Pašinjan označil výsledek za „historické vítězství“ a prohlásil, že Arménii zajistí stabilitu, rozvoj i pokračování dosavadního kurzu. Do nového parlamentu se vedle Občanské smlouvy a Silné Arménie dostanou také Arménská aliance a Prosperující Arménie.

K volebním urnám dorazilo téměř 59 procent oprávněných voličů. V zemi s přibližně třemi miliony obyvatel tak šlo o významnou zkoušku důvěry ve vládu, která stojí u moci od roku 2018.

Hlasování rozhodovalo o zahraniční orientaci země

Agentura Reuters zároveň píše, že volby byly vnímány jako test toho, zda Arménie potvrdí odklon od Moskvy a pokračování prozápadního kurzu. 

Velkou pozornost vyvolaly výroky mezinárodních pozorovatelů z Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ti uvedli, že během kampaně zaznamenali tlak a zasahování ze strany Ruska, včetně ekonomických opatření a veřejných výhrůžek. Moskva naopak obvinění odmítla a tvrdila, že do arménských voleb zasahuje Západ.  

Od nástupu Pašinjana však Jerevan postupně posiluje kontakty se Západem a snaží se o větší nezávislost na Rusku. Premiér po volbách uvedl, že hodlá pokračovat ve sbližování se západními státy, zároveň ale chce udržovat vztahy i s Moskvou.

Arménie pod jeho vedením rozvíjí vztahy nejen s EU, ale také s Francií, Indií, Spojenými státy a dalšími zeměmi.

Mír s Ázerbájdžánem jako hlavní úkol

Silný volební výsledek by měl Pašinjanovi usnadnit další jednání s Ázerbájdžánem. Obě země se přou už od konce osmdesátých let a konflikt o Náhorní Karabach opakovaně přerostl v ozbrojené střety.

Premiér nyní získal mandát pokračovat v mírových rozhovorech a usilovat také o normalizaci vztahů s Tureckem, které je klíčovým spojencem Ázerbájdžánu.

Zahraniční média upozorňují, že ačkoli Pašinjan získal pohodlnou parlamentní většinu, nedosáhl na sílu potřebnou k prosazení ústavních změn bez širší podpory. To může být důležité zejména při případné mírové dohodě s Ázerbájdžánem, která by mohla vyžadovat referendum. 

Opozice mluví o represích

Hlavní Pašinjanův soupeř, rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který vedl Silnou Arménii, výsledek odmítl přijmout bez výhrad. Volby označil za „ostudné“ a tvrdil, že je provázely represe.

Podle jeho slov byly během kampaně zadrženy desítky lidí spojených s jeho politickým uskupením. Opozice tak zpochybňuje férovost volebního souboje.

Přestože opozice mluví o represích, mezinárodní pozorovatelé podle prvních hodnocení neoznačili volby za zfalšované. Kritizovali některé nedostatky kampaně, ale současně uvedli, že voliči měli reálný výběr mezi různými politickými směry.

Vztahy s Moskvou zůstávají napjaté

Napětí mezi Arménií a Ruskem se prohlubuje především od roku 2023. Jerevan tehdy přistoupil k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok.

O rok později Arménie výrazně omezila své působení v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), vojenském uskupení postsovětských států vedeném Ruskem. Dalším signálem směrem k Evropě bylo přijetí zákona, který deklaruje snahu země o budoucí členství v Evropské unii.

Výsledek voleb tak naznačuje, že Arménie bude i nadále pokračovat v politice postupného přibližování k Západu, přestože si zároveň ponechává otevřené komunikační kanály s Moskvou.

Evropa vítá Pašinjanovo vítězství

Výsledek arménských voleb přivítali i někteří evropští politici. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová Pašinjanovi pogratulovala a uvedla, že „duch sametové revoluce“, kterou vedl v roce 2018, podle ní zůstává živý.

Dear @NikolPashinyan, congratulations on your electoral victory.

The spirit of the Velvet Revolution you led in 2018 is alive and well.

We deeply value our partnership with a democratic Armenia that is drawing ever closer to Europe.

Armenia can count on us.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) June 8, 2026

Gratulaci připojil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který výsledek označil za výrazné vítězství Pašinjanovy Občanské smlouvy.

Výsledek voleb je považován za překvapení i proto, že Pašinjan obhájil pozici navzdory tomu, že právě za jeho vlády Arménie definitivně přišla o Náhorní Karabach. Mnozí očekávali, že právě tato událost jeho politickou kariéru ukončí. Arménští voliči však zjevně dali přednost pokračování současného kurzu před návratem proruské opozice.

Psali jsme:

Zelenskyj přijel do Londýna a začal diktovat podmínky

Za Zelenského hrozby dostala vynadáno Arménie

„Zamaskujeme se a půjdeme tam.“ Babiš chystá akci v Praze

Napříč Arménií „Trumpova cesta“. A návrh na Nobelovku k tomu