V úvodu se ministr věnoval vodní dopravě, za projekt z říše snů označil Ťok myšlenku, že by v Hodoníně mohly vzniknout přístav a překladiště, které by mohly konkurovat i Antverpám. Problém je už v tom, že by bylo třeba zasáhnout na toku Moravy, což odmítají Rakousko a Slovensko, kterým stačí Dunaj. Podobně ministr vnímá i nápad na stavby kanálu Dunaj – Odra – Labe, jenž je snem prezidenta Miloše Zemana.
Ministr má proto jasno. Splavněme konečně Labe a využívejme Labe, vyzýval. S tím souvisí i obnova českého přístavu v Hamburku, jehož území máme spravovat již na základě smluv uzavřených po skončení první světové války. Splavnění Labe ale předpokládá realizaci jezu v Děčíně, o kterém se hovoří už léta, naráží to na odpor ekologů, se kterými chce ovšem ministr jednat, ale zároveň se nechce nechat zatlačit do kouta.
Ve studiu zdůrazňoval, že proti ekologům není nijak militantně zaměřený a hodlá s nimi pravidelně jednat.
Máme zákon a musíme ho dodržovat
Následně se věnoval českým dálnicím. Vláda se rozhodla řadu rychlostních komunikací označit za dálnice, protože již dnes tyto komunikace splňují parametry dálnic. Kritický ovšem zůstal ke zvýšení maximální rychlosti na 150 kilometrů v hodině. Podle Ťoka je třeba si uvědomit, že ne každý den svítí sluníčko a auto se chová jinak např. právě za deště. Přidal k tomu varovná slova. „Chceme řidiče vést k tomu, že auto je do jisté míry zbraň,“ konstatoval. Jestliže dnes máme zákon, který říká, že můžeme jezdit maximálně 130 za hodinu, měli bychom tento zákon dodržovat. Tečka.
Podobně se staví i k projektům na stavbu či modernizaci dálnic. Říká se, že české dálnice jsou velmi drahé a mohou za to dodávané vícepráce. Ťok se prý zasazuje o to, aby podobná praxe napříště už nepokračovala. „Musíme hlídat kvalitu a musíme mít spolehlivou kontrolu na stavbě, že se tam děje, co se má dít,“ shrnul svůj názor.
V zájmu státu je prý také vykupovat pozemky potřebné pro stavbu infrastruktury za solidní peníze v přijatelném čase.
S dálnicemi souvisí i výběrové řízení na dalšího provozovatele mýta. Podle Ťoka je zvláštní, jaká pozornost se věnuje osobě provozovatele. „My bychom se spíše měli věnovat tomu, kolik chceme z toho mýta dostat.“
Černý obchod s kmotrovskými SPZ a Ťokova nová náměstkyně
Ve druhé polovině pořadu padl ostrý telefonický dotaz jednoho z diváků. Kdy budou zavedeny SPZ na přání? „Zdá se mi, že to blokují úředníci, kteří si chtějí podržet černý příjem z tzv. kmotrovských značek,“ konstatoval divák.
Ministr ujišťoval, že značku na přání si budete moci bez problémů zařídit od 1. ledna 2016. Dosud nebylo možné na systém přejít kvůli centrálnímu registru vozidel, který s touto možností neuměl pracovat. Ministerstvo ale také požádalo Ústav pro jazyk český, aby dodal soupis výrazů, které lze označit za nevhodné. Některé z výrazů, které Ťok viděl, jsou prý docela úsměvné.
„V novinách psali, že máte sedm náměstků, to je nehorázné plýtvání penězi,“ zněl další „dotaz“ divačky ČT. „Toto je zpráva, za kterou by se nemuselo stydět ani Rádio Jerevan,“ poznamenal k tomu ministr. Následně vysvětloval, že se přizpůsobuje služebnímu zákonu. Tento zákon totiž nezná ředitele sekcí, proto některé z nich převedl do pozice náměstků. To se týká i Lenky Voplatkové, která za Ťokem přišla ze Skansky. Šéf resortu si ji chválí jako svou pravou ruku, ale zároveň je přesvědčen, že post opustí, až v úřadu skončí i Ťok.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
