Zelenskyj přijel do Londýna a začal diktovat podmínky

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

08.06.2026 9:33 | Zprávy
autor: Miloš Polák

Válka na Ukrajině pokračuje a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Londýně vyslovil pět podmínek, jak musí vypadat spravedlivý mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Ten je však zatím daleko. Situace na bojišti přitom ovlivňuje nejen samotné Rusko, ale např. také Turecko. Analytička Gonul Tol tvrdí, že vztah Turecka k Rusku se mění.

Zelenskyj přijel do Londýna a začal diktovat podmínky
Foto: Repro YouTube
Popisek: Volodymyr Zelenskyj

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

hlasovalo: 11087 lidí
Zdá se, že ruská válka na Ukrajině ovlivňuje Moskvu nejen na bojišti. V Arménii proběhly parlamentní volby a proevropský premiér Nikol Pašinjan se prohlásil za vítěze voleb. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, za Pašinjanovou stranou zaostala.

Ukrajinský novinář k tomu na sociální síti X poznamenal, že je to jen další hřebíček do rakve ruského vlivu. Do rakve, kterou podle Ponomarenka Ukrajina nakonec zahází lopatou.

„No, vypadá to, že Rusko utrpělo další (úplně předvídatelnou) porážku ve své zahraniční politice. Arménie dnes zřejmě hlasovala za odchod z kremelské sféry vlivu a přiblížení se ke svobodnému světu. Ruská invaze na Ukrajinu se opět ukázala jako začátek odpočítávání k definitivnímu kolapsu Ruské říše. Pokračující stupidita a brutálně sebezničující chyby této KGB-kliky v celém regionu doklepávají zbývající hřebíky do rakve a Ukrajina si pak může být jistá, že práci dokončí lopatou,“ napsal Ponomarenko.

 

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

2%
97%
hlasovalo: 22780 lidí
Server listu The New York Times upozornil, že válka na Ukrajině ovlivnila i rusko-turecké vztahy. Analytička Gonul Tol, která působí v pozici vedoucí pracovnice na Blízkovýchodním institutu (MEI), kde se zaměřuje na tureckou politiku a vztahy Turecka s ostatními zeměmi, napsala, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se přestává ohlížet na zájmy Ruska. Upozorňovala přitom, že kupříkladu v roce 2016 byla situace jiná.

„Když například Turecko v roce 2016 zahájilo invazi do severní Sýrie, mohlo tak učinit jen proto, že to Rusko, které v té době kontrolovalo syrský vzdušný prostor, povolilo. Turecko zase omezilo svou pomoc rebelům. Taková ujednání odrážela širší porozumění mezi oběma stranami: Každá strana tolerovala a posilovala přítomnost druhé v zemi, což bylo ku prospěchu obou,“ upozornila analytička.

Turecko se nepřidalo k zemím, které kvůli válce na Ukrajině uvalily na Rusko sankce. Obě země z toho ekonomicky těžily. Ruský prezident Vladimir Putin se postupem času stal na Turecku do jisté míry obchodně závislým.

A pak přišel rok 2024. Syrský diktátor Bašár Asad padl, Rusko ho nepodrželo. A začalo vyjednávat se druhou stranou. S lidmi, kteří po léta proti Asadovi bojovali. S lidmi, které po léta podporovalo Turecko. A v tu chvíli se země půlměsíce stala v rusko-tureckých vztazích mnohem výraznějším hráčem a dnes akcentuje své zájmy mnohem víc než zájmy Ruské federace.

V době, kdy se zdá, že Putin ztrácí vliv v Arménii i v Turecku, vystoupili v Londýně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer s pěti podmínkami, musí splňovat spravedlivý mír mezi Ruskem a Ukrajinou.

Anketa

Vítáte, že sudetský sjezd proběhne v Brně?

1%
98%
hlasovalo: 10215 lidí
První podmínkou je, že musí nastat okamžité příměří v bojích mezi oběma zeměmi a základem pro vyjednávání o územních požadavcích se musí stát současná frontová linie. Třetí bod zdůrazňuje, že Ukrajina musí obdržet rozsáhlé bezpečnostní záruky. Na čtvrtém místě jsou zmíněny kompenzace, které musí Rusko Ukrajině vyplatit za způsobené válečné škody a utrpení. A na místě pátém najdeme podmínku, že mírová dohoda musí zahrnovat evropské bezpečnostní zájmy. „Prvky jakéhokoli jednání týkajícího se EU a NATO by vyžadovaly souhlas EU a jejích členských států, respektive spojenců NATO,“ stojí ve společném prohlášení státníků.

Ze společného prohlášení prezidentů a premiérů citoval např. server listu The Kyiv Independent.

 

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Vy opravdu věříte v probuzení a osvětu v Bruselu?

Myslíte, že tam začnou uvažovat politici racionálně? A jak se vlastně díváte na naše členství v EU? Jste pro nebo byste raději, kdyby ČR z EU vystoupila?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 23 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Ani ruku podat, natož summit.“ Pavel čelí tvrdé palbě kvůli koruně

18:45 „Ani ruku podat, natož summit.“ Pavel čelí tvrdé palbě kvůli koruně

„Je třeba opustit jakýkoliv zbytek sentimentu nikoliv s korunou, ale s tímto prezidentem. Přijetí eu…