V první otázce ohledně romských spoluobčanů, mířené na senátora Doubravu, se čtenář ptá na to, kdy se slušní lidé v Janově zbaví těchto medúz. Na to je podle senátora velmi jednoduchá odpověď. „Až si přestaneme nechávat kecat Brusel do našich záležitostí a naši mocní si uvědomí, že krmit je štědrými dávkami bez jejich práce nejde do nekonečna, uvědomí si, že zákony musejí platit pro všechny stejně a přijmou opatření k vynucení si této povinnosti i na cikánech,“ upřesnil Doubrava s tím, že by si sám přál, aby si to uvědomili co nejdříve.
Další otázka, na kterou Doubrava odpovídal, se týkala pravomocí senátu. Čtenář se v ní táže, zda je senátor přesvědčen o tom, že senát má takovou pravomoc, aby desetiprocentní senátoři volení ve svých obvodech, kde získali pár tisíc voličů, mohli dehonestovat už poněkolikáté pana prezidenta.
Podle Doubravy je takové počínání senátu ostuda. „Nikoho nezajímalo, že prezident v RB odpovídal na dotaz, nikoho nezajímaly kladné ohlasy na jeho vyjádření a myslím tím i ohlasy v zahraničí. Nikoho také nezajímalo, že měl naprostou pravdu. Stav na Krymu je nevratný. Mohu to říci z vlastní zkušenosti při mé návštěvě Krymu. Ptal jsem se mnoha lidí, co by návratu Krymu řekli. Odpovědi jednoznačné. K tomu nemůže dojít, a kdyby, vezmeme zbraně a budeme se bránit. Myslím, že tyto odpovědi, a věřte, že jich bylo hodně, našemu panu prezidentovi dávají za pravdu,“ reagoval Doubrava.
Další občan se zase ptá, jak moc si Doubrava myslí, že je senát důležitý a jestli by se vzhledem k jeho nízké popularitě neměly snížit jeho pravomoce. Nebo jak by se daly naopak posílit, aby zase mezi lidmi získal váhu a vzali jej na milost. Podle Doubravy ho už ale na milost lidé jen těžko vezmou. „Jak jsem řekl v jedné odpovědi, v situaci, kdy sněmovna může závěry senátu přehlasovat, kromě ústavních zákonů, kterých je minimum, má konečné slovo vždy sněmovna. Tak buď toto odbourat, řešení by bylo několik, nebo je senát skutečně k ničemu a nemusel by být,“ vyjádřil se jasně senátor.
Následně se Doubrava zamyslel nad otázkou ohledně lumpárny zvané lithium. Čtenář se zajímá, jaká je pojistka v případě, že senát nemůže vládě zabránit v hlouposti s dopadem na nerostné bohatsví státu a za jehož zajištění aktiv ve prospěch budoucí prosperity vláda odpovídá. Takovou otázku si prý senátor klade v poslední době čím dál častěji. „V situaci, kdy sněmovna může přehlasovat, kromě ústavních zákonů, veškerá usnesení senátu. Rozhoduje tak v každém případě sněmovna,“ uzavřel Doubrava.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dah
