„Psychologie davu. Dav je něco jiného než skupina jednotlivců. Skryti v davu vyjevujeme úplně jiné emoce než jako jedinci, které neseme za své konkrétní chování,“ tak vysvětluje profesor davové šílenství. Často ho můžeme podle něj sledovat na sociálních sítích, kde je navíc patrný aspekt anonymity. Podle něj tak tímto způsobem vznikají nejrůznější názorové bubliny, například skupiny odpůrců proti migraci nebo sluníčkářů. „Oni se tam pak následně utvrzují o tom, že to je jejich jediná pravda. Jak přibývá toho počtu, tak se cítí bezpečněji,“ vysvětluje nálady ve společnosti.
Řeč přišla i na slavný „Zemanův citát“, jehož autorem je ovšem samotný Cyril Höschl. „Miloš Zeman se ho někde dobral a pak ho použil v parlamentu, kde citoval zdroj, což jsem byl já,“ vysvětlil profesor a snažil se o jeho vysvětlení: „Ta důležitost nedostatku kognitivních schopností, jako podklad nedostatku smyslu pro humor, protože část populace tyto vlastnosti vykazuje, nebylo to o tom, které národy jsou lepší a které horší,“ řekl a zdůraznil, že citát byl vytržen z kontextu.
- Původní zdroj ZDE
Pozornosti neunikl ani náhled na současné populistické tendence na politické scéně. Podle něj z mravního hlediska nejsme nikdo lepší a někdo horší, každý jsme jiný. „Politik, který chce být zvolen, se musí strefit alespoň do přibližné většiny, která mu zajistí pravděpodobnost, že ty hlasy dostane,“ vysvětluje profesor, proč se někteří politici snaží „zalíbit“ voličům s černobílým viděním světa. „Když se těmto lidem jde naproti příliš, vede to k takovému vyštěkávání svatých pravd jako v Hitlerových a Mussoliniho projevech, které začnou synchronizovat ty pudy a burcovat to nižší v nás,“ uvádí dále. Podle něj zodpovědnost politika tkví v tom, dosáhnout určitého mandátu a následně plnit funkci politika, nikoliv vykonavače nízkých pudů. Využít mandát k vykonávání nepopulárních řešení.
Často ve společnosti rezonuje, že přímá volba prezidenta rozděluje společnost. Profesor v první řadě nepovažuje přímou volbu za nejlepší řešení, ale zároveň se domnívá, že rozdělená společnost se na ni pouze svádí, a to z jakési bezradnosti. Společnost by byla rozdělená i bez přímé volby, troufá si tvrdit. Diskurz není dnes levice versus pravice. „Diskurz je nyní proti tomu klasickému uspořádání, proti tomu pravolevému systému klasických stran,“ vysvětluje, proč často vznikají protestní hnutí.
Další přímá volba je za dveřmi. Sám o kandidatuře i přes výzvy neuvažoval. „Jsem čím dál raději, že jsem od samého začátku nepochyboval, že to nepřichází v úvahu,“ okomentoval výzvu části politického spektra a jedinců k tomu, aby kandidoval na prezidenta. Připustil, že svého favorita neprozradí.
Účast ve vládě mu v roce 2013 nabízel i Andrej Babiš. „Hledal figury, které by mohl dát do výkladní skříně,“ řekl a připustil, že ho Babiš také oslovil. „Hledáte figury, které vám poslouží jako odborníci, ale i figury, které vás do jisté míry legitimizují v očích širší veřejnosti, jejíž podporu potřebujete,“ uvedl dále profesor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
