justici. Podnikatel Buráň přitom své pochybnosti vždy formuloval velmi ostře. Opakovaně mluvil o „justiční mafii“, propojení části soudců, státních zástupců a policistů a o klientelistické síti, která podle něj dokáže nepohodlné případy „přetočit“ a zamést pod koberec, nebo je naopak nevyšetřit.
„Tohle není spravedlnost, to je justiční hra,“ řekl dříve k rozhodnutí olomouckého vrchního soudu a k následnému vývoji. Zdůrazňoval, že žádný odvolací soud ani vrchní „nemůže hodnotit důkazy, aniž by je sám provedl“. Odmítnout provádět navržené důkazy je podle jeho slov zakázáno přímo Listinou základních práv a svobod, která deklaruje, že každý má právo se bránit pomluvám a lžím. Všechno to, co se stalo před Vrchním soudem v Olomouci v kauze jeho únosu, označuje podle svých slov za nevídanou lumpárnu, která je nezákonná a protiústavní.
Fotogalerie: - Tváří v tvář zločinu
Jak Pavel Buráň popisoval v dřívějších rozhovorech, v trestním spise se dokonce měly objevit odposlechy, které dokazují, že aktéři měli mluvit o tom, „že v Olomouci to zařídí“. Buráň od začátku tvrdí, že odposlechy dokládají i domluvy, jak budou svědci a obvinění vypovídat, a že organizátoři měli mít dokonce „konexe mezi státními zástupci, stejně jako mezi bývalými i současnými policisty“. Podle Buráně se zároveň předem plánovala kriminalizace jeho osoby, a to tak, aby to doputovalo právě k justičním orgánům v Olomouci.
Buráň zároveň poukazuje na paradox, který podle něj podkopává důvěru v jednotnost judikatury. Zatímco v jiných mediálně známých kauzách, jako je například vražda seniora ve Slopném, soudy akcentují, že odvolací instance nesmí přehodnocovat důkazy nižších soudů, v jeho věci podle něj přesně k tomuto došlo. Z toho dovozuje podezření na nezákonnost, případně na „jasnou korupci v nejvyšších patrech moravské justice“. Na jeho slova však doposud nenašel mezi orgány činnými v trestním řízení zastání.
Zhruba sedm let po únosu zažil Buráň další zásah do života. Na začátku prosince roku 2021 jej podle jeho popisu zadržela zásahová jednotka spolu s olomouckou NCOZ, přičemž byl obviněn z hospodářské trestné činnosti se škodou v řádu stovek milionů korun. Podle Buráně šlo o krok načasovaný do doby, kdy Vrchní soud v Olomouci posílal usnesení, které vedlo ke zrušení předchozích rozsudků v kauze jeho únosu, a nakonec ke zproštění obžalovaných.
V posledních týdnech Pavel Buráň vývoj kauz kolem jeho osoby komentovat nechce. Na dotazy naší redakce pouze uvedl, že se nechce k aktuálnímu dění vyjadřovat, protože jde o „živé věci“. Zároveň zdůraznil, že neztratil víru ve spravedlnost a že manýry olomoucké justice si v budoucnu nenechá pro sebe a až přijde ten správný okamžik, tak o nich promluví. Mlčení tedy podle všeho nemusí znamenat jeho rezignaci. Pavel Buráň stále zvažuje právní kroky, včetně možností, které by vedly k přezkumu sporných rozhodnutí, neboť věří, že slušných lidí v justici je přeci jen většina.
Součástí příběhu se stala i publikace knihy Zločiny beze zbraní 2, která případ detailně rozebírá z perspektivy autorů a Pavla Buráně. Rodina Novotných však žalovala vydavatele a soud rozhodl o zákazu distribuce této knihy. Buráň to interpretoval jako „první zakázanou knihu od roku 1989“ a jako signál snahy, jak jeho kauzu „zamést pod koberec“.
A kam celá kauza doputovala po 11 letech? Obžalovaní v kauze únosu Pavla Buráně byli pravomocně zproštěni viny a tento verdikt nezměnil ani Ústavní soud, pro který byla kauza jeho únosu málo závažná. „A opět zde sehrály roli justiční známosti. O mém podání rozhodoval soudce, kterému léta dělala asistentku manželka advokáta, který zastupoval Novotného v mé kauze,“ vysvětloval již dříve Pavel Buráň, podle kterého se tak stalo po chybném, nezákonném a protiústavním postupu, v němž vrchní soud bez vlastního dokazování přehodnotil důkazy nižší instance a krajskému soudu de facto předepsal výsledek.
„To z toho doslova čiší a každý ústavní soudce to tam na první dobrou musí vidět,“ nechal se již dříve slyšet Pavel Buráň, který trvá na tom, že se stal obětí únosu i následné justiční manipulace, díky které vede vůči němu část orgánů činných v trestním řízení cílenou kampaň, v níž hrají roli tzv. univerzální svědci, nebo jsou třeba odkládána různá trestní oznámení. Ta měl Buráň podat v okamžiku, kdy byl vydírán nebo naopak ponoukán k tomu, aby někomu zaplatil výměnou za to, že se proti němu vedené kauzy zastaví. Buráň tvrdí, že když na tyto nezákonnosti poukázal, vždy byly za prapodivných okolností odloženy.
Na konci jedenáctého roku od událostí z října 2014 tak stojí vedle sebe dvě skutečnosti: kontroverzní, ale formálně pravomocné zproštění obžalovaných a zároveň velký soubor pochybností, které podle Pavla Buráně nebyly nikdy poctivě vyvráceny, protože k nim nebylo připuštěno dokazování. A také jeho vytrvalé přesvědčení, že „boj nevzdá“, i kdyby byl, jak sám říká, tlačen k rezignaci. „Ať už přijde jakýkoli zvrat, svůj boj za spravedlnost nevzdám,“ zaznělo od Buráně dříve.
Naše redakce se v minulosti opakovaně snažila získat vyjádření dalších aktérů kauzy Pavla Buráně, ale nikdo z nich této možnosti nevyužil nebo na žádosti redakce vůbec nereagoval.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Procházka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
